KOMENTÁŘ | Cena elektřiny jen tak neklesne, nikdo ji za nás nesníží. Co pro to můžeme udělat sami?

Podle tuzemského agenturního zpravodajství bylo v České republice loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent (!). Jistě vás taky napadne, že by tedy mohla cena elektrické energie, jak přece říká ekonomická teorie, s rostoucí výrobní kapacitou, tak nějak klesnout, že? Jenže výhledy na rok 2023 bohužel naznačují, že dodavatelé energií budou letos ceny nejen elektřiny spíše zvedat. Vláda ale i přes rostoucí výrobní kapacity elektřiny právě domácnostem a firmám zajistila, že budou za elektřinu platily méně, než by jim určoval aktuální ceník. 

Data říkají, že v tuzemsku se postupně zvyšuje i průměrná velikost solárních elektráren. Média uvádějí, že rostoucí počet instalací ovšem naráží na limity v podobě nedostatečných kapacit instalačních firem nebo na kvalitu jejich práce. Dobře, řeknete si, proč si mám na střechu domu, byť i s pomocí dotace od státu, za velké peníze instalovat něco, co mi stejně tu výslednou cenu elektřiny hned nesníží? A to slovo hned je hodně důležité. Lze se ale s jistou mírou sarkasmu sám sebe zeptat, i s ohledem na další argumenty energetických odborníků, zda se místo toho vyplatí podporovat třeba lidi, kteří místo starosti, jak splatit vlastní milionové dluhy, organizují protesty na odstoupení či přímo svržení vlády právě kvůli cenám energií. A budou tihle „zachránci“ stejně tak připravovat protesty proti tomu, že slunce nesvítí víc, aby solární energie konečně do výsledné ceny promluvila víc? 

Teď vážně. Bez ohledu na aktuální cenu elektřiny je všeobecně dobrou zprávou to, že zájem o fotovoltaiku je podporován státem, i když zájem o ní vybudilo spíše dramatické zdražení energií. Ale samozřejmě právě i investiční dotace. Firmy je mohou čerpat z modernizačního fondu, majitelé rodinných domů z programu Nová zelená úsporám. V něm se loni sešlo 53 tisíc žádostí, pětkrát více než v roce 2021. I díky tomu lze říct, že tahounem instalací byly elektrárny s výkonem do deseti kilowattpeaků (kWp), tedy primárně domácí instalace. Bylo jich 32 909 s celkovým výkonem 237,3 MWp. Nejvíce elektráren technici připojili ve Středočeském kraji (6079), nejméně naopak v Karlovarském kraji (682). A solární boom bude v Česku pokračovat. 

Kromě instalací na střechách rodinných domů přibudou i nové velké solární parky. Lze tak s jistou nadsázkou říct, že za několik let oceníme snížení závislosti výroby elektřiny na všeobecně známé dostupné zdroje a tím budeme moci ovlivňovat více i cenu elektřiny u nás. Bez ohledu na bláboly o tom, že máme hlavně vystoupit z propojeného systému dodávek elektřiny v Evropě, tedy z energetické burzy v Lipsku. Zatím ale bohužel platí to, jak uvedla i řada tuzemských médií, že i když cena energií na burzách aktuálně klesá, například cena elektřiny za 1 MWh na pražské komoditní burze Power Exchange Central Europe se blíží hodnotám před spuštěním ruské agrese na Ukrajině, je stále těžké říct, kam se bude dále cena vyvíjet. Jasné je jen tak to, že vláda Petra Fialy zastropovala cenu elektřiny na 6 050 korunách za MWh a cenu zemního plynu na 3 025 korunách za MWh, a to včetně DPH.

Jenže, každá zdánlivě dobrá zpráva má právě v Česku své ale. K hlavním v tomto tématu patří to, že hlavně firmy, úřady ale i lidé, ignorovali dlouhodobá doporučení odborníků k instalacím solárních elektráren a nechali vše až na časy krize. A nemusím snad dodávat, co to znamená. K dalšímu ale patří i to, že I přes rekordní počet loňských instalací solárních elektráren, Česko podle expertů stále výrazně zaostává za některými okolními státy. Například v Polsku loni zprovoznili přes 4900 MW výkonu solárních elektráren, v Nizozemsku to bylo kolem 4000 MW. A je jen špatnou třešničkou na dortu, že tyto země zaznamenávaly podobná čísla instalací výrobních kapacit i v předchozích letech. My jsme hlavně v minulých letech místo toho v Česku téměř tleskali žvástům o tom, že cokoliv „obnovitelného“ ve výrobě elektrické energie, což mohlo i snížit závislost domácí ekonomiky na dodávkách zemního plynu, je čirým nesmyslem. Co na to říct, že?

Nezbývá než dělat všechno proto, aby se mohla naplnit třeba i očekávání Světové banky, která ve svém výhledu n rok 2023 uvedla, že očekává pokles cen energií v roce 2023 o 11 % po jejich loňském šedesáti procentním nárůstu, který byl způsoben ruskou invazí na Ukrajinu. Možná ale, že nárůst covidových čísel v Číně, a hrozící světová ekonomická recese nakonec čísla i u ceny elektrické energie ještě sníží. A k tomu mohou přispět třeba i podle analýzy S&P Global Platts Analytics také i rostoucí výrobní kapacity obnovitelných zdrojů. A to nejen v ČR, ale i v Západní Evropě. Lze tak říct, že bychom se měli místo tleskání nesmyslům, které chrlí hlavně lidé, kteří o tom často nic nevědí, zamyslet nad tím, jak bychom mohli sami cenu elektřiny snížit. Vyplatí se to.

Související

Bitva o Normandii, Operace Overlord - americký hřbitov a památník padlých Komentář

80 let ode Dne D: Na hrdinství spojenců nesmíme zapomenout, 6. června 1944 se otevřela cesta k Paříži

Přesně před 80 lety, dne 6. června 1944 započala operace Neptun, lépe známá pod názvem vylodění v Normandii nebo Den D. Šlo o největší námořní invazi v historii a odstartovala osvobození evropského kontinentu z područí německé nacistické okupace. Tato akce byla součástí rozsáhlejší operace Overlord, jejímž cílem bylo ovládnutí celé Normandie, respektive severní Francie. 

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Šlachta

Přísaha a Motoristé jednají o budoucí spolupráci. Proč bořit něco, co funguje, ptá se Šlachta v rozhovoru pro EZ

Koalice Přísahy a Motoristé ve volbách do Evropského parlamentu získala dva mandáty. EuroZprávy.cz v této souvislosti oslovily předsedu hnutí Přísaha Roberta Šlachtu. Odmítl, že by jeho hnutí upozadilo svůj program kvůli spolupráci s Motoristy sobě. „Nikola Bartůšek a Filip Turek spolu skvěle fungují jako tým. Nikola jako odbornice na migraci a Filip jako odborník na Green Deal a průmysl. A to jsou dvě základní témata, o které dalších pět let v Evropě půjde,“ říká. 

včera

včera

včera

včera

Soukup přišel o TV Barrandov. Valná hromada ho odvolala z představenstva

Podnikatel Jan Čermák nahradil Jaromíra Soukupa v jednočlenném představenstvu společnosti Barrandov Televizní Studio, jak rozhodla před měsícem valná hromada firmy. Tato změna byla dnes oficiálně zapsána ve Sbírce listin. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy