Nápisy na náhrobních památkách během staletí promlouvaly různě. Na přelomu středověku a raného novověku náhrobků výrazně přibylo, dochovalo se jich však minimum. Konec 18. století pak přinesl výraznou proměnu hřbitovů. V rozhovoru s ČTK to řekl Jiří Roháček z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Roháček je odborník na epigrafiku, zabývá se především nápisy na sepulkrálních, tedy náhrobních památkách.
Roháček řekl, že pro pozdní středověk a zejména první fázi raného novověku je příznačný rozmach často až rustikálních náhrobních památek spjatých i s nižšími městskými vrstvami. "Byl to důsledek vyšší gramotnosti díky rozvoji městských škol i toho, že si tito lidé mohli dovolit něco nad rámec zajištění živobytí," řekl Roháček. Zhruba od poloviny 17. století se však podle něj z náhrobků opět začala postupně stávat spíše exkluzivní záležitost.
Roháček připomněl že až josefínské reformy v 18. století vykázaly zejména kvůli hygieně hřbitovy za města. Tam dříve bývaly hřbitovy ojediněle - v důsledku epidemií. Běžně hřbitovy stávaly uvnitř měst, při kostelích a měly omezenou kapacitu. Podle Roháčka to vedlo k "cirkulaci" ostatků, které například několik let po pohřbu putovaly do osárií, tedy kostnic, a na jejich místě vznikl nový hrob.
I náhrobní památky významných lidí na nejčestnějších místech uvnitř kostelů časem postihly změny. "Jen malá část zachovaných náhrobků a náhrobníků je na původním místě. Většina je už sekundárně či terciálně přenesena. Třeba při předlažďování kostelů se desky kryjící hrob, tzv. náhrobníky, vyzvedly a přenesly k vnitřní či vnější stěně, kde je někdy můžeme najít," popsal Roháček.
Zvlášť ty z cenného mramoru ale sloužily i jinak. "Na Kutnohorsku se s nimi meliorovaly potoky. Nedávno jsem byl na Levém Hradci a všiml si, že v hřbitovní bráně je pěkný práh. Byl to otočený náhrobek, zřejmě raně novověký," řekl historik. "Na zachování náhrobků mělo vliv hodně faktorů. Většina jich však zanikla. Dochoval se velmi úzký výběr," dodal. Kromě kostelů pak podle Roháčka bývají náhrobky i v muzejních sbírkách - například v lapidáriu Národního muzea v Praze.
Rozlehlé hřbitovy mimo město pak podle Roháčka v 18. století přinesly několik velkých změn. "Umožnily to, co v předchozím období nebylo možné. Pokud si člověk zařídil místo a příbuzní platili poplatky, měl trvalý hrob," řekl epigrafik.
Zatímco dříve bylo nejlepší místo to nejbližší sakrálnímu centru, což vycházelo z tradice raných křesťanů, kteří se snažili o to být pohřbeni v blízkosti ostatků svatých, nyní byla žádaná místa u hřbitovní zdi. "Dřív to bylo místo nejméně čestné. Tady naopak začaly vznikat největší hrobky a pohřební kaple," uvedl odborník.
V průběhu času se měnil i styl nápisů na náhrobcích. "Sepulkrální (náhrobní) nápisová kultura od 12. století výše se vyznačuje koncentrací na zemřelého. S učením o očistci a posledním soudu vzniká sounáležitost živých s mrtvými a snaha ovlivnit osud zemřelého," popsal vědec. Nápis podle něj připomínal datum úmrtí, aby se za zesnulého daly sloužit zádušní mše a mohlo se mu pomoci v záhrobí. Často končil i výzvou k modlitbě či přímo modlitbou. Sdělení podle Roháčka také různě kolísala mezi zbožností a osobní reprezentací.
V baroku nastalo rozvolnění. Historik uvedl, že nápisy byly mnohamluvnější. Na poreformních hřbitovech pak náhrobky začaly více promlouvat k pozůstalým. "Utěšovaly je, začaly se v nich objevovat obraty jako: 'Tady leží naše něžně milovaná dcera' a podobně. Nápisy byly individualizovanější," popsal historik. "V 19. století se pak nápisy opět začínají zjednodušovat a ve 20. století se v drtivé většině vrací ke jménu a datu úmrtí," uzavřel Roháček.
Související
V Rusku pohřbili Prigožinovu pravou ruku. Utkin spočinul v Moskvě
Z Ruska uprchl aktivista, který informoval o hřbitově padlých Wagnerovců
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková