KOMENTÁŘ – Pravdy si vážil více než svého života. Mistr Jan Hus, který byl přesně před 605 lety upálen v Kostnici, mohl ještě 6. července 1415 na hranici své postoje proti mocným hodnostářům odvolat, ale odmítl. Setrval ve svém přesvědčení. Odkaz kazatele, teologa i středověkého církevního reformátora je inspirující i pro dnešní dobu. Spočívá zejména v tom, nebát se ozvat proti společensky výše postaveným či jejich názory zpochybňovat. I když katolický kněz někdy připomínal anarchistu, jeho velkou předností byla schopnost diskutovat s každým. A je jedno, zda se takto chová člověk ve středověku nebo nyní. Otevřeně komunikovat, neohnout před nikým hřbet a zůstat pevný i odvážný, je cenné v každém čase.
Nepěstoval si kolem sebe žádnou glorifikaci. Mistr Jan Hus nezastíral, že šel studovat na kněze, aby se měl materiálně lépe. Toužil mít dost šatů, pít kvalitnější pivo a nechtěl pořád dokola jíst chleba se zelím nebo hrachem. Když dosáhl těchto výhod, po dalších už neprahnul. O tom svědčí, že se nestáhl se do ústraní. Snažil se inspirovat ostatní, což se mu podařilo. Brzy se stal miláčkem věřících a na jeho kázání do Betlémské kaple chodily davy, získal se je zejména odmítání odpustků. Z hříchu se nedalo podle něj vykoupit. V souvislosti se současností zní zajímavě jeho tvrzení, že kdo žije v těžkém hříchu, nemá právo svou funkci vykonávat a lid jej nemusí poslouchat.
Kazatel vyzval k dialogu i přehlížené ženy a dívky
Nebál se jít proti proudu, kritizoval hamižnost církve, která hromadila majetek a nebál se říci, že pokud i papež hlásá myšlenky, jež jsou v rozporu s Biblí, nemusí se poslouchat. Rodák z Husince u Prachatic tak napadal právo papeže být hlavou církve. Kazatel za ni považoval Ježíše Krista. Autority, s nimiž nesouhlasil, neuznával. Naopak obyčejnému lidu naslouchal a diskutoval s ním. Fascinoval i tím, že oslovoval i ženy a dívky, které byly ve středověku brány za druhořadé. Teolog je považoval za rovnocenné, což dokazuje útlý spis Dcerka, v němž něžné pohlaví vyzval k dialogu.
Děkan filozofické fakulty, který poukazoval na mravní úpadek církve a tvrdil, že je v krizi, se částečně podobá dnešnímu papeži Františkovi. Stejně jako Hus se shodují v jednom, a to, že církev by neměla dávat najevo svoji okázalost i luxus. Kněží by měli žít skromně a hlavně sloužit věřícím. Hus, jemuž byl propůjčen titul mistr svobodných umění, byl dokonce přesvědčený, že církev je jen pro chudé a nemajetné. Plně se v reformaci náboženství shodl se s myšlenkami anglického teologa Johna Wicklifa.
Bohužel Husovu kritiku na hromadění majetku církve zneužili komunisté. Marxisticko-leninské učení poukazovalo na skutečnost, že husité zakazovali soukromé vlastnictví, a tak rektora univerzity mylně pasovali do role prvního komuninistického funkcináře. To je ale naprostý nesmysl. Za prvé husiství bylo náboženství, zatímco komunismus je považován za násilnou ideologii. A za druhé lid v této historické husitské etapě věřil, že se blíží konec světa, a tak se zbavoval majetku, a to naprosto dobrovolně, což je nutné zdůraznit. Naopak bolševici po únorovém běsnění po roce 1948 násilně živnostníkům zabírali obchody, komunisté při kolektivizaci v padesátých letech sprostě okradli sedláky o svá prosperující hospodářství a pacháli další zvěrstva.
Teolog i v žaláři psal listy a povzbuzoval druhé
I když se někdy mohl Hus, který odstranil spřežkový pravopis a zavedl do abecedy diaktiriku, jevit jako anarchista neuznávající autority, byl to silný rétor. Liboval si v diskuzích. Když se teolog ocitl na koncilu v Kostnici, kde nad ním panovník Zikmund, syn Karla IV., zrušil glejt, chtěl s kritiky své postoje rozebírat. Tehdejší papaláši se však zbaběle odmítli bavit a Hus se dozvěděl, že jeho záchrana života vede jedině přes odvolání svých názorů a postojů k církvi. I když katolický kněz v dominikánském klášteře, kde jej odpůrci jako například Mikuláš de Causis věznili, byl fyzicky týrán, nezhroutil se. Byl schopen v žaláři psát listy svým lidem, dokonce v nich druhé povzbuzoval. Svou statečností i odvahou tak připomíná krutý osud doktorky Milady Horákové. Právnička rovněž milovaným v cele smrti pankrácké věznice psala krásné dopisy a při posledním setkání s dcerou Janou Kánskou, sestrou Věrou i jejím mužem všechny utěšovala, zatímco její blízcí plakali.
