Platební morálka českých firem? Naprostá katastrofa, varuje expert!

Praha - Na nejnižší úroveň od roku 2009 klesla vloni platební morálka společností v České republice. Těm trvalo uhrazení svých závazků v průměru dva a půl měsíce, což je zhruba 15 dní po splatnosti faktury, informovala ve středu společnost ČSOB Factoring.

V průměru se platební morálka tuzemských firem loni zhoršila o čtyři dny.

Nejdéle loni čekali na své peníze dodavatelé do zdravotnictví, kde je průměrná doba splatnosti pohledávek 106 dní, ti si však jako jediní proti roku 2011 polepšili o dva dny. Ve strojírenství se proti roku 2011 prodloužily průměrné úhrady závazků o celých sedm dní a ve stavebnictví o čtyři dny. Nejmarkantnější zhoršení platební morálky však zaznamenaly segmenty jako je potravinářská výroba a automobilový průmysl. Stabilně si proti tomu vedly velkoobchodní firmy.

Zhoršení platební morálky napříč ekonomicky nejvýznamnějšími odvětvími je podle obchodního ředitele ČSOB Factoring Jindřicha Horáka zcela evidentní. Několik let trvající prodlužování návratnosti pohledávek přitom způsobuje obecná nejistota plynoucí z dalšího vývoje ekonomiky a tím pádem obezřetné chování spotřebitelů, bank, firem, státu. "Kvůli tomu je v ekonomice méně peněz a to má vliv na prodlužující se návratnosti pohledávek. Firmám se pak kvůli prostředkům blokovaným v pohledávkách nedostává peněz na financování provozu," vysvětlil.

Z hlediska platební morálky firem se Česká republika řadí již několik let k těm horším v EU. Nejen, že v tuzemsku čekají na své peníze dodavatelé nejdéle, ale v meziročním srovnání zaznamenáváme proti jiným státům EU i nejznatelnější prodloužení reálné doby návratnosti pohledávek. "Například firmy na Slovensku naopak meziročně zkrátily průměrnou úhradu závazků o sedm dní, což je pozoruhodné," zakončil Jindřich Horák.

Související

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.
Ilustrační foto

Kiwi se potýká se ztrátami. Propustí stovky zaměstnanců

Brněnská společnost Kiwi.com, specializující se na vyhledávání letenek, prochází významnými změnami. Přestože firma v roce 2022 zaznamenala růst o více než sto procent a dosáhla příjmů přesahujících šest miliard, stále se potýká s ročními ztrátami. V minulém roce byly náklady o téměř půlmiliardu vyšší než příjmy. 

Více souvisejících

firmy Platební morálka firem podnikatelé

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy