Praha - Vystudovaná právnička Milada Horáková byla celý život veřejně činná. Bojovala proti bezpráví a útlaku jak s nacisty, tak později s komunisty. A zatímco útrapy druhé světové války přežila, následný režim se jí stal osudným.
Milada Horáková se narodila 25. 12. 1901 v Praze na Královských Vinohradech. Po vystudování právnické fakulty pracovala v Ústředním sociálním úřadu a působila v ženském hnutí jako blízká spolupracovnice zakladatelky Ženské národní rady.
V roce 1929 vstoupila do národně socialistické strany a netajila se tím, že její životní vzor byl T. G. Masaryk, jehož program humanitní demokracie přijala za svůj. Se stejnými myšlenkami se v roce 1939 zapojila do protinacistického odboje, kterého se účastnil i její manžel Ing. Dr. Bohuslav Horák.
Její tažení skončilo v roce 1940, kdy byla v bytě v Horním Bradle 2. 8. zatčena i se svým manželem gestapem. Jejich sedmiletá dcera byla dána na vychování rodičům Bohuslava Horáka a Milada Horáková byla vězněna na Pankráci a v Malé pevnosti v Terezíně.
V říjnu 1944 stanula před soudem a i přes navrhovaný trest smrti byla nakonec odsouzena k 8 letům věznění, její manžel dostal trest 5 roků. Trest si odpykávala v ženské věznici v Aichachu u Mnichova, kde byla vězněna až do osvobození americkou armádou v dubnu 1945.
Z nacistického vězení v Mnichově se vrátila do Prahy 20. 5. a o pár dní později přijel i její manžel. Po letech odloučení se setkali s dcerou Janou a rodiči. Všichni jejich příbuzní válku přežili a Horáková se po tom všem chtěla pouze věnovat své rodině.
To jí ale nevydrželo dlouho. Poválečná atmosféra ji opět strhla do veřejné činnosti. Navázala proto na své členství v národně socialistické straně a stala se poslankyní v Prozatímním národním shromáždění i v Ústavodárném národním shromáždění. Po Františce Plamínkové, kterou nacisté popravili, také převzala štafetu v ženském hnutí a jako předsedkyně vedla Radu čs. žen.
Kvůli svému smyslu pro demokracii se nevyhnula četným konfliktům s představiteli KSČ a nebála se vyjádřit svůj nesouhlas s jejich postupem v únoru 1948. Byla proto zbavena svých funkcí a 27. 9. 1949 byla zatčena v rámci uměle vykonstruovaného monstrprocesu
Musela se podrobit řadě výslechů, při kterých se komunisté ptali na kde co. Napomáhala při přípravě emigrace Zenkla? Z jakého důvodu se scházela s tajemníkem prezidenta Beneše Sýkorou? Vyšetřovatelé zkoumali, z čeho ji obvinit. Na základě výpovědí Kopeckého, bývalého diplomata a spolupracovníka ze zahraniční komise národně socialistické strany, se začalo rýsovat, kudy se proces s připravovaný původně jako proces s tzv. Direktoriem bude ubírat.
Svou roli zde sehrál zájem vedení KSČ o diskreditaci stoupenců bývalých demokratických stran a politické emigrace. Demokratický politický odboj nesměl být souzen jako takový, ale jako špionážní expozitura imperialistických mocností, především USA. Z vlastenců a vězňů gestapa bylo potřeba „vyfabulovat" válečné štváče a zrádce lidově demokratického zřízení, uvedl ustrcr.cz.
Proces s Miladou Horákovou a spol. začal před státním soudem 31. května 1950. Senát zasedal v následujícím složení: předseda senátu K. Trudák, soudci z lidu M. Kučera a J. Polanecký, soudci z povolání O. Matoušek a K. Bedrna, prokurátoři J. Urválek, J. Vieska, J. Kepák, A. Havelka a L. Brožová (provd. Polednová). Již první den vypovídala Milada Horáková. Výpovědi ostatních obžalovaných a svědků pokračovaly osm dnů a provázela je organizovaná davová hysterie volající po maximálních trestech.
Nakonec byly vyneseny čtyři rozsudky smrti: M. Horáková, J. Buchal, O. Pecl a Z. Kalandra, čtyři tresty doživotí a další těžké tresty odnětí svobody v rozmezí 28 až 15 let, zostřené konfiskací majetku a ztrátou občanských práv.
Odvolání odsouzených a žádosti o prezidentskou milost (Milada Horáková se této možnosti vzdala, žádost podali její otec a sestra) představovaly pro režim pouhou zdržovací formalitu. Pouze u Milady Horákové, na jejíž rozsudek reagovaly žádostmi o milost významné světové osobnosti, K. Gottwald zaváhal, ale nakonec ji neudělil. Dostala jen povolení rozloučit se svými nejbližšími: s dcerou Janou, sestrou Věrou a sestřiným manželem.
Související
Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?
Před 73 lety byla popravena Milada Horáková
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 1 hodinou
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 2 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 2 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 3 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 4 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
Specializovaný trestní soud v Pezinku v sobotu poslal do vazby Juraje C., který je obviněn z pokusu o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Obviněného dnes k soudu eskortovala policie, na místě panovala přísná bezpečnostní opatření. K atentátu na politika došlo ve středu, zdravotní stav premiéra zůstává vážný, nicméně je stabilizovaný.
Zdroj: Jan Hrabě