Hus i Horáková byly výjimečné osobnosti s obrovským morálním kreditem. Nehleděly na své soukromí, ale bojovaly i za celou společnost, v níž žily. Oba hrdinové upozorňovali na nešvary mocných, byť věděli, jak moc riskují. Jejich víra ve své postoje je dělala nezlomnými. Věřit něčemu nebo v něco je nesmírně důležité, i když jsme téměř ateistickým národem. Bez svých postojů a vyhraněných názorů žijeme prázdné životy a mocní s námi mohou manipulovat.
Národ mistrovo upálení už nevnímá jen jako den volna
Při šestistém výročí mistra Jana Husa před pěti lety se národ k jeho odkazu začal spontálně hlásit. A mnohé překvapilo zjištění, že lidé Den upálení mistra Jana Husa, nevnímají jen jako další ze státních svátků, kdy nemusí do práce a mají od 6. července 1990 volno. Najednou se díky němu začali zabývat češstvím a nešlo jen o frázi. Pro mnohé se stal synonymem odvahy a statečnosti, protože neohnul hřbet a vyslal nám signál, že bychom ze sebe neměli dělat tak malé Čechy, za jaké se tak často s porovnáním se světem prohlašujeme. Měl by být pro nás vzorem, že za pravdu musíme bojovat, i když čelíme přesile mocných. Jsme na tom lépe než mistr Jan Hus, neboť nám nyní žádné upálení za své názory nehrozí.
O to je jeho skálopevné přesvědčení neustoupit cennější. Jeho oběť ale nebyla marná. I když jeho vrazi Husův popel vysypali do Rýna, aby po něm nic nezbylo, zaskočilo je, jakou lidovou bouři u jeho přívrženců upálení vyvolalo. Uznání se mu v roce 1999 dostalo i od papeže Jana Pavla II., jenž prohlásil, že Husovy kruté smrti lituje a uznal jej za reformátora církve.
Pro kněze i Horákovou byla pravda cennější než život
Hus se v roce 2005 umístil v anketě o Největšího Čecha na sedmém místě. I to jasně dokazuje, že nám není cizí a nezapomněli jsme na něj. Možná je to tím, že sice obdivujeme skálopevně přesvědčené lidi, kteří staví své názory a pravdu nad svůj život, jakým kromě katolického kněze Husa byl Jeroným Pražský, doktorka Milada Horáková či Jan Palach, ale sami takoví nejsme a kvůli ekonomickým obavám ze svých názorů před nadřízenými raději ustoupíme. Je třeba si uvědomit, že mamon není vším. Mistr Jan Hus, pokud by odvolal, mohl žít. Ale cítil, že by sám zradil své dílo, a proto zvolil roli mučedníka, pro něhož je pravda nejvíce. Vždyť původně husitské heslo, které si dal Tomáš Garrigue Masaryk umístit na prezidentskou standardu, zní: „Pravda vítězí.“
Bohužel, ne vždy se tak děje. Za objevení či vypátrání pravdy se ale vyplatí vynaložit námahu i úsilí, stejně jako nebát se prezentovat na veřejnosti své názory i postoje, byť je někteří neradi slyší. Bojovat za tyto šlechetné myšlenky je cenné i v dnešní době. Když to dokázal mistr Jan Hus či doktorka Milada Horáková, my bychom se alespoň o to měli pokusit. Potom svěcení památek nebo odkazů historicky statečných českých osobností nebude jen prázdným, falešným gestem...
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
před 1 hodinou
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
před 1 hodinou
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
před 2 hodinami
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
před 3 hodinami
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
před 4 hodinami
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
před 4 hodinami
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
před 4 hodinami
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
před 5 hodinami
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
před 6 hodinami
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
před 6 hodinami
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
před 7 hodinami
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
před 8 hodinami
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
před 9 hodinami
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
před 9 hodinami
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
před 10 hodinami
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 11 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 12 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 13 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 14 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
V pondělí tragicky zahynul 66letý Čech při lyžování v rakouském horském středisku Kaprun. Uvedla to agentura APA, která uvádí, že Čech nepřežil srážku s 53letým Nizozemcem.
Zdroj: Libor Novák