Černé úterý pro rubl. Ruská měna po nových sankcích prudce klesá

Moskva - Ruská měna pokračuje ve strmém propadu. Poprvé od prosince 2016 dosáhl kurz dolaru v jednu chvíli téměř 64 rublů, zatímco euro se prodávalo až za 79 rublů. Zahraniční investoři se rublů spěšně zbavují v obavách, že se americké sankce mohou rozšířit na další ruské společnosti. Nervozitu na trhu ale zvyšuje rovněž eskalace konfliktu v Sýrii.

"Rubl znovu padl. Podtrhly ho sankce," napsal server Newsru.com o oslabení ruské měny, která vůči euru klesla na nejnižší kurz za rok a půl. "Poslední sankční úder USA zasáhl Rusko nejcitelněji," napsal ekonomický list Vedomosti.

Rubl podle webu ruského listu Kommersant zažívá "černé úterý". "USA hrozí následnými sankcemi vůči libovolným organizacím, které budou provádět transakce s účastí společností uvedených na sankčním seznamu, pokud nejde o prodej aktiv. Vzhledem k tomu, že nové sankce se týkají jak dluhopisů, tak akcií, a stanovují dost krátké lhůty pro dodržení, nevyhnutelně to měnový trh ovlivnilo," řekl analytik Heinz Rüttimann, podle něhož si trh zprvu rozsah nových sankcí neuvědomil. Nyní se mezinárodní investoři obávají, že sankcemi může být zasažena libovolná ruská firma, nejen ta s účastí státu.

Neklid investorů budí kromě sankcí také eskalace konfliktu v Sýrii po údajném chemickém útoku, za který má Rusko podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zaplatit velkou cenu.

"Situace je velice nervózní, vidíme masový úprk zahraničních investorů. Odchází velice mnoho dlouhých peněz, které celý loňský rok byly v rublech, bez ohledu na zhoršení vztahů s USA," řekl listu představitel nejmenované západní banky. Jako dlouhé se označují peníze, které jsou investovány v dlouhodobých projektech, na rozdíl od krátkodobých spekulací.

Trh čeká na reakci ministerstva financí a centrální banky. "Ministerstvo pokračuje ve skupování deviz na trhu, ale zda to přestane dělat, tak to podpoří ruskou měnu, i když ne hned. K tomu má ústřední banka mechanismy ke zpomalení propadu, vypracované ještě za předchozí krize," uvedl obchodník jedné ruské banky.

Analytička Natalja Milčakovová varovala, že nestabilní kurz rublu se může stát velice nepříznivým faktorem pro ruskou ekonomiku. Hrozí recesí a zvýšením inflace.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pád na burzách a propad rublu vysvětlil jako "emocionální reakci" a ujistil, že ruská odveta na americké sankce nebude uspěchaná a vezme v potaz především zájmy Ruska. Peskov podle serveru RBK také uvedl, že prezident Vladimir Putin se v dohledné době nechystá setkat se s podnikateli, kterým sankce podle serveru přinesly miliardové ztráty. Majetek padesátky nejbohatších Rusů se podle RBK vinou pádu akcií za jediný den ztenčilo o více než 11,7 miliardy dolarů (asi 240 miliard Kč). Největší ztráty utrpěli Oleg Děripaska a Vladimir Potanin.

Související

Ruský rubl

Putin prý diskutuje o myšlence navázat rubl na zlato

Ruský prezident Vladimir Putin diskutuje o myšlence navázat ruský rubl na zlato a další komodity. Uvedl to dnes Kreml. Podle vlivného představitele ruských bezpečnostních složek by navázání rublu na zlato posílilo suverenitu ruského finančního systému, který se dostal pod tlak v důsledku západních sankcí uvalených na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

Více souvisejících

RUB Rusko Ekonomika protiruské sankce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy