Domovy pro postižené se mění pomalu, stále připomínají spíš velké ústavy

Domovy pro lidi se zdravotním postižením se v Česku mění jen pomalu a stále připomínají spíš velké ústavy než domácí prostředí. Za deset let se průměrný počet lůžek v těchto zařízeních zmenšil jen o osm na předloňských 59. Tří a vícelůžkových pokojů v domovech postupně ubývá. V roce 2018 jich ale stále v nabídce byla téměř tisícovka.

Vyplývá to ze statistických ročenek za vybrané roky, které zveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Nejnovější dostupné údaje jsou právě za rok 2018.

Na nedůstojné podmínky v domovech pro lidi s postižením dlouhodobě poukazuje Jednota pro deinstitucionalizaci (JDI), která zastřešuje dvě desítky organizací a téměř tři desítky expertů. "Stále tisíce lidí v domovech pro osoby se zdravotním postižením v ČR žijí společně ve vícelůžkových pokojích se sdílenou koupelnou a skupinovými pravidly. To de facto vylučuje jakékoli soukromí, ale i běžný život," sdělila ČTK předsedkyně JDI Terezie Hradilková.

Pro přechod z ústavní do domácí péče je podle JDI potřeba dostupná pečovatelská služba, osobní asistence, chráněné bydlení i podpora pečujících. Pomoci mohou i malá zařízení pro několik lidí. JDI na podobu péče v Česku upozornilo po nedávném požáru zařízení pro handicapované Kompas ve Vejprtech, při kterém zahynulo osm lidí. Organizace a experti vyzvali radnici, aby obyvatelům vyhořelého domova zajistila důstojnější bydlení a moderní služby. V domově bylo v době neštěstí 35 klientů.

V Česku platí od října 2009 úmluva OSN o právech postižených, která má zaručovat respektování soukromí či samostatnosti. Česká strategie rozvoje sociálních služeb do roku 2025 počítá s přeměnou velkých ústavů na menší komunitní zařízení, aby lidé mohli žít s podporou terénních služeb či asistence v domácím prostředí. Kapacita ústavů se snižuje postupně a klienti se přesouvají do vstřícnějšího prostředí. Na konci roku 2008 žilo v domovech podle údajů státu 14.604 handicapovaných, zatímco o deset let později 11.630.

Za desetiletí také přibylo jednolůžkových pokojů. V roce 2008 fungovalo v Česku 225 domovů pro postižené s 15.113 lůžky a jednolůžkových pokojů nabízely jen 1418, dvoulůžkových 2739 a tří a vícelůžkových 2080. V roce 2018 už bylo jednolůžkových pokojů 2531, tedy skoro o 80 procent více než před deseti lety. Počet tří a vícelůžkových pokojů se naopak snížil o více než polovinu, v roce 2018 jich zůstávalo 974.

Stát zmenšil svých pět domovů. V roce 2008 v nich bylo 893 lůžek, takže v průměrném státním ústavu tehdy mohlo žít až 178 handicapovaných klientů. Předloni už bylo ve státních zařízeních jen 626 lůžek. Průměrný státní ústav pro postižené měl ale i tak velký počet míst, a to 125.

Krajských domovů od roku 2008 do roku 2018 zhruba o dvě desítky ubylo. Předloni jich fungovalo 141 s 9475 lůžky. Průměrná kapacita tak byla 67 lůžek, o sedm méně než před deseti lety. Obecních zařízení o šest přibylo na 28 a zajišťovaly 1171 lůžek. Velikost průměrného obecního domova se tak za desetiletí zmenšila o šest míst na 41. Předloni bylo v provozu také víc církevních a jiných zařízení, a to 30. V jednom v průměru žilo 24 lidí.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín

Minimální mzda by se v blízké budoucnosti měla valorizovat pravidelně na základě výpočtu stanoveného zákonem, a nikoli ad hoc rozhodnutím vlády. Počítá s tím návrh novely zákoníku práce, který dnes odsouhlasil. Kabinet rozhodl také o navýšení příspěvku zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jmenoval nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu.
CZK

NRZP vadí nevyplácení příspěvku na péči ze Slovenska

Češi a Slováci žijící v Česku, kteří pobírají slovenský důchod a neobejdou se kvůli svému stavu bez pomoci, nedostávají příspěvky na péči. Slovensko jim svou dávku neposílá, české úřady jim podporu nepřiznávají. Řada lidí má tak problém si potřebné opatrování zajistit. Na tiskové konferenci na to dnes upozornila Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Navrhuje, aby příspěvek začala poskytovat ČR. Problém se podle odhadů rady týká 400 až 500 osob ve vážném stavu. Vyjádření ministerstva práce ČTK zjišťuje.

Více souvisejících

zdravotně postižení Ministerstvo práce a soc. věcí sociální péče Česká republika

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 51 minutami

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy