Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.
Zatímco dnes je teoretický obor občas terčem výsměchu založeném na obtížné uplatnitelnosti v praxi, paradoxně otcové zakladatelé státu se jím živili a na základech jejich filozofické práce se zrodila myšlenka československého státu, v němž Češi žili až do nedávných událostí na samotném počátku roku 1993. Obor oba, jak Masaryk, tak Beneš, vystudovali, a postupně se vypracovali na univerzitní vyučující. I zaměření obou státníku bylo obdobné, zabývali se především filozofií člověka s přesahem do politické filozofie. Svým teoretickým zaměřením následně položili základy dnes velice vlivné disciplíně, sociologii, která lidstvo dnes prostřednictvím internetu ve dne v noci zahlcuje výzkumy toho, co si lidi myslí, co dělají apod.
Penze filozofa v prezidentském úřadu
Tady podobnost kariér obou filozofů končí. Masaryk byl podstatně starší než Beneš a profesionálním politikem se stal v podstatě až v důchodovém věku. Nejdřív v čele separatistické opozice proti Rakousko-Uhersku v průběhu 1. světové války a následně jako československý prezident. To už Masarykovi táhlo na sedmdesátku (narodil se 1850), tudíž většinu života působil jako univerzitní profesor, posléze byl angažovaný i politicky, jako poslanec Říšské rady.
A čemu filosof Masaryk věnoval svou odbornou pozornost? Jednoduché shrnutí je opravdu složité. Napsal desítky knih, povětšinou je spojovaly otázky týkající se člověka, který by měl být cílem většiny filozofických a vědeckých bádání. Do dějin filozofie a sociologie se zapsal zejména pracemi o krizi moderního člověka. Pokrok totiž přináší řadu pozitiv jako vzdělání, ekonomickou prosperitu a větší svobodu, ale zároveň ničí ukotvení člověka v tradicích, zejména náboženských, které dávaly lidskému životu smysl a řád. Sociologicky téma sledoval na rostoucích počtech sebevražd, jakožto výše uvedené krize moderního člověka. Takovéto lidské krize a v širším měřítku krize společenské, mají podle Masaryka duchovní příčiny a k jejich řešení vedou opět duchovní prostředky (náboženství, věda a morálka).
Od teorie k praxi
V zahraničí byl Masaryk považován za klíčového teoretika demokracie, což následně dokázal využít i v praxi vybudováním malého demokratického státu, což ve své době byl pionýrský a v podstatě unikátní počin, ve srovnání s fašizujícími režimy rozmáhajícími se po celé Evropě. Demokracii Masaryk považoval za komplikovanou záležitost, na niž se musí usilovně pracovat a ctil ji nadevše: Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.
Masarykův mladší následník
Kariéra profesionálního filozofa v případě Edvarda Beneše byla mnohem kratší. Důvodem nebylo, že Beneš v mládí hrál na vrcholové úrovni fotbal za Slavii Praha, ale především brzký vstup do vrcholných pater prvorepublikové politiky. Beneš obhájil doktorát z filosofie v Paříži, ještě jeden posléze v Praze. Nejdřív vyučoval na Obchodní akademii v Praze, po habilitaci z filozofie roku 1912 pak vyučoval na české části pražské univerzity. Ovšem v roce 1915 odešel do exilu pracovat za vznik republiky po Masarykově boku a k filozofii se již nikdy profesionálně nevrátil. Beneš se věnoval především politické filozofii, což záhy uplatnil jako dlouholetý československý ministr zahraničí. Pověstným evropským diplomatem se stal i díky práci na poli filozofie.
Související
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
historie , Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , Edvard Beneš , filozofie , 100. výročí vzniku Československa
Aktuálně se děje
včera
OSN: Evakuace Rafahu je nehumánní. Utrpení v Pásmu Gazy už je neúnosné
včera
Návrh dohody o příměří má tři fáze, tvrdí Hamás
včera
Co jsou taktické jaderné zbraně a proč Rusko nařídilo cvičení?
včera
Hamás souhlasil s příměřím v Pásmu Gazy. Podle Izraele je to lest
včera
Invaze do Rafahu znepokojuje i USA. Biden chce mluvit s Netanjahuem
včera
Rusko si předvolalo velvyslance Británie. Důvod ale tají
včera
Civilisté mohou Rafah opustit. Egyptský hraniční přechod zůstává otevřený
včera
EU se snaží přivést Izrael k rozumu: Izraelské příkazy k evakuaci Rafahu znamenají to nejhorší
včera
Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů
včera
Rusko vyhlašuje cvičení. Použije jaderné zbraně
včera
Ve Vatikánu zadrželi faráře z Česka. Měl u sebe pistoli
včera
Ruská armáda údajně postupuje. Tvrdí, že dobyla další ukrajinské vesnice
včera
Itálie: Protiofenzíva Ukrajiny byla chyba. Když Putin nechce jednat, Západ se musí víc snažit
včera
Čecha zadrželi ve Vatikánu kvůli zbraním v tašce. Šlo o faráře
včera
Česká diplomacie objasnila, jak momentálně funguje velvyslanectví v Rusku
včera
Putin nařídil ruské armádě manévry s nácvikem použití taktických jaderných zbraní
včera
Počasí: Meteorologové letos poprvé varují před bouřkami. Hrozí do půlnoci
včera
Proč USA odkládaly pomoc pro Ukrajinu? Jeden z politiků konečně prozradil důvod
včera
Vracet uprchlíky na Ukrajinu? Polsko je pro, Maďarsko to dělat nehodlá
včera
Netanjahu: Pokud se neubráníme sami, nikdo nás neubrání. Zvládneme to i sami
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl tlak mezinárodního společenství, které požaduje pozastavení válečného tažení v Pásmu Gazy. Podle agentur AP a DPA zdůraznil, že Izrael má schopnost bránit se sám, pokud bude potřeba.
Zdroj: Libor Novák