Komerční bance v 1. čtvrtletí klesl zisk, kvůli koronaviru přešla do chráněného režimu

Komerční bance klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 16,3 procenta na 2,7 miliardy korun. Výnosy byly nižší o 1,4 procenta a dosáhly 7,8 miliardy korun. Rozhodnutí o dividendě bylo kvůli krizi způsobené pandemií covid-19 zatím odloženo.

Banka, jejímž většinovým vlastníkem je francouzská Société Générale, dnes konsolidované hospodářské výsledky oznámila v tiskové zprávě. S akciemi KB se obchoduje na pražské burze.

"Komerční banka dokázala rychle přejít do chráněného režimu, v němž jsou dostupné všechny služby klientům, funguje základní pobočková síť a převážná většina zaměstnanců pracuje z domova," uvedl k aktuální situaci generální ředitel banky Jan Juchelka. Skupina KB od 13. března nabídla klientům možnost přerušení splácení půjček. Zákon o úvěrovém moratoriu naplňuje ode dne nabytí jeho účinnosti v dubnu.

Poté, co představenstvo v březnu navrhlo nechat celý zisk roku 2019 nerozdělený, v souladu s pokynem České národní banky, odložilo představenstvo také rozhodnutí o dividendě roku 2020 nejméně do října 2020. O přijetí konečného rozhodnutí o dividendách rozhodne valná hromada. Ta byla kvůli mimořádným opatřením odložena.

"Hospodářský výsledek KB pokořil analytická očekávání," komentoval čísla analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Akcie banky před 10:00 po úvodním posílení obrátily a klesaly o 0,4 procenta na 538 Kč. Dojmy investorů z výsledků banky jsou podle Pfeilera smíšené. Pozitivně hodnotí lepší než očekávaný zisk, naopak mírným zklamáním je nižší čistá úroková marže a nárůst provozních nákladů.

Navzdory růstu objemu úvěrů i vkladů se v 1. čtvrtletí meziročně snížily čisté úrokové výnosy o 0,8 procenta na 5,8 miliardy Kč. Podle banky jsou za tím nižší úrokové marže u retailového úvěrování a nižší výnos z reinvestovaných depozit. Čisté poplatky a provize se snížily o 5,3 procenta na 1,4 miliardy Kč. "Poklesly transakční poplatky, především v důsledku nové regulace poplatků za přeshraniční platby a poklesu aktivity v březnu. Výnosy z ostatních druhů poplatků byly meziročně stabilní nebo dokonce narostly," stojí v tiskové zprávě.

Provozní náklady stouply o 5,2 procenta na 4,4 miliardy korun, a to zejména kvůli zvýšenému příspěvku do Fondu pro řešení krize a mimořádným nákupům pro stav nouze.

Úvěry klientům meziročně stouply o 4,9 procenta na 668,2 miliardy korun. Z toho objem hypoték narostl o 3,6 procenta na 232 miliard korun a dceřiná Modrá pyramida vykázala růst portfolia o 10,6 procenta na 57,6 miliardy korun. Objem spotřebitelských úvěrů poskytovaných Skupinou KB se zvýšil o 1,2 procenta na 39,1 miliardy Kč. "Během stavu nouze klesly prodeje spotřebitelských úvěrů v KB ve srovnání s týdny před zavedením restrikcí přibližně o 40 procent a nové prodeje hypoték byly nižší až o 20 procent," uvedla banka.

Objem úvěrů poskytnutých podnikům a ostatních úvěrů vzrostl meziročně o 5,2 procenta na 339,6 miliardy korun. Objem vkladů ve Skupině KB se zvýšil meziročně o 8,3 procenta a dosáhl tak 894,9 miliardy Kč. Růst vkladů zůstal podle banky během nouzového období stabilní.

Aktiva Skupiny KB vzrostla k 31. březnu o 15,1 procenta na 1,24 bilionu korun.

Související

Bydlení, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Češi a bydlení? Naléhavá otázka. Vyhlídky na příští rok nejsou vůbec špatné

Není žádným tajemstvím, že v poslední době se pro Čechy stává otázka bydlení stále naléhavější. A to hlavně kvůli tomu, že patříme mezi ekonomiky Evropské unie, kde se lidé na pořízení vlastního bydlení nejen „nadřou“ nejvíce, ale samotné byty, jak se v poslední době začalo hodně říkat, jsou stejně dostupné jako za „komančů“. Veřejně dostupná data o tom, co si Češi myslí o „bytové otázce“, z nedávného průzkumu vypracovaného Sociologickým ústavem Akademie věd ČR potvrzují, že většina Čechů si přeje bydlet ve vlastní nemovitosti a nájemné podle nich není alternativou. 
Výpadek Komerční banky

Mimořádná zpráva K útokům na české banky se přihlásili proruští hackeři. Napadli i web pražské burzy

Pět velkých českých bank se dnes potýkalo s výpadky svých internetových služeb. Problémy na webu či na twitteru ohlásila hlásí Komerční banka, Česká spořitelna, ČSOB, Air Bank a Fio banka. Podle vyjádření jejich tiskových oddělení pro server EuroZprávy.cz se banky staly terčem takzvaných DDoS útoků. S podobnými problémy se v pondělí potýkala řada polských bank a úřadů, které se staly cílem proruské hackerské skupiny NoName057(16). Ta se posléze přihlásila i k útokům v Česku. Vláda ani Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozsáhlý kybernetický útok na přímé dotazy serveru EuroZprávy.cz nekomentovaly.

Více souvisejících

Komerční banka banky Ekonomika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy