Firmy čekají zlé časy? Počet případů platební neschopnosti po deseti let poroste

Desetileté období poklesů počtu případů platební neschopnosti firem na rozvinutých trzích je u konce, se zpomalením růstu globální ekonomiky by totiž letos poprvé od roku 2009 měl stoupnout počet případů platební neschopnosti o jedno procento. V aktuální analýze to předpokládá pojišťovna Atradius, která patří mezi lídry světového trhu pojištění pohledávek.

Celkovému nárůstu počtu společností v úpadku vévodí západní Evropa s růstem o dvě procenta. Situace je nejsložitější ve Velké Británii a Itálii. Stabilnější vyhlídky nabízí oblast Severní Ameriky (stagnace) a asijsko-tichomořský region (nárůst o jedno procento), i tam se ale objevují rizika pramenící z nejistoty na poli mezinárodního obchodu.

"Jakkoli globální ekonomika zažívá nejrychlejší expanzi od roku 2011, podnikatelské prostředí začalo oslabovat. V roce 2018 klesl počet insolvencí napříč vyspělými ekonomikami již jen o dvě procenta a situace se ještě zhoršila v posledních měsících. Předpověď růstu ekonomiky pro tento rok je 2,7 procenta a spolu s tím předpokládáme zvýšení počtu případů platební neschopnosti napříč těmito trhy o jedno procento," uvedla generální ředitelka Atradia Markéta Stržínková.

Výraznější nárůst (přes dvě procenta) počtu insolvencí očekává Atradius ve čtveřici zemí západní a severní Evropy, a to ve Velké Británii, Itálii, Švýcarsku a Švédsku. Naopak další výrazný pokles podobných případů očekává v Lucembursku (až o deset procent), ale také v Řecku (minus osm procent), Španělsku (minus pět procent), Dánsku a na Novém Zélandu (minus tři procenta). S výjimkou Řecka a Španělska je důvodem vliv nízké srovnávací základny z roku 2018, a nikoli ekonomický růst.

"Nejistota ohledně dalšího vývoje obchodní politiky na většině trhů přetrvává a negativní vliv může mít také politická nejistota na národní úrovni v případě Francie a Itálie nebo na regionální úrovni v případě Velké Británie a brexitu. Pomalejší růst eurozóny není jen dočasný a ani letos by se HDP neměl zvýšit o více než 1,4 procenta. Důvěra podnikatelských subjektů klesá a nejistota bude mít vliv na investice zejména v sektorech orientovaných na export," dodala Stržínková.

Například v Česku bylo však v roce 2018 podle údajů společnosti CRIF - Czech Credit Bureau vyhlášeno pouze 649 bankrotů obchodních společností, což bylo nejméně za posledních 11 let, tedy za dobu účinnosti nynějšího insolvenčního zákona. Rovněž bylo vyhlášeno 5418 bankrotů podnikatelů, nejméně za posledních šest let.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika firmy Platební morálka firem insolvence

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy