Soud si neví rady. Omluvili se exministru Bartákovi nebo ne?

Praha - Otázka, zda má exministr obrany Martin Barták nárok na omluvu od vydavatelství Mafra za článek o nákupu obrněných transportérů Pandur, zatím zůstává neobjasněna. Odvolací pražský vrchní soud, který se věcí znovu zabývá na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, dnešní zasedání odročil. Předsedkyně senátu totiž až v jednací síni zjistila, že Mafra již na základě následně zrušeného rozsudku požadovanou omluvu otiskla.

Bartákova žaloba na ochranu osobnosti směřuje proti rozhovoru novináře Janka Kroupy s rakouskými exmanažery zbrojařské firmy Steyr, který v únoru 2010 otiskl pod titulkem "Víme, že je zakázané uplácet, ale..." deník Mladá fronta Dnes. Reportér v otázkách opakovaně zmiňoval Bartákovo jméno. Podle žaloby tak text vyvolával dojem, že existují informace a případné důkazy o tom, že Barták v souvislosti s uzavíráním smlouvy o nákupu pandurů přijal úplatek.

Pražský městský soud původně v roce 2011 žalobu zamítl, Barták se však odvolal a vrchní soud mu dal zapravdu. Podle pravomocného rozsudku se Mafra měla omluvit, což také následně učinila. Verdikt však poté zrušil Nejvyšší soud s tím, že vrchní soud v rozsudku nevysvětlil, proč upřednostnil právo na ochranu osobnosti před právem na svobodu projevu a právem na informace. Vrchní soud se tak musí věcí zabývat znovu.

Obě strany sporu dnes u soudu potvrdily, že požadovaná omluva již v tisku skutečně vyšla. Právník Mafry odmítl případný smír. "Uveřejnili jsme omluvu, a to na základě pravomocného rozsudku zdejšího soudu. Máme proto zájem na rozhodnutí věci," řekl právník vydavatelství Jiří Urbánek. Barták na jednání nedorazil, zastupoval jej advokát Tomáš Sokol. Ten soudu předložil alternativní text omluvy, který podle něj reflektuje závěry Nejvyššího soudu.

O nákupu pandurů v celkové hodnotě 20,8 miliardy korun rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka. Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v jejímž rámci Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.

Při obhajobě těchto vozidel před veřejností se velice často hovořilo o tom, že je důležité mít tato vozidla pro případ záplav, protože dokáží plavat. Jsem přesvědčen, že takto bude použito pouze minimální množství těchto vozidel, přesto věřím, že úspěšně. Poměrně zásadní nasazení Pandurů v naší zemi je pro naše obyvatele v případě náhlého ohrožení. Moderní kolové transportéry je možno dopravit po vlastní ose prakticky kamkoliv v naší zemi a je možno tak zajistit důležitý objekt, jako v případě rádia Svobodná Evropa, ať to bude jaderná elektrárna, letiště nebo třeba místo rozsáhlého teroristického útoku. Tam bude jejich úkol nezastupitelný.

Hlavním úkolem Pandurů bude chránit naše vojáky v misích. Nejen to, že tak dostávají do rukou mnohem lepší zbraně, než jsme do nedávna měli, ale také tak získávají zásadní prvek v balistické ochraně. Level 4 není až tak málo. Kolové bojové vozidlo má také svůj psychologický prvek. Polské Rosomáky si získaly v Afghánistánu vysoké renomé u Talibanu. Jedno vozidlo dostalo tři zásahy od RPG, a přesto bylo schopno pokračovat v bojové činnosti. Jelikož má Pandur i Rosomák stejnou úroveň pancéřování, včetně přídavného, Level 4, tak věřím, že by si Pandur vedl obdobně. Mimochodem Poláci své Rosomáky již nasadili také v misi EUFOR v Čadu a také s pozitivními výsledky.

Související

Martin Barták, exministr obrany

Exministr Barták u soudu obhajoval nákup letadel CASA

Praha - Exnáměstek ministryně obrany a pozdější šéf resortu Martin Barták dnes u soudu jako svědek hájil nákup letounů CASA. Obžalobě ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě majetku čelí jeho někdejší nadřízená Vlasta Parkanová a šéf ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk.

Více souvisejících

Martin Barták MAFRA soudy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy