Zákazu vývozu ruské ropy vrhá energetické trhy do nové éry, míní analytici

Oznámení Ruska o zákazu vývozu ropy do zemí, které dodržují cenový strop dohodnutý skupinou předních ekonomik světa G7, je podle analytiků nejnovější známkou toho, že globální energetické trhy vstupují do nové éry. Zároveň však analytici upozorňují, že není pravděpodobné, že by oznámení mělo krátkodobý dopad na ceny ropy, protože trhy se řídí spíše statistickými údaji a konkrétními činy než slovy, uvedla zpravodajská televize CNBC.

Cenový strop byl zaveden 5. prosince. Vyžaduje, aby obchodníci využívající služby západních firem, jako pojištění, financování a námořní trasy, neplatili za ruskou ropu více než 60 dolarů za barel. Podle finské rafinerské firmy Neste se ruská ropa Urals v současnosti obchoduje kolem 50 USD za barel.

Rusko v reakci na to uvedlo, že od 1. února na pět měsíců zastaví dodávky ropy a ropných produktů do všech zemí, které tento limit dodržují. Plánuje také stejný zákaz pro rafinované produkty.

Místopředseda S&P Global Dan Yergin CNBC řekl, že navzdory skepsi ohledně toho, zda program cenového stropu bude fungovat, našli lídři západních zemí způsob, jak udržet přísun ropy na trh a zároveň snížit příjmy Ruska z prodeje ropy. Výsledkem však je, že trh s ropou je nyní rozdělený a více poznamenaný politikou.

"V posledních 30 letech, od kolapsu Sovětského svazu, jsme měli globální trh, na kterém se ropa pohybovala v podstatě na základě ekonomických podmínek, výjimkou byly Írán a Venezuela. Ale nyní máme to, čemu já říkám rozdělený ropný trh, na kterém ruská ropa nemůže dále proudit na svůj největší trh, kterým je Evropa, a trhy byly rozděleny a tato ropa nyní proudí na východ," řekl Yergin.

Evropské země se po únorové invazi Ruska na Ukrajinu snaží najít alternativní zdroje ropy a plynu a nová řešení energetické bezpečnosti. Ve třetím čtvrtletí se Rusko na dodávkách ropy do EU podílelo 14,4 procenty, o rok dříve tento podíl činil 24,9 procenta. Zvýšil se dovoz z USA, Norska, Saúdské Arábie a Iráku.

Analytička firmy Hargreaves Lansdown Sophie Lundová-Yatesová uvádí, že zákaz přispěje k obavám ohledně nabídky. Přichází také v době, kdy Čína znovu otevírá svůj trh, což zřejmě zvýší poptávku po ropě. Ceny ropy tak zřejmě zůstanou nadále zvýšené. Dodala však, že zákaz vývozu je již do jisté míry do cen započítán, protože pro Rusko není novou taktikou to, že vyvíjí tlak na země, které prosazují nevýhodné politiky. Šok pro ceny ropy tak není příliš silný a v příštích týdnech se pravděpodobně trhy alespoň částečně uklidní.

Odborník na komodity společnosti Capital Economics Bill Weatherburn souhlasí s tím, že tento krok ze strany Ruska hrozil již delší dobu a podle něj bude dopad na trh omezený, protože USA a Evropa již dovoz ruské ropy námořní cestou zakázaly. Ruská uralská ropa se také stále obchoduje pod 60 dolary za barel, takže Indie a Čína mohou pokračovat v dovozu, aniž by se dostaly do konfliktu s omezením.

Analytik firmy Rapidan Energy Group Bob McNally dodává, že embargo EU na ruskou ropu přepravovanou po moři, cenový strop na ropu a zákaz vývozu z Ruska budou nejvýznamnějšími faktory ovlivňujícími nabídku v příštím roce. Očekává, že v roce 2023 a v následujících letech bude pokračovat na ropném trhu nestabilita a trh podle něj ukončí zhruba sedmiletou fázi poklesu, která se vyznačovala nadměrnou nabídkou, a nachází se na počátku nového několikaletého růstu, kdy bude poptávka vyšší, než se doposud očekávalo. Toto období budou doprovázet velké geopolitické a makroekonomické nejistoty.

Vzhledem k tomu, že Rusko je největším světovým vývozcem ropy a rafinovaných produktů dohromady, mohou být dopady jeho nového embarga obrovské. McNally však dodává, že trh je zatím v klidu a vyčkává, až jak se bude situace dále vyvíjet, protože předchozí varování z března, že dodávky z Ruska budou přerušené, způsobilo prudký růst cen, varování se však nakonec nenaplnilo. Ruský vývoz ropy po moři se tento měsíc meziměsíčně snížil o zhruba 24 procent.

Související

raketový systém Patriot

„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty

Ukrajinští energetici se snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.

Více souvisejících

Energetika ropa

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů

Zdroj tepla pocházejícího z havarovaného vrtulníku, ve kterém zemřeli prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján, identifikoval turecký dron. Turecká strana jeho lokalitu poskytla íránským úřadům. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy