I v Čechách se poslední dobou čím dál tím víc připomíná pojem přímá demokracie a některé strany volají po přidání prvků díky kterým by mohli občané mít přímou a nezprostředkovanou účast na vládě. Jako ideální model bývá často zmiňována vrcholná Aténská demokracie. Jedním z neodmyslitelných prvků aténského systému byl právě ostrakismus a ten by mohl sloužit zastáncům přímé demokracie jako připomenutí toho, že přímá demokracie se může lehce vymknout z rukou na ostrakizaci totiž dost možná doplatil i politik který ji prosadil.
V dnešní době má pojem ostrakizace negativní konotace, zejména v sociologii a pedagogice, ale od svého původního použití je opravdu na hony vzdálené. Ostrakismus byl pro starověké Atény hlavním a prakticky také jediným způsobem, jak ubránit demokratické zřízení proti choutkám mocichtivých tyranům. Podle pozdějších zpráv byl ostrakismus zaveden kolem roku 506 př. n. l. jako jedna z reforem Kleisténa, přezdívaného otec demokracie. O tom, jak nebezpečná dokáže přímá demokracie být, se údajně přesvědčil i sám Kleisténes, který měl být také ostrakizován.
Samotný princip přitom vypadá velmi jednoduše, měl ale dalekosáhlé důsledky. Pravidelně, jednou ročně, na shromáždění občanů (to znamená dospělých mužů s dostatečným majetkem) se provádělo hlasování, jestli mají občané zájem o ostrakizaci. Pokud většina hlasovala pro, tak za dva měsíce proběhlo samotné ostrakizační hlasování. Občané napsali na kousek keramického střepu (řecky ostraka a odtud také název) jméno člověka, který podle nich demokracii ohrožuje nejvíce. Keramické střepy používali proto, že byly levné a dostupné. Na rozdíl od hlavní psací látky papyru, který se dovážel až z Egypta.
Občan, který získal nejvíce hlasů byl potom odeslán do nuceného vyhnanství. Je důležité si povšimnout, že nešlo o člověka, který dosáhl nadpoloviční většiny ale pouze největšího počtu hlasů. Zároveň pokud občané odhlasovali ostrakizaci a byla splněna základní podmínka, tzv. quorum, tedy počtu hlasujících občanů – podle Plutarcha to bylo šest tisíc, někdo musel být ostrakizován a poslán do vyhnanství. Zároveň se ale mohla ostrakizace konat maximálně jednou ročně a vyhnán mohl být vždy pouze jeden člověk, pravděpodobně z náboženských důvodů, protože ostrakizace připomínala starší rituály očisty společnosti jako pharmakos.
Šlo ovšem o čestné vyhnanství, majetek nebyl zkonfiskován ani jeho společenský status, ale po dobu deseti let nesměl se ostrakizovaný vrátit do města. Účelem tohoto vyhnanství bylo znemožnění politické činnosti v Atenách, která se odehrávala zejména proslovy na aténském shromáždění a soudech. Pokud se ale občan vrátil do města před vypršením tohoto období, byl mu určen trest nejvyšší – smrt. Známe i několik málo případů kdy byli ostrakizovaní občané povoláni zpět dříve, například vyhnaní vojevůdci během vojenského ohrožení města řecko-perskými válkami. Za zmínku také stojí, že proti rozsudku nebylo odvolání a ani žádné jiné obrany. Z dnešního pohledu působí obzvlášť podivně, že nejprve se hlasovalo o tom, jestli má být ostrakizace vůbec provedena (tedy jestli má být někdo obviněn) a teprve potom, kdo to má být (kdo je vinen).
Samozřejmě se takový nástroj několikrát stal prostředkem politického boje, kdy jednotlivé názorové strany mohly chtít ostrakizovat hlavu nepřátelské frakce. Samozřejmě nemůže vyloučit ani pokusy ostrakismus ovlivňovat pomocí agitace, kampaní, úplatků nebo slibů.
Častokrát hrála roli pouze osobní sympatie nebo antipatie. Podle jedné historiky negramotný starý Atéňan požádal spoluobčana o to, aby na jeho ostraku napsal jméno Aristida Spravedlivého. Když byl dotázán proč právě toto jméno, odpověděl, že už má dost toho, jak všichni vychvalují Aristidovu spravedlnost. Ironií osudu ale o pomoc stařec nepožádal nikoho jiného než právě samotného Aristida. Jestli Aristides nakonec své jména na ostraku napsal a prokázal tak oprávněnost svojí přezdívky to nevíme, každopádně ale byl Aristides opravdu ostrakizován roku 482 př. n. l.
Podle všechno se přestal používat kolem r. 417 př. n. l., alespoň z toho roku známe poslední oběť ostrakizace. Ostrakismus skončil pravděpodobně s vypuknutím peloponéské války, a přestože byl po svržení spartské nadvlády v Aténách formálně obnoven, už nikdo další nebyl vyhnán. Jednou z hlavních příčin bylo patrně to, že demokracii už neohrožovali jednotlivci – tyrani, ale mocenská uskupení bohatých mužů – oligarchů proti kterým byl ostrakismus neúčinný.
Související
Ve Sněmovně opět leží návrh na uzákonění obecného referenda
Slováci nebudou v referendu rozhodovat o tom, zda má vláda podat demisi
referendum , demokracie , Atény Řecko , historie
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě