Počet cizinců s trvalým či přechodným pobytem v ČR loni stoupl. Jde hlavně o Ukrajince

V loňském roce pobývalo v Česku 595.881 cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem, meziročně o 28.950 více. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Slováky a Vietnamce.

Vyplývá to ze zprávy o migraci za poslední čtvrtletí roku 2019, kterou na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Z evidovaných cizinců má přechodný pobyt téměř polovina, zbytek má pobyt trvalý. Polovina cizinců, kteří mají povolení k přechodnému pobytu, o něj žádala kvůli zaměstnání. Následovalo sloučení rodiny, studium a podnikání.

Čtvrtina (145.518) cizinců s trvalým nebo přechodným pobytem pocházela z Ukrajiny, pětina (121.278) pak ze Slovenska. Z Vietnamu pocházelo deset procent legálně pobývajících cizinců (61.952), následovali občané Ruska (38.207), Polska (21.767), Německa (21.487), Bulharska (17.183), Rumunska (16.824), Mongolska (9851) a Velké Británie (8332). V celkovém počtu nejsou zahrnuti cizinci, kteří v Česku legálně pobývají na základě schengenského víza nebo bezvízově a také neregistrovaní občané Evropské unie.

V loňském roce vnitro evidovalo 1922 žádostí o mezinárodní ochranu, meziročně jde o zhruba třináctiprocentní nárůst. Ten je podle ministerstva způsobený tím, že na letišti Václava Havla v Praze docházelo už od počátku roku ke zvýšenému počtu účelově podaných žádostí o mezinárodní ochranu ze strany občanů Arménie. Kvůli tomu byla pro Arménce zavedena povinnost vlastnit letištní průjezdní vízum. Nejvíce o mezinárodní ochranu žádali kromě Arménců Ukrajinci a Gruzínci. Česká republika loni udělila 61 azylů a 86 doplňkových ochran.

Cizinecká policie na konci ledna uvedla, že loni v Česku odhalila 5677 nelegálně pobývajících cizinců, o 685 více než v roce 2018. Nejpočetnější skupinu odhalených cizinců tvořili tradičně občané Ukrajiny, následovali Moldavani a Vietnamci. Při nelegálním pobytu loni policisté zajistili 5174 lidí, předloni to bylo 4653 lidí. Šlo o cizince, kteří do Česka přijeli legálně, ale zůstali zde i po uplynutí povolené doby.

Zpráva o migraci se také věnuje nelegální migraci v Evropě. Do té loni nelegálně přicestovalo 188.327 lidí. Většina z nich, 74.348, přicestovalo do Řecka, nejčastěji pocházeli z Afghánistánu, Sýrie a Iráku. Do Španělska loni nelegálně přicestovalo 32.492 lidí, do Itálie 11.487 lidí a na Maltu 3405 lidí. U posledních třech zmíněných zemí zaznamenal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) podle vnitra pokles, u Řecka naopak nárůst.

O mezinárodní ochranu v EU loni požádalo 708.369 lidí. Číslo nezahrnuje pouze žádosti podané cizinci z hlavních migračních tras, ale všechny žádosti podané na území EU. Nejvíce cizinci žádali o ochranu v Německu, Francii a Španělsku, pocházeli ze Sýrie, Afghánistánu a Venezuely.

Související

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Vláda připravuje od listopadu úpravu kvót pro zaměstnávání cizinců

Vláda se chystá upravit od listopadu kvóty pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Kvůli válce na Ukrajině nemohou přijíždět kvalifikovaní pracovníci z Ukrajiny, pracovní víza by tak mohlo získat víc zájemců z Arménie, Moldavska, Filipín, Severní Makedonie a Gruzie. Počítá s tím návrh nařízení, které má kabinet ve středu projednávat.

Více souvisejících

Cizinci Česká republika migrace Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy