Naftogaz podal novou stížnost na Gazprom, chce dalších 11 miliard dolarů

Kyjev - Ukrajinská ropná a plynárenská společnost Naftogaz podala u stockholmského arbitrážního soudu novou stížnost na ruský plynárenský gigant Gazprom kvůli kontraktu o tranzitu plynu a požaduje po firmě odškodné více než 11 miliard USD (242,7 miliardy Kč). Oznámila to ukrajinská firma v dnešním prohlášení.

Naftogaz uvedl, že kvůli změnám na evropském trhu s plynem chtěl v březnu znovu projednat výši poplatků, která dostává od Gazpromu za tranzit plynu do Evropy přes ukrajinské území. Gazprom však podle Naftogazu nebyl v jednání konstruktivní, a přiměl tak ukrajinskou firmu, aby se s celou záležitostí obrátila na arbitrážní soud, jak je stanoveno ve smlouvě.

Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny. Gazprom a Naftogaz se kvůli svým sporům obrátily na arbitrážní soud ve Stockholmu v červnu 2014. Spory se týkají smluv o dodávkách ruského plynu pro Ukrajinu a tranzitu ruského plynu do Evropy přes území Ukrajiny. Obě smlouvy jsou platné do 31. prosince 2019.

Po dvou rozhodnutích arbitrážního soudu ve sporech mezi oběma společnostmi má Gazprom Naftogazu vyplatit více než 2,5 miliardy USD. Gazprom však zatím peníze nevyplatil.

Gazprom loni dodal do Evropy rekordních 194 miliard metrů krychlových plynu. Tranzit ruského plynu přes Rusko stoupl o téměř 14 procent na 93,5 miliardy metrů krychlových, napsala agentura Reuters.

Související

Naftogaz

Ukrajinský Naftogaz je v platební neschopnosti

Ukrajinská energetická společnost Naftogaz se stala prvním státním subjektem v zemi, který se od začátku války s Ruskem dostal do platební neschopnosti. Firma před dnešním vypršením odkladného termínu neuhradila dlužné platby za mezinárodní dluhopisy, uvedla agentura Reuters.

Více souvisejících

Naftogaz Gazprom Ukrajina Zemní plyn

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy