EU se dohodla na rozpočtu pro rok 2020, jednání trvalo hodiny. Toto jsou priority

Členské státy EU se v pondělí po mnohahodinovém jednání shodly s europarlamentem na unijním rozpočtu pro rok 2020. Kompromisní návrh počítá s částkami 168,7 miliardy eur (4,3 bilionu Kč) pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur (3,9 bilionu Kč) pro skutečně provedené platby. Podle obou stran se podařilo prosadit financování pro priority spojené s klimatickou politikou či digitalizací.

"Jsem rád, že obě instituce sdílejí stejné priority. Boj s klimatickými změnami, financování vědy a výzkumu a také zajištění toho, aby bylo postaráno o mladé lidi a zmírněn dopad migrace," řekl po jednání novinářům státní tajemník finského ministerstva financí Kimmo Tiilikainen.

Členské státy, které většinou usilují o nižší rozpočet než Evropská komise a Evropský parlament, se v září shodly na částkách 166,8 miliardy eur v závazcích a 153,1 miliardy eur v platbách. Parlament se v říjnu sjednotil na požadavku 171, respektive 159,1 miliardy eur. Dnes byl krajní termín pro dohodu. Pokud by se ji nepodařilo nalézt, komise by předložila nový návrh.

Podle zástupkyně vyjednávacího týmu EP Moniky Hohlmeierové se poslancům podařilo dosáhnout maximální výše financí pro program výzkumu a inovací Horizont 2020, stejně jako pro program zahraničních studijních pobytů Erasmus.

"(Rozpočet) pomůže vytvářet pracovní místa, reagovat na klimatické změny a podnítit investice po celé Evropě. Investuje peníze do mladých lidí a učiní Evropu bezpečnější. Všechny tyto priority odráží i příští víceletý rozpočet pro období po roce 2020 navrhovaný komisí," poznamenal k výsledku jednání eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, který zároveň vyzval k včasnému schválení dlouhodobého rozpočtu.

Very pleased that the Conciliation negotiations were successful today. We have a ⁦@eubudget⁩ for 2020! watch my press statement live ⁦@EUCouncil⁩ pic.twitter.com/5lbtCsBr1K

— Günther H. Oettinger (@GOettingerEU) November 18, 2019

I s ohledem na očekávaná dlouhá vyjednávání o penězích na období 2021 až 2027 může mít dnešní dohoda velký význam. Pokud by totiž členské státy nedospěly ke shodě na víceletém rozpočtu do konce příštího roku, byl by pro určování objemu unijní pokladny na příštích sedm let rozhodující právě dnes dohodnutý rozpočet pro rok 2020. Státy i EP mají nyní dva týdny na to, aby vyjednaný kompromis formálně schválily.

Související

Evropská Unie

EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu

Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v úterý v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) rozpočet Günther Oettinger Ekonomika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy