ROZHOVOR – S pamětí v současné hektické době bývá kříž, což si můžeme kompenzovat například nastavením upozornění v mobilu. Tady ovšem pozor. „Používání techniky mění mozkovou činnost,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D., z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Na základě nejnovějších výzkumů také prozradil, jaká je účinná prevence obávané Alzheimerovy choroby.
Často se říká, že demence je přirozený projev stárnutí. Je tomu tak?
Výskyt demence strmě roste s věkem a po 90 letech věku má demenci při Alzheimerově nemoci více jak třetina lidí. Je tedy možné, že kdybychom žili 120 let, tak bychom všichni demencí onemocněli. I tak není demence považována za přirozený projev stárnutí, ale za nemoc, se kterou je potřeba bojovat a kterou umíme léčit.
Může demence postihnout i mladého člověka či dokonce dítě?
Klasická Alzheimerova choroba se před 50 lety věku téměř nevyskytuje. V mladším dospělém věku může být demence způsobena některými vzácnými dědičnými chorobami nebo třeba po úrazu mozku.
Lze vůbec paměť změřit?
Přesné změření paměti je předpoklad časné diagnózy Alzheimerovy choroby ještě před vznikem demence. Nejčastější testy pracují zejména se seznamy slov, zapamatováním obrázků, tváří či příběhů. U většiny testů se nepředpokládá, že by si zdravý člověk mohl zapamatovat vše, a tak se to, zda je výkon v testu normální, určuje porovnáním se zdravými lidmi téhož věku a vzdělání.
Jak spolu souvisejí paměť a inteligence?
Inteligence je zejména schopnost řešit problémy a zdravá paměť je pouze jedna z mnoha jejích složek a předpokladů. Lidé s výborným logickým myšlením mají lepší strategie na zapamatování, a jsou tedy často schopni si zapamatovat více než lidé, kteří jen tupě memorují.
Existují onemocnění, u kterých je výrazně narušena paměť a přitom inteligence zůstává relativně zachována a naopak. Na druhou stranu u velké části demencí je postižená větší část mozku a s pamětí se tedy snižuje i logického myšlení.
Platí pořekadlo „Starého psa nových kouskům nenaučíš"?
Schopnost učení i přizpůsobení se novým věcem se určitě s věkem výrazně snižuje, a to i v průběhu zdravého stárnutí. Je tedy úkolem dnešních techniků udělat věci natolik jednoduché, aby sloužili bez problémů i starší populaci.
Mobily, tablety apod. si mnoho věcí pamatují za nás. Na internetu nalezneme cokoli kdykoli. Nezakrňuje nám tak paměť?
V současnosti existuje již řada studií dokazujících, že dlouhodobá práce s technikou a používání techniky mění mozkovou činnost. Lidé jsou daleko schopnější dělat více věcí najednou, na úkor toho mizí ale schopnost soustředit se na souvislou činnost a dělat soustavnou práci. Současné pojetí vzdělávání s důrazem na odbourání memorování opravdu snižuje schopnost zapamatovat si nové informace a dávat je do souvislostí.
Moderní technika má i další překvapivé následky. Například je zjištěno, že u náruživých pisatelů SMS se rozšiřuje zóna mozku, která se stará o ovládání palců.
Co paměť nejvíc zhoršuje?
Paměť se chová obdobně jako svaly – tréninkem se zlepšuje a nepoužíváním zakrňuje. Navíc je poškozována některými návykovými látkami – například pravidelným požíváním většího množství alkoholu.
Zapomíná každý z nás. Kde je ovšem ona hranice, kdy už to není „normální"? Občas například zapomenu něco koupit; zapomenu někde zhasnout; nemohu si vzpomenout, jak se „tomu říká"; jdu v bytě pro konkrétní věc a skončím na místě, kam ji běžně nedáváme apod.
To máte pravdu. Rozhraním, co je a není ještě normální, se zabývá spousta výzkumných týmů a neexistuje shoda. Některé stížnosti jsou opravdu spojené se zvýšeným rizikem demence – třeba zapomínání termínů schůzek, zhoršení prostorové orientace a samozřejmě jakékoli zhoršení soběstačnosti v důsledku poruchy paměti či myšlení.
Na druhé straně se ví, že některé stížnosti doprovázejí přirozené stárnutí – zmiňované občasné chybění slov či horší výbavnost jmen. Ne nadarmo říká jeden můj zkušený kolega, že osmdesátník který si nestěžuje na poruchy paměti, je nejspíše dementní, protože ztratil náhled.
Vámi několikrát zmíněná Alzheimerova choroba je velkým strašákem 21. století. Jaký pokrok udělala medicína v posledních letech, co se týče této nemoci?
Za posledních 10 let se zásadně rozšířily poznatky o vzniku i možnosti diagnostiky Alzheimerovy choroby. V tuto chvíli dokážeme teoreticky diagnostikovat či vyvrátit toto onemocnění již při prvních stížnostech na paměť. Některé z těchto metod jsou ale zatím relativně nákladné a jsou používány spíše ve výzkumu.
Naopak možnosti léčby zatím zaostávají. V posledních 10 letech nebyl uveden na trh žádný nový léky zpomalující průběh Alzheimerovy choroby. Velké množství moderních léků zasahujících přímo do vývoje choroby je t.č. v různých stádiích vývoje a v případě ověření účinnosti by mohly během několika let výrazně změnit osud pacientů s Alzheimerovou chorobou. Zdá se, že tyto léky bude ale třeba nasadit ve velmi brzkých stádiích, již při prvních obtížích.
O to větší úsilí se nyní obrací k možnostem prevence Alzheimerovy choroby. V tuto chvíli se ví, že toto onemocnění ve skutečnosti v mozku začíná již 25 let před vznikem demence, tj. kolem 50 let věku a ztráta soběstačnosti je až vyvrcholením procesu – oním vrcholem ledovce.
Jaké největší mýty kolem Alzheimerovy choroby panují?
Lidé, kteří mají někoho v rodině s Alzheimerovou chorobou, považují často za jisté, že též onemocní, přitom riziko při výskytu u jednoho příbuzného nijak fatální není. Výrazně zvýšené je až u lidí s více příbuznými v rodině či jestliže jejich blízký onemocněl v mladém věku.
Velká část lidí je přesvědčena, že v prevenci Alzheimerovy nemoci je nejdůležitější ve stáří cvičit myšlení. Poslední výzkumy ukázaly, že v prevenci Alzheimerovy choroby ve středním a vyšším věku je paradoxně pravděpodobně účinnější pravidelná fyzická aktivita. V tuto chvíli tedy pacientům i jejich dětem doporučujeme odložit křížovky či sudoku na večer a vydat se každý den na rychlou procházku do parku.
Alzheimerova choroba je známý pojem. Mohl byste uvést další degenerativní onemocnění mozku, která nejsou až tak vzácná, přesto se o nich mezi laickou veřejností příliš nehovoří?
V naší praxi často vídáme i ostatní degenerativní demence – například tzv. Frontotemporální demence dříve nazývaná Pickova nemoc se projevuje na začátku výraznými poruchami chování, pacienti se mění, všem například začínají tykat, chovají se vulgárně, nejdříve se se všemi rozhádají a často až po dlouhé době někoho napadne, že by mohli být nemocní.
V neurologii existují i další degenerativní choroby, který nezpůsobují demenci – například u spinocerebelárních ataxií odumírají buňky v mozečku a lidé ztrácejí rovnováhu a chodí jako opilí. Velká část degenerativních onemocnění je léčebně ovlivnitelná, žádnou z nich však bohužel neumíme vyléčit ani zastavit.
Děkujeme za rozhovor.
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný