EasyJet má vysokou ztrátu, zájem o létání už se ale zvyšuje

Britský nízkonákladový letecký přepravce easyJet vykázal za třetí čtvrtletí svého finančního roku ztrátu před zdaněním 324,5 milionů liber (9,4 miliardy Kč). Tržby za celou skupinu pak meziročně klesly o 99,6 procenta na sedm milionů liber (203,7 milionu Kč), což je důsledek protikoronavirových opatření.

Letadla easyJet zůstala totiž od 30. března na zemi, firma provoz částečně obnovila až 15. června, dva týdny před koncem třetího finančního čtvrtletí. Zájem o létání se však od té doby zvyšuje.

Loni ve stejném období skupina vykázala zisk 174,2 milionu liber. Easyjet v období od letošního dubna do konce června vypravil pouze 709 letů, tedy o 99,6 procent méně než loni ve stejném období. V provozu měl jen deset letadel.

Skupina uvedla, že ohledně rezervací po zbytek léta se jí "daří dobře", teď je na 40 procentech kapacity loňského třetího čtvrtletí. Firma předpokládá, že ve čtvrtém finančním čtvrtletí, tedy do konce září, vykáže menší ztrátu než za uplynulé čtvrtletí.

Easyjet se dál soustředí na náklady. Firma předpokládala, že v období od dubna do června bude týdně přicházet o 30 až 40 milionů liber, za celé čtvrtletí ale nakonec přišla o 774 milionů liber, což je zhruba o čtvrtinu nižší částka, než firma původně předpokládala.

Podnik v květnu oznámil, že zruší 4500 pracovních míst, což představuje zhruba 30 procent personálu, aby získal hotovost a udržel si konkurenceschopnost. Firma tehdy sdělila, že obnovení poptávky po létání na předkrizovou úroveň nečeká před rokem 2023.

Související

Lufthansa

Lufthansa rozšíří během vánočních svátků svůj letový řád

Letecká společnost Lufthansa rozšíří svůj vánoční letový řád, aby uspokojila přibývající rezervace německých turistů. Největší evropské aerolinky přidají lety do jižní Evropy, včetně Řecka, Itálie a Španělska, informovala Lufthansa. Letecká společnost také o vánočních svátcích znovu oživí spojení do velkých měst.

Více souvisejících

EasyJet Ekonomika letadla, letectví Velká Británie

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 11 hodinami

Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí

Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy