Praha - Zatímco v roce 2015 náklady ministerstva financí (MF) na právní služby v souvislosti s vedením arbitráží činily 89 milionů korun, loni už to bylo 128 milionů. ČR momentálně čelí 12 zahraničním právním sporům.
Důvodem zvýšených nákladů jsou arbitráže související se solární energetikou, které se v posledních dvou letech dostaly do nejnákladnější fáze. ČR nyní vede sedm takových sporů.
"Tyto náklady se však mohou státu vrátit, pokud v arbitrážích uspěje a budou mu přiznány náklady řízení, jako se tomu stalo přede dvěma týdny, kdy MF vyhrálo arbitráž o dvě miliardy korun s britskou společností WNC Factoring," uvedl Filip Běhal z tiskového oddělení MF.
V uvedeném sporu tribunál uložil povinnost zaplatit ČR náhradu nákladů za vedení arbitráže zhruba 47 milionů korun.
Dosud bylo podle údajů MF proti České republice ukončeno 21 arbitráží. Celkem 15 z nich skončilo pro stát úspěšně, tři spory byly ukončeny narovnáním a tři arbitráže ČR prohrála. Nejnákladnější arbitráží byl pro Česko spor se CME ohledně znehodnocení investice do televize Nova. Stát v roce 2003 musel firmě zaplatit 10,6 miliardy Kč.
Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku 90. let. Smlouvy byly většinou pro ČR nevýhodné.
Související
Česko částečně neuspělo v arbitráži s Diag Human, ministerstvo se odvolalo
Česko uspělo v mezinárodní arbitráži o více než 5 miliard korun
arbitráž , Ministerstvo financí , solární energie , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 2 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 3 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 4 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 5 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 5 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 6 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 7 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 7 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 8 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 14 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý