Zásilkovna končí s Českou poštou, vadí jí kvalita služeb

Logistická firma Zásilkovna ukončila k 31. lednu spolupráci s Českou poštou. Důvodem ukončení spolupráce je dlouhodobá nespokojenost s kvalitou služeb České pošty a neustálé jednostranné zvyšování jejích cen. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Pošta podle vyjádření pro ČTK předpokládala, že jednání o cenách budou pokračovat.

Zásilkovna zajišťovala pro Českou poštu službu takzvané první míle. Internetové obchody tak mohly podávat zásilky určené pro doručení Českou poštou na kterémkoliv výdejním místě Zásilkovny v ČR a Zásilkovna poté tyto zásilky předávala poště v jejích hlavních třídicích depech. V roce 2020 takto Zásilkovna České poště předala 600.000 zásilek.

"Je mi velmi líto, že Česká pošta nevnímala Zásilkovnu jako partnera, který jí dlouhodobě pomáhá a je vstřícný ke spolupráci stejně jako fungují státní a komerční firmy v oblasti logistiky v zahraničí. Pošta neustále zvyšovala ceny, které neodpovídaly objemu podaných zásilek a v důsledku tohoto pravidelného zdražování jsme se dostali do bodu, kdy jsme v podstatě na každé zásilce tratili. Česká pošta nám navíc sdělila, že od ledna 2021 dochází k dalšímu zdražení," uvedla ředitelka Zásilkovny Simona Kijonková.

Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka se obě firmy dohodly, že jednání, která nebyla dokončena, budou pokračovat v lednu. "Z dnešního veřejného vyjádření se Česká pošta dozvídá, že pravděpodobně žádná další jednání nebudou a Zásilkovna již o její služby nemá zájem. Jsme rádi, že jsme svojí silnou logistickou sítí mohli Zásilkovně pomoci v růstu. Ač už Zásilkovna nebude naším klientem, ale konkurentem, vážíme si naší dosavadní spolupráce a přejeme mnoho úspěchů v další celosvětové expanzi, kterou Zásilkovna deklarovala. Svým přístupem dokázala změnit návyky zákazníků a určitě se jí to bude dařit i bez podpory České pošty," dodal.

Analýza, kterou si Zásilkovna udělala po ukončení vánoční sezony, ukázala naprosto nevyhovující kvalitu služeb České pošty. Ze statistik podle ní vyplynulo, že pošta doručila v uplynulém roce 2020 v režimu následujícího dne po podání jen necelých 15 procent zásilek, které Zásilkovna předala České poště k přepravě na adresu. "Nespokojení zákazníci se pak právem obraceli na nás, což zásadním způsobem poškozovalo naši pověst spolehlivého a kvalitního logistického partnera. V rámci naší široké sítě výdejních míst jsme i v době před Vánoci oproti tomu doručovali do druhého dne 97 procent zásilek," dodala Kijonková.

Ukončení spolupráce s Českou poštou oznámila Zásilkovna všem svým partnerům a klientům. Ukončení podle ní nebude mít pro zákazníky poptávající službu doručení na adresu negativní důsledky.

Zásilkovna provozuje v Česku okolo 4000 výdejních míst. K přepravě zásilek využívá služby externích přepravců. Česká pošta provozuje 3200 pošt a síť 2000 specializovaných výdejen balíků Balíkovna.

Související

Zásilkovna

Zásilkovně zůstaly viset zásilky v Liberci. Firma slibuje refundace

Zásilkovna přiznala potíže, které mohly potkat zásilky některých klientů, pokud cestovaly k adresátům přes liberecké depo. Podle firmy tam ve čtvrtek 31. srpna došlo ke škodní události, která znemožnila doručení. Sklad je dle dostupných informací uzavřený, přičemž zboží zůstalo uvnitř. Důvodem jsou spory mezi společnostmi. 

Více souvisejících

Zásilkovna Česká pošta

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy