V jihomoravských obcích zasažených tornádem stále působí desítky interventů a psychologů několika organizací. Tíha situace dopadá zejména na seniory, kteří ztratili sociální kontakt, na nějž byli zvyklí.
S traumatickým zážitkem se vyrovnávají také děti, pro které je důležité, aby zůstaly v blízkosti rodičů a společně trávili co nejvíce času. Lidem obecně nejvíce pomáhá psychická podpora a vědomí, že s nimi někdo zůstává, řekla ČTK Karolína Emanuelová z neziskové organizace Adra.
"Na zasažené lidi začne s odstupem dopadat tíha situace. Postupně opadne zájem a okamžitá pomoc ze strany příbuzných a dobrovolníků, odcházejí i složky integrovaného záchranného systému a lidé se ocitnou více sami. Obce se zcela změnily, řada domů v jejich sousedství už vůbec nestojí. Těžká je situace i pro děti, které se vyrovnávají s traumatickým zážitkem, který zažily při tornádu, a každá změna počasí, jako vítr či déšť, v nich vyvolává strach," uvedla Emanuelová.
Potíže se spánkem, koncentrací či nechutenství se podle ní mohou projevit i u dospělých. Nemělo by to však být dlouhodobé. Pokud potíže přetrvávají v delším čase, je třeba vyhledat odbornou pomoc. Tyto projevy se mohou rozvinout se zpožděním mimo jiné proto, že v prvních dnech jsou lidé zaměstnáni zabezpečením svých domů, provizorním vyspravením střech a podobně.
Dopady tornáda pociťují výrazně rodiny, jimž se například některý z členů vážně zranil nebo dokonce zemřel. "Dále závisí na poškození domů, zda byl určen k demolici nebo je možné jej opravit. Zvládání traumatické události poměrně úzce souvisí s odolností jedince nebo rodiny. Roli ve zvládání hraje řada dalších faktorů, jako například dostupnost sociálních opor, silná komunita, pravidelný denní režim, aktivní odpočinek a další. Při našich návštěvách v terénu se ukazuje, že si lidé opakovaně potřebují o situaci povídat a sdílet tíživé zážitky," poznamenala Emanuelová.
Při podobných neštěstích jsou podle ní běžné i negativní projevy, jako například závist vůči druhým nebo třeba nenávist k novinářům. Jsou to podle ní však pouze jednotlivé případy. "Někdy ale stačí dva nebo tři hlasití jednotlivci a konfliktní nálada se rychle přenáší. Na druhé straně se setkáváme s tím, že řada opravdu zasažených lidí nabízenou pomoc odmítá s tím, že jsou určitě ještě více zasažení. V takových chvílích se člověk opravdu těžko brání dojetí," dodala.
Adra plánuje v případě potřeby na místě zůstat i v budoucnu prostřednictvím svých intervenčních psychosociálních týmů. Totéž chce i Člověk v tísni. "Z naší zkušenosti se psychická situace zhoršuje v dlouhodobém horizontu. Teď je na místě stále ještě mnoho dobrovolníků a profíků, kteří pomáhají, do obcí tečou peníze, politici, média a veřejnost se zajímají. Což přirozeně za několik týdnů opadne a obce a lidi v nich zůstanou osamoceni, a přitom stále nebudou mít ani zdaleka opraveno. To je největší náraz na psychiku a to se snažíme mírnit tak, že v oblasti vždy působíme dlouhodobě," řekla za organizaci Adriana Černá.
V obcích denně pomáhá také šest psychologů a krizových interventů Diecézní charity Brno. Vyhledávají lidi přihlížející demolici svého domu a průběžně vytipovávají jednotlivce, kteří potřebují dlouhodobější psychologickou péči.
Související
Charita chce v Hruškách postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem
Za škody způsobené tornádem na Moravě dostanou kompenzace poslední lidé
Tornádo na Moravě (24.6.2021) , psychologie
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Mimořádná zpráva Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 15 minutami
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 44 minutami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 47 minutami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 1 hodinou
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 1 hodinou
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 3 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 4 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 4 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 5 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 5 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
před 6 hodinami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
Poslední dubnovou noc nazývali naši předci nocí Filipojakubskou a spojovali ji s mnohými pověrami a zvyky, které převážně souvisely s lidovou vírou v existenci čarodějnic. Proto se také později začalo v souvislosti s 30. dubnem hovořit o pálení čarodějnic. Jak se podoba lidového svátku během historie proměnila?
Zdroj: Lucie Žáková