Česko je v Evropské unii zemí s nejnižšími příjmovými rozdíly. Příjem pětiny nejbohatších je 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších. V osmadvacítce dosahuje rozdíl v průměru pětinásobku. Česká republika je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Obě instituce vycházejí z dat za rok 2017.
Podle zprávy Evropské komise příjmová nerovnost zůstává v Česku nízká a od roku 2005 se příliš nemění. Důvodem jsou spíš nivelizované výdělky než přerozdělování. "Reálný disponibilní příjem domácností se u různých příjmových skupin zvyšoval poměrně vyrovnaně. Nízká nerovnost je způsobena tím, že tržní příjmy před zdaněním a sociálními transfery jsou poměrně rovnoměrně rozděleny," uvedla ve zprávě o Česku Evropská komise.
Česko se v žebříčku o příčku pro stát s nejnižšími příjmovými nerovnostmi dělí se Slovinskem, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších také liší 3,4krát. S 3,5násobným rozdílem následuje Slovensko a Finsko. V Maďarsku, Rakousku či Švédsku se částky liší 4,3krát, ve Francii 4,4krát, v Německu 4,5krát, v Polsku 4,6krát a v Řecku 6,1krát. Nejvyšší rozdíl panuje v Bulharsku, a to více než osminásobný.
Nejmenší nerovnosti dosahuje Česko i v příjmech lidí nad 65 let. Pětina nejchudších seniorů má 2,4krát méně než pětina nejbohatších. Penzisté a penzistky v Česku mají téměř celý svůj příjem z důchodu z veřejného důchodového systému. Ten tak podle odborníků patří k nejsolidárnějším. Ministryně práce Jana Maláčová nyní navrhuje míru solidarity ještě zvýšit.
Stejně jako v ČR jsou na tom i senioři na Slovensku, kde se příjmy pětiny nejbohatších a nejchudších lidí nad 65 let liší 2,4krát. Nejvyšší je rozdíl v seniorských částkách v Portugalsku, dosahuje 5,4násobku. V Řecku je to 4,2násobek, v Rakousku 3,7násobek a v Nizozemsku trojnásobek.
Nízké rozdíly v příjmech přispívají podle expertů na sociální problematiku k soudržnosti a ke klidu ve společnosti. Podle zprávy Evropské komise se v unii snižovala příjmová nerovnost a ubývalo i chudých. Podíl lidí, jimž hrozila chudoba a sociální vyloučení, činil 22,4 procenta. Byl tak nižší než v letech před krizí.
Situace se v různých částech osmadvacítky i u různých skupin obyvatel v jednotlivých státech ale výrazně lišila. Zatímco v Česku chudoba a vyloučení hrozily 12,2 procenta obyvatel, v Bulharsku téměř dvěma pětinám. V Rakousku to bylo 18 procent a na Slovensku 16 procent. V Dánsku se chudoba a vyloučení týkaly skoro pětiny lidí, z přistěhovalců ale téměř dvou pětin.
Podle zprávy Evropské komise má v Česku na chudobu dětí velký vliv vzdělání rodičů. U potomků otců a matek s nízkou kvalifikací patří riziko chudoby v EU k nejvyšším, naopak u dcer a synů vysoce kvalifikovaných rodičů k nejnižším.
Komise poukazuje na to, že podíl chudých a vyloučených je v Česku sice nízký, rozdíly mezi skupinami obyvatel a regiony se ale prohlubují. Praha a Brno se vzdalují venkovských oblastem, které jsou chudší, je v nich nižší produktivita, méně inovací, větší zadluženost či větší nerovnosti mezi muži a ženami.
29. dubna 2024 20:52
Západním bankám se u Putina daří. Přispěly mu na válku více než 800 milionů eur
Související
Události Petra Nutila: Rusko je stále bez hranic, Česko bez obrany proti propagandě
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Česká republika , příjmy , Lidé , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák