Drahá paliva trápí Čechy několik měsíců. Scénářů dalšího vývoje je několik

Ceny ropy jsou jedním z klíčových faktorů, proč svět okolo nás (doslova, nikoliv jen regionálně) zvedá rychle ceny vzhůru. Všichni už víme, že hlavní příčinou tohoto dění je agresor a válečný zločinec Vladimir Putin, toho času v křeslu ruského prezidenta, který hodlá svět nejen energeticky „vydusit“, ale i fakticky „vyhladovět“, aby mohl přijít k územím, která, jak pevně doufá, mu padnou radostí k nohám. Jenže se zdá, jak ukazují nejen poslední cenovky na světových komoditních burzách u ropy, že jsou spíše fantaskními přáními než realitou.

Posuďte sami: Cena ropy Brent ještě v začátku března činila přes 130 amerických dolarů za barel, nyní seskakuje den za dnem pod hranici 100 dolarů za barel. A i takové instituce, jakou je například EIA (EIA - Energy Information Administration, tedy americká vládní agentura, která shromažďuje, analyzuje a šíří nezávislé a nestranné informace o energetice) nevidí další vývoj ohledně ceny ropy nijak, byť to není ani nyní vůbec nijak lehké, dramaticky.

Tak tedy, EIA ve svém aktuálním výhledu na druhé pololetí tohoto roku o ceně ropy říká: „Očekáváme, že cena ropy Brent bude ve 2. pololetí roku 2022 v průměru 101 USD/b (barel) a poté klesne na 94 USD/b v roce 2023. Předpokládaný pokles cen je výsledkem očekávaného nárůstu světových zásob ropy na konci roku 2022. Většina cenových poklesů v naší prognóze platí pro druhé pololetí roku 2022, přičemž ceny by měly klesnout z průměrných 123 USD/b v červnu na 97 USD/b ve 4. čtvrtletí roku 2022.“ Jistě, můžete nazlobeně říct, proč tedy (sakra!) u českých benzínových čerpadel vidíme stále čísla, která nám dělají spíše černo před očima. Fungují nebo nefungují nějaká vládní opatření proti vysokým cenám benzínu a nafty?

Nutno předem říct, že věc má několik „ale“. Analytici hodnotí problém vysokých cen na domácím trhu u benzínových totemů nejen v souvislosti s rostoucími velkoobchodními maržemi, a to na celoevropském trhu, ale také v souvislosti s dalšími problémovými faktory. Třeba nedostatečnými rafinérskými kapacitami, spíše podceněným stavem zásob ropy na západní polokouli světa nebo vývoji měnových kurzů. A zdá se, že i vládní opatření, zaváděná v průběhu letošního roku, poklesu cen výrazněji nepomáhají. Proč? „Opatření vlády proti vysokým cenám ropy měly minimální efekt pro koncové spotřebitele jednoduše proto, že měly doposud spíše symbolický rozsah,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. Podle něj například dočasným snížením spotřební daně o 1,5 koruny si česká vláda koupila relativně málo muziky za relativně hodně peněz (přibližně 4 miliardy korun).

Možná, že vás napadne, že když bude česká koruna posilovat, benzín začne zlevňovat. A ta úvaha není vůbec špatná. Jaký je tedy vliv tuzemské měny na cenu benzinu? „Ceny pohonných hmot v Česku ovlivňují v zásadě dvě nejdůležitější proměnné – jednak cena ropy, respektive velkoobchodní ceny benzinu a nafty, a jednak kurz koruny vůči americkému dolaru, ve kterém se ropa na světových trzích obchoduje. Současné svižné oslabování koruny na frontě s dolarem tak přináší další tlaky na zdražování pohonných hmot v Česku, který však úspěšně tlumí pokles ceny ropy na světových trzích,“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Dominik Rusinko. A jak možná tušíte, kurz domácí měny ovlivňují nejen nálady světových investorů, ale především klíčové, makroekonomické ukazatele dané země. Zadlužení, inflace, nezaměstnanost, vývoj HDP, navyšování mezd a tak dále. Kam mířím? Bude-li totiž svět vnímat Česko jako problémovou krajinu, není těžké uhodnout, kam s největší pravděpodobností zamíří kurz české koruny.

A ty zmiňované zásoby ropy? Inu, je to podobné jako se vším. Zmiňovaná americká vládní agentura EIA konstatovala, že „přestože zásoby (ropy) podle naší prognózy rostou, aktuálně jsou nižší než v roce 2019, což může omezit některé tlaky na snižování cen spojené s rostoucími zásobami a zvyšují potenciál pro pokračující volatilitu (výkyvy ceny ropy). Podle EIA se ale tato neklidná situace se zásobami „narovná“ v roce 2023, což by mělo vést k následnému pomalému poklesu ceny ropy až na hodnotu 93 USD/barel. Pokud k tomu opravdu dojde, bude to stejná cena, jakou svět míval před spuštěním ruské barbarské válečné agrese na Ukrajině.

Můžeme se tedy těšit opravdu na lepší závěr roku, alespoň pokud jde o nižší ceny benzínu? „Předpovídat cenu ropy při souběhu tolika rizik a nejistot je nesmírně komplikované,“ vzkázal však všem laskavým čtenářům, kteří se už těšili na lepší zprávy o cenách benzínu, Dominik Rusinko, analytik finanční skupiny ČSOB. „Pokud by mělo dojít ke globální recesi, lze si představit o poznání slabší dynamiku ropné poptávky, díky čemuž by mohly ceny klesnout výrazněji pod 100 dolarů za barel. Naopak, pokud nedojde k dramatickému propadu hospodářského růstu v největších ekonomikách a přidá se například další vyostření geopolitického napětí mezi Západem a Ruskem, je možné, že ropa začne opět významněji zdražovat. My si myslíme, že ceny ropy ve zbytku tohoto roku spíše setrvají těsně nad hranicí 100 dolarů za barel, nicméně míra nejistoty spojená s tímto výhledem je zvláště vysoká,“ odhalil serveru EuroZprávy.cz možné scénáře vývoje ceny „černého zlata“ Dominik Rusinko.

Související

Více souvisejících

ropa pohonné hmoty Čerpací stanice

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 50 minutami

před 59 minutami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

Natálie Grossová ve filmu Společně sami.

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se Pavel Novotný rozhodl sám ze strany odejít. Stanjura to řekl v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

včera

Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS

Největší česká hokejová hvězda David Pastrňák je blízko tomu, aby mohla být v pondělí přivítána v Praze, kde by se připojila k národnímu týmu na mistrovství světa. Poté, co útočník se svým Bostonem vypadl z play-off kanadsko-americké NHL, měl nyní projít bez problémů nezbytnou zdravotní prohlídkou a na základě toho ho tak jeho zaměstnavatel může uvolnit. Zdravotní prohlídkou pak prošel i další bostonský medvěd Pavel Zacha.

Zdroj: David Holub

Další zprávy