Důvěra ve zpravodajství ve světě opět o něco poklesla a velká část konzumentů zpráv na internetu má obavy, zda dokáže rozeznat pravdivá sdělení od dezinformací. To jsou dva z hlavních závěrů letošní studie o digitálním zpravodajství oxfordského Reuters Institute for the Study of Journalism. Analytici zkoumali i situaci v Česku, kde je vedle důvěry v média podprůměrný i počet lidí platících za online obsah.
Nové vydání rozsáhlého průzkumu hodnotí údaje ze 38 zemí, mezi nimiž je 24 evropských a poprvé i jedna africká: Jihoafrická republika. Analytikům odpovídalo na otázky 75.000 "konzumentů internetového zpravodajství". Na pozadí nových poznatků jsou podle autorů sílící populismus, politická a ekonomická nestabilita, polarizace veřejné debaty i rostoucí obavy ohledně vlivu velkých technologických společností.
V tomto klimatu opět napříč zkoumanými zeměmi poklesla důvěra ve zpravodajství jako takové, a to o dvě procenta na aktuálních 42 procent. Jen o sedm procent lidí víc uvedlo, že důvěřují zpravodajským kanálům, které sami využívají.
Pro Česko jsou obě statistiky ještě nižší, nicméně od minulého roku čísla mírně stoupla: důvěra ve zpravodajství v obecné rovině je podle průzkumu na 33 procentech, jen 39 procent Čechů zřejmě důvěřuje médiím, jejichž obsah sledují. Největší důvěru vyjádřili čeští respondenti opět veřejnoprávním médiím, tedy České televizi a Českému rozhlasu, za nimiž následovaly weby idnes.cz a aktualne.cz a televize Prima.
Důvěra ve zpravodajství ve světě opět o něco poklesla a velká část konzumentů zpráv na internetu má obavy, zda dokáže rozeznat pravdivá sdělení od dezinformací. To jsou dva z hlavních závěrů letošní studie o digitálním zpravodajství oxfordského Reuters Institute for the Study of Journalism. Analytici zkoumali i situaci v Česku, kde je vedle důvěry v média podprůměrný i počet lidí platících za online obsah.
Důvěru v média podle Reuters Institute v těchto dnech podrývá vzestup politicky zaujatého obsahu na internetu, množství materiálů se senzačními titulky či různé formy dezinformací. Více než polovině oslovených lidí (55 procent) dělá starosti, zda dokážou na internetu rozeznat poctivé zpravodajství od manipulace. A zatímco podle 62 procent respondentů média pomáhají společnosti držet krok s událostmi, jen 51 procent má pocit, že jim média pomáhají tyto události pochopit.
Z nové analýzy vyplývá, že největší obavy ohledně dezinformací panují v Brazílii či v JAR, tedy v zemích, kde je společně s Indií zásadním kanálem pro sdílení zpráv aplikace WhatsApp. Srovnatelně jsou na tom Spojené státy, Francie či Británie. Právě na ostrovech nejvíce přibylo lidí, kteří se obávají neschopnosti oddělit pravdivá sdělení od dezinformací: při minulém výzkumu jich bylo 58 procent, nyní je to sedm z deseti dotázaných.
Mediální organizace se při pokračujících překotných změnách v odvětví snaží zvyšovat podíl spotřebitelů, kteří platí za jejich internetový obsah. Analytici Reuters Institute ale zjistili pouze drobný nárůst počtu takových konzumentů. Nejvyšší je jejich podíl v Norsku a v Turecku (u obou zemí 34 procent) a ve Švédsku (27 procent). Česko se v tomto směru řadí na chvost studie se sedmi procenty respondentů, kteří podporují online zpravodajství ať už zakoupením předplatného či jednorázovými příspěvky.
Mnohem větší část publika, jak v ČR, tak v ostatních zemích, se naopak zpravodajství cíleně vyhýbá a má pocit, že ho je kolem příliš. Nejčastěji o "zpravodajském přetížení" hovořili Američané (40 procent), z Čechů si na tento jev stěžovalo jen 16 procent dotázaných.
Zprávám se podle průzkumu v součtu všech zemí vyhýbá 32 procent lidí, což je o šest procent více než před dvěma lety, kdy se autoři touto otázkou zabývali naposledy. V Británii toto číslo poskočilo dokonce o 11 procent, přičemž více než dvě třetiny "abstinentů" (71 procent) uvádí jako důvod snahu vyhnout se zprávám o brexitu.
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
Boj proti dezinformacím a fake news , Mediální agentury , novináři , Lidé
Aktuálně se děje
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
včera
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
včera
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.
Zdroj: Julie Jarošová