Počet osobních návštěv exekutora klesá, dlužníci stále víc komunikují dálkově

Zájem dlužníků komunikovat dálkově podle exekutorů v posledních letech roste. Podíl osobních návštěv exekutora se naopak rapidně snížil. V průměru se dnes na exekutorský úřad dostaví jeden až tři dlužníci denně, zatímco elektronicky kontaktuje exekutory až o 400 procent více dlužníků než před pěti lety.

S poukazem na data exekutorských úřadů to dnes ČTK řekl Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse, který pomáhá řešit dluhy osobám ve výkonu trestu.

"V posledních letech roste zájem o elektronickou komunikaci i s exekutorskými úřady. Někteří účastníci exekučního řízení mají aktivovány datové schránky, což je nejlepší řešení. Někteří komunikují prostřednictvím e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem," řekla ČTK mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová. Upozornila ale, že komunikace prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu musí být ve lhůtě do tří dnů doplněna předložením jejich originálu, protože jinak k ní nemůže být přihlíženo.

Díky moderním technologiím tak podle Schneedörflera už neobstojí argument, že dlužník i exekutor by k sobě měli být blízko a měli by být ve stejném soudním obvodu. Stát by měl naopak podporovat rozvíjení dálkové komunikace a elektronizaci veřejné správy, míní Schneedörfler. "Případná teritorialita soudních exekutorů nezpůsobí jejich lepší dostupnost pro dlužníky než nyní. S přibývajícími technologiemi se vše dá řešit dálkově. Dlužník potřebuje vědět jen základní informace, tedy komu dluží a kolik. Na to nepotřebuje za exekutory jezdit a brát si případně dovolenou," uvedl Schneedörfler.

Stát, zejména ministerstvo spravedlnosti, by podle něj měl více podporovat rozvoj technologií včetně centrální evidence exekucí. V té zatím chybí zásadní údaje, jimiž jsou záznamy o věřiteli nebo celková výše dluhu. Dlužník se dozví jen jistinu. Tyto informace pak chybí nejen dlužníkovi, ale také státu. "Lidé nechtějí při jednání s úřady, a to platí i v komunikaci exekutora a dlužníka, ztrácet drahocenný čas. Stát od dob CzechPointu neudělal výrazný krok, který by vedl k prohloubení elektronizace veřejné správy," dodal Schneedörfler.

Exekutorské úřady kvůli nižšímu zájmu dlužníků o osobní návštěvy posilují technologie elektronické komunikace. "Protože náš úřad kontaktuje elektronicky o 400 procent dlužníků více než před pěti lety, posílili jsme zejména své telefonní linky. Původní tři byly rozšířeny o další tři, na které se automaticky přepojují hovory z obsazených linek," uvedla soudní exekutorka Marcela Petrošová.

"Na náš úřad v roce 2020 fyzicky dochází průměrně šest dlužníků týdně, zatímco ještě v roce 2015 to bylo 13 týdně. Dálkově úřad kontaktuje o 200 procent dlužníků více, než tomu bylo před pět lety," souhlasil exekutor Michal Suchánek.

Počet fyzických osob, které jsou evidovány v Centrální evidenci exekucí, se loni snížil o 38.284 na 821.337. Proti těmto osobám je vedeno celkem 4,476.069 exekucí. V průměru je tedy na jednu fyzickou osobu vedeno 5,72 exekučního řízení.

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce dluhy

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

Natálie Grossová ve filmu Společně sami.

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se Pavel Novotný rozhodl sám ze strany odejít. Stanjura to řekl v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

včera

David Pastrňák

Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS

Největší česká hokejová hvězda David Pastrňák je blízko tomu, aby mohla být v pondělí přivítána v Praze, kde by se připojila k národnímu týmu na mistrovství světa. Poté, co útočník se svým Bostonem vypadl z play-off kanadsko-americké NHL, měl nyní projít bez problémů nezbytnou zdravotní prohlídkou a na základě toho ho tak jeho zaměstnavatel může uvolnit. Zdravotní prohlídkou pak prošel i další bostonský medvěd Pavel Zacha.

Aktualizováno včera

včera

včera

Peter Pellegrini

Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas

Na kulatý stůl slovenských politických stran zatím ani po atentátu na Roberta Fica (Smer-SD) nedozrál čas, řekl zvolený prezident Peter Pellegrini v neděli. Pellegrini se v týdnu sešel s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a navrhl jednání politických subjektů. Občany dnes vyzval, aby se nenechali unést negativními emocemi, které může přinést další politický souboj. 

včera

včera

Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu

Nejsilnější opoziční hnutí ANO by na přelomu dubna a května volila téměř třetina voličů, vyplývá z modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Samostatně by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy