Praha - Otázka, zda má exministr obrany Martin Barták nárok na omluvu od vydavatelství Mafra za článek o nákupu obrněných transportérů Pandur, zatím zůstává neobjasněna. Odvolací pražský vrchní soud, který se věcí znovu zabývá na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, dnešní zasedání odročil. Předsedkyně senátu totiž až v jednací síni zjistila, že Mafra již na základě následně zrušeného rozsudku požadovanou omluvu otiskla.
Bartákova žaloba na ochranu osobnosti směřuje proti rozhovoru novináře Janka Kroupy s rakouskými exmanažery zbrojařské firmy Steyr, který v únoru 2010 otiskl pod titulkem "Víme, že je zakázané uplácet, ale..." deník Mladá fronta Dnes. Reportér v otázkách opakovaně zmiňoval Bartákovo jméno. Podle žaloby tak text vyvolával dojem, že existují informace a případné důkazy o tom, že Barták v souvislosti s uzavíráním smlouvy o nákupu pandurů přijal úplatek.
Pražský městský soud původně v roce 2011 žalobu zamítl, Barták se však odvolal a vrchní soud mu dal zapravdu. Podle pravomocného rozsudku se Mafra měla omluvit, což také následně učinila. Verdikt však poté zrušil Nejvyšší soud s tím, že vrchní soud v rozsudku nevysvětlil, proč upřednostnil právo na ochranu osobnosti před právem na svobodu projevu a právem na informace. Vrchní soud se tak musí věcí zabývat znovu.
Obě strany sporu dnes u soudu potvrdily, že požadovaná omluva již v tisku skutečně vyšla. Právník Mafry odmítl případný smír. "Uveřejnili jsme omluvu, a to na základě pravomocného rozsudku zdejšího soudu. Máme proto zájem na rozhodnutí věci," řekl právník vydavatelství Jiří Urbánek. Barták na jednání nedorazil, zastupoval jej advokát Tomáš Sokol. Ten soudu předložil alternativní text omluvy, který podle něj reflektuje závěry Nejvyššího soudu.
O nákupu pandurů v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka. Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v jejímž rámci Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Při obhajobě těchto vozidel před veřejností se velice často hovořilo o tom, že je důležité mít tato vozidla pro případ záplav, protože dokáží plavat. Jsem přesvědčen, že takto bude použito pouze minimální množství těchto vozidel, přesto věřím, že úspěšně. Poměrně zásadní nasazení Pandurů v naší zemi je pro naše obyvatele v případě náhlého ohrožení. Moderní kolové transportéry je možno dopravit po vlastní ose prakticky kamkoliv v naší zemi a je možno tak zajistit důležitý objekt, jako v případě rádia Svobodná Evropa, ať to bude jaderná elektrárna, letiště nebo třeba místo rozsáhlého teroristického útoku. Tam bude jejich úkol nezastupitelný.
Hlavním úkolem Pandurů bude chránit naše vojáky v misích. Nejen to, že tak dostávají do rukou mnohem lepší zbraně, než jsme do nedávna měli, ale také tak získávají zásadní prvek v balistické ochraně. Level 4 není až tak málo. Kolové bojové vozidlo má také svůj psychologický prvek. Polské Rosomáky si získaly v Afghánistánu vysoké renomé u Talibanu. Jedno vozidlo dostalo tři zásahy od RPG, a přesto bylo schopno pokračovat v bojové činnosti. Jelikož má Pandur i Rosomák stejnou úroveň pancéřování, včetně přídavného, Level 4, tak věřím, že by si Pandur vedl obdobně. Mimochodem Poláci své Rosomáky již nasadili také v misi EUFOR v Čadu a také s pozitivními výsledky.
Související
Soud zamítl žalobu zbrojaře Smrže, domáhal se odškodnění 31 milionů
Exministr Barták u soudu obhajoval nákup letadel CASA
Martin Barták , MAFRA , soudy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 3 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 4 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 5 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 5 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 6 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 7 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 8 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 9 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 10 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 12 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák