ROZHOVOR | Vláda neumí pracovat s daty, třetině restaurací a hotelů hrozí krach, říká pro EZ Prouza

ROZHOVOR – Dává najevo svoji znechucenost i podrážděnost. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza se zlobí na vládu, která nedodržela svůj slib ohledně stoprocentní kompenzace pro provozy, jež od pátku budou kvůli pandemii opět uzavřené. „Kabinet si vůbec neuvědomuje, v jaké situaci se lidé ocitli. Nechápu, proč podnikatelé a živnostníci nemohou dostávat kompenzaci podle obratu. Vláda zřejmě neumí pracovat s daty,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Prouza.

Situace je kritická, zvláště, když deklarovaná podpora je nižší. Šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzu zaráží, že Covid gastro kompenzuje jen 10 až 15 procent obratu restaurací a hospod. Upozorňuje, že  pokud ještě připočteme Antivirus a COVID nájemné, pak se průměrný podnik dostane na výši 30 až 40 procent obratu. Oproti Německu se nejedná ani o poloviční podporu. „Minimálně třetina restaurací a hotelů je velmi existenčně ohrožená a nemusí následovné restrikce přežít. Další budoucnost je tedy pro ně dost nejistá,“ varuje.

Viceprezidenta Hospodářské komory ČR zneklidňuje, že dodavatelé nemají nárok na žádnou podporu. „Je to smutné. My jsme je neopomněli a jejich situaci jsme na jednání s ministrem Havlíčkem zdůrazňovali. Na nědělním jednáním nám přitom sliboval, že dodavatelé budou do kompenzací zahrnuti, ale v konečném výsledku tomu tak bohužel není,“ posteskne si bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády České republiky v letech 2014 až 2017.

KABINET OPAKOVANĚ ZAMÍTÁ PODPORU Z OBRATU

Vláda v pondělí ústy premiéra Andreje Babiše uzavřeným oborům jako jsou restaurace a hotely slibovala stoprocentní kompenzace. Realita je však jiná, než na čem jste s v neděli domlouvali s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO). Nový program COVID gastro je výrazně nižší. Navíc dodavatelé se podle nynějších opatření žádné pomoci nedočkají. Co s tím jako Svaz obchodu a cestovní ruchu můžete udělat?

Na Hospodářské komoře jsme se domluvili, že znovu budeme žádat o celoplošné kompenzace, a to podle obratu či daňového základu. Primární ale je, že podpora musí být vyšší než je nyní. Současná výše u nového programu COVID gastro totiž kompenzuje 10 až 15 procent obratu restaurací a hospod. Pokud ještě připočteme Antivirus a COVID nájemné, pak se průměrný podnik dostane na výši 30 až 40 procent obratu. Oproti Německu se nejedná ani o poloviční podporu.

V tíživé situaci jsou dodavatelé, kteří se žádné kompenzace zatím nedočkají. Zapomnělo se na ně?

Ano, souhlasím, že je to velice smutné. My jsme je neopomněli a jejich situaci jsme na jednání s ministrem Havlíčkem zdůrazňovali. Na nedělním jednání nám přitom sliboval, že dodavatelé budou do kompenzací zahrnuti, ale v konečném výsledku tomu tak bohužel není.

Jak to vypadá s fitness i wellness centry a bazény, které sotva areály napustily vodou, je opět mají vypouštět, když budou mít uzavřený provoz? Náklady na napuštění se přitom pohybují kolem dvou set tisíc...

Zmíněné sektory podle současných opatření nemají nárok vůbec na nic kromě programu Antivirus (jedná se o příspěvky na mzdy pro firmy, na něž dopadla nařízená omezení a koronavirová krize– pozn. red.). Proto i zde usilujeme, aby i pro tyto sektory vedla celoplošná pomoc přes obraty z minulosti. Byl bych rád, aby vláda skončila s podivnou hrou, že někomu pomůže a jinému odvětví nikoli. Všechny zasažené obory musejí dostat stejnou pomoc. Postoj kabinetu považuji tedy za dost nešťastný.

Pokud k živnostníkům a podnikatelům kompenzace dorazí, můžete říci, kdy mohou s finanční pomocí počítat?

Svým odhadem nikoho nepotěším. Počítám tak se dvěma až třemi měsíci, spíše se třemi. A to do své predikce ohledně lhůty vyplácení zahrnuji jak nové programy, tak  i stávající prodloužené programy COVID nájemné a Antivirus.

Mají do té doby z čeho žít? Řada z nich říká, že své úspory utratila během jarní vlny.

Souhlasím s vámi, že se ocitají v neřešitelné situaci. Vládě totiž vůbec nedochází, v jaké situaci se podnikatelé a živnostníci ocitli. Realitu zřejmě nevnímají. Proto neustále budu na kabinet tlačit, aby celoplošná podpora vycházela z obratu dosaženého v minulosti. Kabinet ale pokaždé náš záměr zavrhl.

Jak je možné, že v Rakousku či Německu podle finančních přehledů dostanou podnikatelé až 80 procent z obratu a u nás to nejde? Čím si to vysvětlujete?

Odpověď je snadná. Vláda České republiky prostě takové věci dělat nechce anebo je neschopná pracovat s daty. Přitom ministerstvo financí musí mít v databázi přehled o obratech jednotlivých provozoven a zařízení. Zároveň disponuje i čísly účtů jednotlivých podnikatelů i živnostníků, a tak by peníze mohla postiženým vyplácet okamžitě jako je tomu v Německu a Rakousku. Kabinet si zřejmě libuje v množství pořádaných konferencí, na nichž téměř každý den oznamuje nějaký nový program. Informace k okamžitému vyplácení prostě má.

Provozní pivovaru Malý Janek v Jincích na Příbramsku Jiří Janeček tvrdí, že ani po pátku, kdy vstoupí v platnost nařízení uzavřít interiéry restaurací a hospod, nepřestane hosty obsluhovat, dokud nedostane kompenzace? Je to podle vás rozumný krok?

Osobně se domnívám, že je dobře na současnou situaci poukazovat. Ale nejsem si jistý, zda mít navzdory zákazu otevřeno, je nejlepší způsob protestu. To si pan Janeček musí vyhodnotit sám. Určitě je ale dobře nemlčet. Netuším, jestli opravdu chce obsluhovat zákazníky anebo nechá v provozovně rozsvíceno. Rozumím jeho oprávněné naštvanosti i zoufalství. A podráždění lidé se často uchylují k bojkotům.

Dokážete predikovat, jak dlouhou mohou být restaurace a hotely uzavřené?

Tipuji až do jara. Obávám se totiž, že nouzový stav tady budeme mít do konce února či března, než se situace ohledně koronaviru vylepší.

Mají vůbec hotely nějakou šanci, aby přežily zimu? Zvláště horským zařízením o Vánocích začíná sezona, která zahrnuje i cyklus jarních prázdnin.

Současná opatření mohou přečkat jen velmi složitě, když se před nimi rýsuje, že by podnikatelé hotely otevřeli až na jaře. A to je velký výpadek, který řada z nich už nemusí vůbec zvládnout.

Hrozí podle vás gastronomickému i hotelovému sektoru zánik či pořádné zeštíhlení?

Bohužel ano a vidíme to už i na ulicích v realitě. Patnáct až dvacet procent restaurací je zavřených a výdejní okénka v době restrikcí je nespasí. U hotelů je statistika stejná, jejich majitelé totiž počítali, že je vláda zavře až po novém roce a do té doby něco vydělají.

Kolik restaurací a hotelů podle vašeho odhadu nepřežije nadcházející uzavření?

Minimálně třetina restaurací a hotelů je velmi existenčně ohrožená a nemusí následovné restrikce přežít. Další budoucnost je tedy pro ně dost nejistá a hrozí jim krach.

Co říkáte na výrok poslance hnutí ANO, bývalého viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR i majitele společnosti Brano Pavla Juříčka, že restaurací a kulturních organizací je moc, zatímco fabrikám chybí lidé? 

Rád bych mu vzkázal, ať si sám na vlastní kůži zkusí alespoň na týden nastoupit do své vlastní fabriky, a to za finančních podmínek, jaké nabízí. Potom dokonale uvidí, jak jeho návrh vypadá v realitě a co by pro obyčejné lidi znamenal. 

Související

Martin Exner Rozhovor

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 
Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory) Rozhovor

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Prouza

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 52 minutami

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy