Při demonstracích v srpnu 1969 zemřelo víc lidí, než se uvádělo

Obětí potlačených demonstrací v srpnu 1969 v Československu bylo sedm, a ne pět, zjistili historici. Zranění utrpělo 50 lidí, ačkoliv se doposud uvádělo, že jich bylo 31. Při dnešním křtu nové knihy, která se věnuje právě událostem před 50 lety, to oznámili historici v čele s Danielem Povolným. V den ročního výročí okupace země vojsky Varšavské smlouvy, který v knize nazývá Dnem hanby, se českoslovenští občané postavili komunistickému režimu. Demonstrace byly ale zastaveny příslušníky československé armády a bezpečnostních složek režimu.

Událostem z roku 1969 není věnováno tolik mediálního prostoru, kolik si podle historiků zaslouží. I proto se rozhodli sepsat novou publikaci. "Kniha se věnuje přípravě režimu na zásah proti těm, kteří si v srpnu 1969 chtěli připomenout výročí okupace a zápalné oběti z jara 1969. V jednotlivých kapitolách jsou představeny bezpečností složky a je tam popsán zásah těchto složek proti demonstrantům v Praze, Brně a Liberci," řekl Povolný. V knize se ale zabývá i dalšími městy, kde vypukly nepokoje.

Podle dalšího z autorů, Milana Bárty, je kniha Den hanby výjimečná právě tím, že situace rozebírá do detailu a nevěnuje se pouze demonstracím. "V knize se věnujeme například rozboru letáků, rozboru konkrétních bezpečnostních opatření, přípravě režimu na demonstrace a následnému postih režimu. Na to, jak byli postiženi lidé, kteří se v srpnu odhodlali vystoupit proti politické scéně, jakým způsobem si svůj vzdor museli odpykat," řekl Bárta při křtu knihy.

Na publikaci se podílelo několik autorů z řad historiků a odborníků. Kromě Povolného a Bárty to byl Jindřich Marek, Prokop Tomek nebo Libor Svoboda. Původním záměrem Povolného bylo vytvořit speciální číslo časopisu, informací ale nasbíral takové množství, že se rozhodl věnovat srpnu celou knihu.

Autoři považují 21. srpen 1969 za poslední pokus na dlouhou dobu o získání svobody, který po začátku normalizace mladá generace zkusila. Demonstrace a vzpoury mladých Čechoslováků ale nebyly zastaveny okupujícím vojskem jako v předchozím roce. Vzdor občanů ukončila vlastní armáda totalitního režimu a Veřejná bezpečnost. Proto autoři 21. srpen 1969 označují jako Den hanby.

Povolný je historikem a autorem několika desítek odborných publikací. Zabývá se událostmi v 20. století a komunistickým režimem. Kromě Dne hanby napsal také knihu Operace Dunaj, ve které se věnuje přímo okupaci.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

historie Československo okupace 1968

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Alexander De Croo

Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra

Belgický premiér Alexander De Croo podal ve čtvrtek stížnost na rozhlasového moderátora, který posluchače vyzýval k jeho "odstranění". Nejmenovaný moderátor, kterého vyšetřuje policie, se tak vyjádřil v souvislosti se středečním atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku Prohlédněte si galerii

Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let

U ústeckého krajského soudu ve čtvrtek začalo projednávání případu největšího lesního požáru v historii země, k němuž došlo předloni v létě v Českém Švýcarsku. Obviněným je někdejší dobrovolný strážce rezervace, jemuž hrozí až 15 let odnětí svobody. Muž vinu opakovaně odmítl. 

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.

včera

včera

Policie ČR

U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem

Policie propustila muže, který v únoru v opilosti se svou kolegyní napadl několik osob před barem na pražském Smíchově. Zároveň informovala, že ženu zprostila výkonu služby. Dvojici obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie už dříve označila jednání příslušníka za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák dnes na tiskové konferenci uvedl, že rozsah zranění u premiéra Roberta Fica, která byla způsobena čtyřmi střelnými ranami vypálenými atentátníkem, je tak rozsáhlý, že odpověď organismu může být ještě náročná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy