Čistý zisk Monety klesl o 38 procent. Pandemie vrhá stín na ekonomiku ČR, říká šéf banky

Čistý zisk skupiny Moneta Money Bank za tři čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 37,6 procenta na zhruba 1,9 miliardy korun. Provozní výnosy naopak stouply o 19,4 procenta na 9,4 miliardy. Banka to dnes oznámila v tiskové zprávě. Na propadu zisku se podepsala současná pandemie nemoci covid-19.

Celkový zisk před zohledněním takzvaných opravných položek, které z větší části tvoří právě krytí rizik spojených s pandemií, podle Monety meziročně stoupl o 28,5 procenta na 5,3 miliardy korun.

Celková výše opravných položek k úvěrům činila 3,1 miliardy korun. Z toho krytí očekávaných rizik spojených s pandemií covidu-19 dosáhlo 2,4 miliardy. "Pandemie covid-19 a její důsledky vrhnou stín na celou ekonomiku České republiky," uvedl generální ředitel banky Tomáš Spurný. "I přes tuto nečekanou krizi pokračujeme v plnění našich strategických cílů a nepochybuji o tom, že je splníme," komentoval aktuální výsledky Monety.

Banka kvůli koronavirové krizi umožňuje na základě předpisů přijatých státem klientům dočasně odložit splácení úvěrů. Ke 30. září Moneta evidovala pod tímto moratoriem úvěry celkem za 18,6 miliardy, tedy asi devět procent z celkového úvěrového portfolia banky.

Čistý zisk banky překonal analytická očekávání. "Náklady rizika rostly výrazně pomalejším tempem než v předchozím čtvrtletí. Většina vytvořených rezerv souvisí se zhoršeným makrovýhledem. Kreditní ztráty zůstávají velmi nízké," řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. To podle něj signalizuje, že v dalších kvartálech může Moneta rezervy opět rozvolňovat, což přispěje k lepším výsledkům. Za pozitivní považuje rovněž zlepšení výhledu na hospodaření v roce 2021. Informace o obnovení dividendové politiky v dubnu budou investoři také hodnotit poměrně optimisticky, dodal.

Akcie Monety po zveřejnění výsledků na pražské burze po 9:00 rostly o více než půl procenta a překročily hranici 56 Kč.

Podíl nesplácených úvěrů Monetě oproti loňsku klesl. Loni ve třetím čtvrtletí dosahoval 1,9 procenta, letos se snížil na 1,5 procenta. K poklesu přispěl podle banky především prodej historického portfolia úvěrů v selhání. Výnos z prodeje činil 119 milionů korun před zdaněním.

Monetě ve třetím čtvrtletí nadále rostly celkové objemy úvěrů pro spotřebitele i podniky. Retailové úvěry meziročně vzrostly o 68,1 procenta, hlavně díky hypotékám. Objem hypotečních úvěrů stoupl o 122,3 procenta na 90,4 miliardy korun, a tržní podíl Monety tak vzrostl ze 3,3 na konci loňského roku na 6,6 procenta. Objem spotřebitelských úvěrů meziročně stoupl o 25,2 procenta na 50,2 miliardy. Oproti předchozímu čtvrtletí ale mírně klesl, podle Monety především kvůli koronavirové krizi.

Komerční úvěry zaznamenaly meziroční růst o 17,2 procenta na 77 miliard korun. Objem úvěrů pro živnostníky a podnikatele stoupl o 21,5 procenta na 7,8 miliardy. Objem retailových vkladů se zvýšil o 70,8 procenta na 191 miliardy a komerční vklady stouply o 6,4 procenta na 65 miliard.

Počet klientů Monety meziročně stoupl o 35,6 procenta na 1,4 milionu. Podle banky k tomu pomohly i akvizice. Počet poboček klesl z loňských 179 na 160 a počet bankomatů ze 632 na 554.

Moneta Money Bank funguje pod současným názvem od roku 2016. Jméno banky se tehdy změnila z dřívějšího GE Money Bank v souvislosti s jejím vstupem na burzu v květnu téhož roku. Moneta je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze.

Související

Více souvisejících

Moneta Money Bank banky Ekonomika

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod

Pondělí má být nejteplejším dnem pracovního týdne, který právě začíná, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V úterý mohou v Česku opět udeřit bouřky, naznačili meteorologové.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy