Válečný veterán Jan Wiener sloužil během druhé světové války v řadách 311. československé bombardovací perutě RAF jako navigátor a střelec. Po válce ho stihl osud mnoha jeho navrátivších se druhů - komunistický pracovní tábor. Po propuštění odešel do USA, vrátil se až po pádu komunistického režimu. V USA i v Praze mimo jiné vyučoval historii a o holokaustu. Od jeho narození uplyne 26. května 100 let.
Wiener se narodil v německém Hamburku v německo-české židovské rodině. Po nástupu Hitlera k moci rodina kvůli pronásledování Židů odešla do Prahy, persekvování se ale nevyhnuli po okupaci Československa. Wiener v Praze zažil mobilizaci v roce 1938, a byť nebyl plnoletý, přihlásil se do armády.
Později Jan Wiener s otcem odešli do Jugoslávie, jeho cílem bylo přidat se k čs. odboji. Matka byla zatčena a později zahynula v Terezíně, bratr stihl týden před okupací odjet do USA, kde získal stipendium na Harvardu. Po obsazení Slovinska, kde se neúspěšně pokoušeli získat víza do Británie, Wienerův otec z obav před nacisty spáchal sebevraždu, on sám uprchl do Terstu.
V Itálii byl zatčen a uvězněn. Ze zajateckého tábora uprchl, ale byl zatčen. Zdařil se mu druhý útěk, který podnikl spolu s polským spoluvězněm. Po strastiplném putování se jim podařilo přejít frontu ke spojencům. Přes Afriku se nakonec dostal do Velké Británie, přihlásil se k letectvu a byl přiřazen k čs. bombardovací peruti RAF, se kterou se jako letecký navigátor a střelec účastnil bojů až do konce války. "Angličtí důstojníci z Royal Air Force nás přesvědčovali, abychom zůstali, dělali kariéru v RAF a stali se anglickými občany. To jsem ale nechtěl, protože jsem nemohl zapomenout na Mnichov, kde nás tehdejší anglická vláda prodala. Nechtěl jsem být Angličanem."
Po válce se rozhodoval, jestli jít za bratrem do Ameriky, nebo se vrátit domů. Rozhodl se vrátit. Po přivítání v Ruzyni se podle jeho slov vojáci rozešli s příbuznými a zůstal houfek lidí, které nečekal nikdo. "Uvědomil jsem si, že jsem se vrátil do města, kde jsme žili po staletí, a že z nás nezbyl nikdo kromě mne."
V Praze pak mimo jiné učil na jazykové škole a začal studovat historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1948 byl zatčen, označen za západního agenta a když odmítl nabídku stát se komunistickým agentem odsouzen a poslán do pracovního tábora u Kladna. V roce 1955 byl propuštěn. Pracoval jako lesní dělník, později získal místo ve výzkumném ústavu pro střední průmyslové školy v oddělení dějin a jazyků. V roce 1965 emigroval do USA.
Ve Spojených státek působil například jako profesor historie na univerzitě ve Washingtonu a učil i v Arizoně. Začátkem 80. let také přednášel na soukromé škole v západním Německu. Po listopadu 1989 se vrátil do Československa, už v prvních dnech začal spolupracovat s Občanským fórem. Mimo jiné se stal i jedním z poradců prezidenta Václava Havla, později přednášel dějiny střední Evropy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na New York University v Praze. Žil střídavě v Lennoxu v Massachusetts v USA a v Praze. Zemřel 24. listopadu 2010 v Praze.
Wiener napsal několik knih, například o atentátu na na Reinharda Heydricha. V roce 2007 vyšla česky jeho životopisná kniha Bojovník - vždy proti proudu.
Byl držitelem řady vyznamenání, od bývalého prezidenta Václava Havla například obdržel medaili Za zásluhy I. stupně. Jeho osudu se ve svých filmech věnovali například dokumentaristé Helena Třeštíková ve snímku Nebe nad Evropou a Pavel Štingl v televizním dokumentu Čtyři páry bot.
Podle jeho dlouholetého přítele Jana Urbana byl Wiener "nádherným vzorem pro mladé lidi, příklad svobodného a nezlomného ducha, usilujícího o spravedlnost".
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 22 minutami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 41 minutami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 1 hodinou
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 1 hodinou
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 1 hodinou
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 2 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 2 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 3 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 4 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 5 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 5 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 6 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 6 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 7 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 7 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 9 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
Schválení vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů americkým Kongresem po pětiměsíčním čekání možná způsobilo škody, které se budou na frontě cítit ještě několik měsíců.
Zdroj: Libor Novák