Vleklý spor o Opočno míří k NS, hraběnka Colloredo-Mansfeldová podala dovolání

Brno - K Nejvyššímu soudu míří dovolání ve vleklém sporu o renesanční zámek v Opočně. Poslední verdikt rychnovského soudu v dubnu potvrdil Krajský soud v Hradci Králové. Podmínky pro vrácení majetku dědičce původních majitelů Kristině Colloredo-Mansfeldové se dle rozsudku neprokázaly.

Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu.

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, který kauzu řešil v první instanci, dovolání obdržel 16. července. Jeho úkolem je nyní předat dovolání spolu se spisem k Nejvyššímu soudu do Brna. Spor o vlastnictví zámku trvá s několika zvraty od roku 1991.

"My si uvědomujeme, že se tady stala křivda, dokonce dvojnásobná. Na druhou stranu zákonodárce projevil vůli, že bude některé křivdy restituovat, ale pouze křivdy, které vznikly po únoru 1948 a z nich také pouze některé," řekla v dubnu předsedkyně senátu královéhradeckého soudu Dana Mazáková.

Colloredo-Mansfeldová tehdy uvedla, že ve sporu jde o politické věci. "Pro mě je to jasný, vrátit by mi to měli, to je fér," řekla.

Nejdříve žalobu Colloredo-Mansfeldové zamítly, v roce 2000 Nejvyšší soud vrátil celou věc k novému projednání. Poté soudy rozhodly, že majetek, který má podle některých odhadů hodnotu kolem miliardy korun, má stát vydat a zámek spravovala Colloredo-Mansfeldová. V roce 2005 ale Ústavní soud verdikty zrušil a případ se znovu vrátil rychnovskému soudu, který rozhodl, že zámek má patřit státu, který objekt 10. dubna 2007 opět převzal do své péče.

Další projednávání začalo poté, co Ústavní soud předloni opět vyhověl stížnosti Colloredo-Mansfeldové a uvedl, že listiny, které předložila, by pro ni mohly znamenat příznivější rozhodnutí. Následně obnovu řízení povolil rychnovský i hradecký soud, avšak nakonec padlo stejné rozhodnutí jako předtím.

Související

Více souvisejících

Zámek Opočno Nejvyšší soud restituce

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy