Při milostivém létu se 42 tisíc exekucí zbavilo 15 tisíc lidí, uvedli exekutoři

Při takzvaném milostivém létu se exekuce zbavilo 15.000 lidí, exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. ČTK to dnes oznámila Exekutorská komora ČR.

Dlužníci se během tříměsíční akce mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem, připojily se i některé banky či úvěrové společnosti. Koaliční politici už oznámili, že by se milostivé léto mohlo zopakovat.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich exekuční řízení uzavřelo. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít. Dlužníků exekutoři na konci loňského října, kdy akce začínala, evidovali téměř 712.000. Dnes komora uvedla, že se nesnížil průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka, který je v ČR aktuálně 6,37. "Do milostivého léta se tedy zapojili spíše lidé s nižším počtem exekucí," poukázala komora.

Podle Institutu prevence a řešení předlužení rozhodně nebylo milostivé léto neúspěšné. "Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí a snížili tak svůj celkový dluh," komentoval výsledky ředitel institutu Radek Hábl.

Z více než 1,5 miliardy korun na odpuštěném příslušenství mohli exekutoři podle odhadů komory vymoci až 900 milionů korun. Naopak veřejnoprávním věřitelům se vrátilo 390 milionů korun, uvedla.

Milostivé léto prosadili loni poslanci. Podle odhadů díky projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu se mohla zbavit až polovina dlužníků, uvedl už dřív jeden z autorů, poslanec opozičního hnutí ANO Patrik Nacher. Později připustil, že zájem je nižší. Podle dalšího z autorů, šéfa poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného situaci zkomplikovalo třeba prudké zdražení energií. Lidé museli hradit vysoké faktury a nemohli peníze využít na splacení jistiny, uvedl. K výsledkům se oba vyjádří na dnešní tiskové konferenci.

Podle Exekutorské komory ČR byla u dlužníků nízká ochota řešit jejich finanční situaci. Žádost o vyčíslení dlužné jistiny exekutoři dostali u 51.000 případů. "Překvapilo mě, jak malý zájem měli o tuto dobročinnou akci ze strany státu samotní dlužníci. Přitom mnozí na ní mohli opravdu vydělat," uvedl prezident komory Jan Mlynarčík. Možnost opakování projektu je tak podle něj přinejmenším diskutabilní.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vládní koalice na tom má shodu. Exekutorská komora pro exekutory pro podzimní akci žádá vyšší odměnu.

Poslanci jsou přesvědčení o tom, že milostivé léto bylo přínosné nejen pro dlužníky, ale i pro věřitele. Dlužníkům se sice odpustí penále a úroky, původní dluh ale musejí splatit. Věřitelé zas dostanou zpět alespoň část peněz, které se jim vymáhat nedařilo. Některým zadluženým v nouzi pomohli se splacením jistiny dárci.

Autoři milostivého léta kritizují data, která k akci zveřejnili exekutoři

Autoři tzv. milostivého léta kritizují statistiky, které dnes k akci zveřejnila Exekutorská komora ČR. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům ve Sněmovně řekl, že čísla předložená komorou jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat chtějí podle poslanců relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce, při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora si za svými čísly stojí, uvedla pro ČTK.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich řízení uzavřelo. Podle komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem dlužníků. Možnost opakování projektu je podle něj přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

Výborný označil postup exekutorů za nekorektní a neseriózní. "Jsou vydávána data, která jsou zjevně nevalidní, neúplná," uvedl. Komora podle něj vychází z centrální evidence exekucí, kde ještě nejsou informace zdaleka u všech řízení. "Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce," vysvětlil.

Skutečnost, že exekutoři od konce akce v závěru ledna nedokázali dosud ukončit významný počet řízení, nevypovídá podle Výborného až tolik o milostivém létu, jako spíš o exekutorech. "My byli opakovaně konfrontováni s tím, že exekutorské úřady jsou zavaleny prací a nemohou se věnovat ničemu jinému. A dnes se dozvíme, že milostivého léta využil zlomek lidí. Není možné, aby platily obě tyto věci naráz," řekl Výborný.

Poslanci připomněli statistiky zastavených exekucí ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) či pražském dopravním podniku (DPP). Ve VZP k dnešnímu dni bylo vydáno 13.658 rozhodnutí o uznání institutu milostivého léta, na pojistném dlužníci uhradili přes 175 milionů korun a pojišťovna odpustila penále přes 325 milionů korun, řekl Výborný. V DPP je zatím zaplacených téměř 11.000 exekucí, doplnil poslanec opozičního ANO Patrik Nacher. Podle zákonodárců je tak zřejmé, že celkový počet bude zdaleka vyšší, než jaký uvádí komora.

"Chápu, že naše data mohou být pro strůjce milostivého léta překvapivá. I nás překvapila," reagoval Mlynarčík. Komorou zveřejněná čísla jsou podle něj relevantní. "Chci uvést, že podle našich odhadů se počet uzavřených exekučních řízení už nijak zásadně nezmění," dodal. Je podle něj nefér, že exekutorům někteří zákonodárci opakovaně připisují snahu znehodnocovat milostivé léto. "My musíme postupovat při zastavování exekucí podle předpisů a je to celkem náročný proces, který zabere hodně času," dodal.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Výborný řekl, že kabinet s opakováním akce počítá i přes snahu exekutorů vzbudit u veřejnosti dojem, že je to zbytečná věc. Blažek podle Výborného potvrdil, že příslušnou novelu už předložil do zkráceného připomínkového řízení. "Do měsíce by ho měla projednat vláda a poté Sněmovna ve zrychleném řízení," uvedl.

Exekutorská komora žádá pro exekutory pro podzimní akci vyšší odměnu. "Debata o tom odměňování v duchu té dnešní tiskové zprávy (exekutorské komory) a té prezentace u mě zanechává určitou pachuť," podotkl Nacher. Uvedl, že přístup komory ho zklamal.

Související

Více souvisejících

milostivé léto Exekuce Exekutorská komora Marek Výborný (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 8 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy