Po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ většina obyvatel Československa rezignovala a myšlenky Pražské jara z roku 1968 se postupně ztrácely pod nastupující normalizací. První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy však bylo veřejností vnímáno jako jedna z posledních příležitostí vyjádřit svůj nesouhlas a ve dnech kolem 21. srpna 1969 se Československem přelila vlna protestních demonstrací. Reakce vládnoucího režimu byla brutální - během pouličních bojů zahynulo celkem pět osob a mnoho bylo zraněno.
Již na jaře 1969 se začaly objevovat letáky, které vyzývaly občany ke stávkám a demonstracím. Na srpen se ale připravoval i vládnoucí režim. Byly vyčleněny speciální jednotky armády a Lidových milicí, které dostaly náležitou výzbroj - obušky, štíty, vrhače slzných granátů. "Při četbě dokumentů vzniká dojem, že se režim připravoval téměř na občanskou válku," řekl před časem historik Oldřich Tůma.
Sám Husák na poradě hlavního štábu Lidových milicí, které byly v podstatě nezákonnou ozbrojenou složkou podléhající přímo vedení KSČ, v červenci avizoval, že komunisté jsou připraveni k tvrdému zákroku: "Stanovisko vedení je takové, že to, co se odváží aktivního odporu někde na ulici nebo něco podobného, rozbijeme nemilosrdně, ať by to stálo, co stálo."
Protesty k výročí okupace začaly již s předstihem. Na pražské Václavské náměstí se lidé začali scházet každý podvečer od 16. srpna a každý den jich přibývalo.
A 20. srpna přišlo tolik lidí, že srážky v ulicích mezi Václavským a Staroměstským náměstím trvaly až téměř do půlnoci. Proti obuškům, slznému plynu a vodním dělům se část demonstrantů bránila házením kamenů a vyrostly i barikády. Nakonec demonstranty rozehnala až armáda. Ještě předtím však za Prašnou bránou začali milicionáři střílet z nákladního automobilu do davu a v něm zahynuly dva mladí lidé - osmnáctiletý František Kohout (průstřel hlavy) a o rok starší Vladimír Kruba (průstřel krajiny srdeční).
V den výročí okupace pak protesty kulminovaly. V desítkách závodů se konaly manifestační stávky, několik podniků přerušilo práci úplně a Václavské náměstí bylo již v poledne takřka plné. Poté, co pořádkové síly náměstí vyklidily a uzavřely, se střety přenesly opět do okolních ulic a odpoledne se rozšířily do Vysočan, Karlína a na Vinohrady.
Demonstranty rozehnala až v pozdních večerních hodinách opět armáda za pomocí tanků. Opět se to neobešlo bez střelby a krveprolití - výsledkem bylo 15 postřelených a na Tylově náměstí byl zraněn i čtrnáctiletý Bohumil Siřínek, který o tři dny později v nemocnici svým zraněním (průstřel břicha) podlehl.
Protesty se ale neomezily jen na Prahu, demonstrovalo se i v Mladé Boleslavi, Liberci, Ústí nad Labem, Bratislavě a dalších městech. Tragický průběh měly především protesty v Brně. Již od rána se ve středu města shromaždovali lidé, odpoledne byla dokonce povolána armáda a také zde vyrostly barikády. Bylo osm postřelených a dva mrtví - osmnáctiletá Dana Muzikářová a sedmadvacetiletý Stanislav Valehrach. Oba střelili ze zadu patrně milicionáři.
Neklidná atmosféra trvala na území celé republiky ještě další dny, v Brně byl dokonce vyhlášen zákaz nočního vycházení. Proti demonstrantům bylo celkem nasazeno kromě jednotek VB a oddílů ministerstva vnitra i na 20.000 vojáků a 27.000 příslušníků milicí. Celkově bylo zadrženo asi 2400 lidí.
Krvavé zásahy legalizovalo Federální shromáždění již 22. srpna tzv. pendrekovým zákonem, který platil do 31. prosince 1969 a umožnil zadržet zatčené až 21 dní, zvýšit trestní sazby, vyhazovat lidi z práce a studenty ze škol. Represivní opatření podepsali všichni nejvyšší činitelé, i tehdejší předseda parlamentu Alexander Dubček, jehož jméno demonstrující v srpnu paradoxně nejčastěji skandovali.
Související
Antonín Novotný se chopil moci před 70 lety. Neváhal potlačovat oponenty, diktaturu KSČ ale proměnil
GLOSA: Tečka za pokusem soudit elity KSČ? Proces s dožívajícími starci by nebyl zamýšleným symbolem
KSČ , historie , Československo , Gustav Husák
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
před 1 hodinou
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
před 2 hodinami
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
před 3 hodinami
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
před 4 hodinami
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
před 5 hodinami
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
před 5 hodinami
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
před 6 hodinami
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
před 6 hodinami
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
před 6 hodinami
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
před 7 hodinami
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
před 7 hodinami
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
před 7 hodinami
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
před 8 hodinami
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
před 9 hodinami
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
před 9 hodinami
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
před 10 hodinami
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
před 10 hodinami
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
před 11 hodinami
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
před 11 hodinami
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.
Zdroj: Julie Jarošová