Před 40 lety bylo zahájeno vojenské cvičení Severoatlantické aliance nazvané Able Archer 83. V médiích a publicistických textech bývá hojně skloňováno jako jeden z momentů, kdy studená válka málem přerostla v otevřený jaderný konflikt s apokalyptickými důsledky. Přestože historici v uplynulých dvou dekádách takový příběh jasně vyvrátili, mýtus nadále přežívá do té míry, že jej mnozí vnímají jako fakt. Je totiž o poznání atraktivnější než konstatování, že v listopadových dnech roku 1983 se vlastně nic mimořádného nestalo.
Mýtus obklopující cvičení Able Archer zní ve stručnosti následovně: sovětští zpravodajci a vrcholní politici nesprávně vyhodnotili aktivitu NATO jako zástěrku k zahájení překvapivého jaderného útoku na země Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. V reakci měli vážně zvažovat vlastní, preventivní úder za pomoci zbraní hromadného ničení na západní cíle. Svět se měl v důsledku nacházet na pokraji třetí světové války, podobně jako o 21 let dříve, během karibské raketové krize.
Pro pochopení toho, co se ve skutečnosti v listopadu 1983 událo, je nutné nastínit podstatu zmíněného cvičení. Able Archer 83 představoval poslední fázi série pravidelných manévrů NATO Autumn Forge. Jeho scénář rozpracovával hypotetickou eskalaci studenoválečného napětí, které bylo v této době mimořádně vysoké. Simuloval situaci, kdy Sovětský svaz zahájil zástupné války proti Spojeným státům ve Třetím světě, následně zaútočil na část neutrálních evropských zemí, což se ukázalo jako předehra k úderu na členy Severoatlantické aliance, Norsko a Západní Německo.
Fiktivní scénář předpokládal, že sovětské jednotky při pokusu probít se na západoněmecké území nasadily chemické zbraně, přičemž NATO reagovalo stejným způsobem. Západ se následně rozhodl pro omezený jaderný útok na vybraná východoevropská města s cílem podlomit ochotu sovětských spojenců pokračovat v boji. Jelikož neměl kýžený efekt, Severoatlantická aliance se uchýlila k totálnímu jadernému úderu na Varšavskou smlouvu. Právě tato poslední fáze simulace byla podstatou cvičení Able Archer 83.
Podobná cvičení nebyla v první polovině osmdesátých let nikterak nestandardní na obou stranách železné opony. Šlo o důsledek vyhrocení napětí mezi Východem a Západem v důsledku sovětské vojenské intervence v Afghánistánu i rozmisťování jaderných zbraní středního dosahu v Evropě, takzvané euroraketové krize. Koncentrace velkého množství vojáků a jejich zvýšená aktivita na druhou stranu vždy vyvolávaly podezíravost protistrany, třebaže existoval mechanismus pro hlášení takových cvičení, který měl zabránit nepochopení skutečných záměrů protivníka a případné neadekvátní reakci s potenciálně nevratnými a tragickými následky.
Dokumenty bývalých zemí Varšavské smlouvy odhalují, že především tamní vojenská velení považovala v první polovině osmdesátých let velká cvičení NATO jako ideální příležitost, jak může Západ nečekaně zaútočit na socialistické země. Myšlenku „náhlé západní agrese“ patrně zcela neodmítal ani Jurij Andropov, dlouholetý předseda KGB, který i před tím, než po smrti Leonida Brežněva stanul v čele sovětských komunistů, varoval před zvyšujícím se rizikem vypuknutí jaderné války. Patrně z jeho iniciativy na počátku uvedené dekády začal Sovětský svaz vytvářet nový systém včasného varování před nečekaným západním útokem. Operace dostala krycí název RJAN (raketno-jadernoje napadeniie).
Z dnešního pohledu je zjevné, že podobné obavy byly chimérou. Na obranu Andropova je však korektní uvést, že američtí představitelé v čele s ředitelem CIA Williamem Caseyem a ministrem obrany Casparem Weibergerem v té době skutečně schválili množství zjevně provokativních operací, včetně vojenských cvičení poblíž sovětských hranic a námořních základen, s jasným cílem stupňovat tlak na Kreml. Napětí dále vyhrotily události roku 1983, které cvičení Able Archer předcházely. Americký prezident Ronald Reagan označil Sovětský svaz za „říši zla“, oznámil ambiciózní vojenský projekt SDI a schválil vojenské potlačení ultralevicového puče na Grenadě. Eskalovalo rozmisťování nových raket schopných nést jaderné hlavice no obou stranách železné opony. A sovětská stíhačka nedopatřením sestřelila civilní jihokorejský Boeing 747, na jehož palubě zahynulo 269 lidí.
Tvrzení, že cvičení Able Archer 83 málem vyvolalo jadernou válku, se objevilo s časovým odstupem, na konci osmdesátých let. Stavělo na výpovědi sovětského přeběhlíka, dvojitého agenta Olega Gordievského. Ten v rozhovoru s jedním ze západních novinářů zmínil paniku, kterou Able Archer údajně v Kremlu způsobil. Později podobně hovořil i o napětí ve velení KGB, přičemž celou myšlenku rozpracoval ve svých pamětech z poloviny devadesátých let. Zdánlivou kredibilitu jeho tvrzením dodávaly odkazy na zmíněnou operaci RJAN. Ta však v listopadu 1983 představovala stále fakticky experimentální projekt, který ostatně před rozpadem Sovětského svazu nikdy nebyl plně uveden do praxe.
Vazbu mezi Able Archer 83 a RJAN navíc nepotvrdil žádný dokument, pouze výpovědi Gordievského, které jsou také hlavním zdrojem většiny následně nekriticky přejímaných tvrzení, že v listopadu 1983 bylo lidstvo krůček od jaderného armageddonu. Druhým zdrojem jsou odtajněné americké vojenské a zpravodajské dokumenty. V rámci vyhodnocení cvičení uvádějí, že Východ jej patrně mohl vnímat jako přípravu ke skutečnému útoku.
Dokumenty bývalých zemí Varšavské smlouvy tento předpoklad nepotvrdily, v souvislosti s Able Archer 83 nevykazují nic neobvyklého. Platí to i o výpovědích některých východních vojenských důstojníků, zpravodajců i diplomatů, kteří byli na události z listopadu 1983 cíleně dotazováni. Nejenže sovětské vedení nikdy nepojalo podezření, že západní cvičení je zástěrkou pro překvapivý útok, s drtivou pravděpodobností jej ani výrazněji nereflektovalo. Na program jednání stranického politbyra, které by hrálo v případném nařízení preventivního úderu zásadní roli, se vůbec nedostalo. Nezmiňují jej ani četné paměti tehdejších čelných sovětských komunistů. Zvýšená bojová pohotovost vojsk Varšavské smlouvy, která byla během Able Archer 83 vyhlášena – v období takzvané druhé studené války v první polovině osmdesátých let nešlo o anomálii –, skončila příznačně dříve než samotné cvičení.
Populární výklad o bezprostřední hrozbě jaderné konfrontace v minulosti zpochybnili přední historici studené války jako Mark Kramer, Vojtěch Mastný či Raymond Garthoff. Nedávno jej na základě obsáhlých rešerší definitivně rozbil Simon Miles. Jde o potvrzení základní poučky, že primární dobové dokumenty mohou vnést zcela jiný pohled na události, o kterých mnozí s oblibou činí kategorické a jednoznačné soudy. Nezřídka jde o soudy mediálně atraktivní, přitahující pozornost a budící senzaci. Právě proto takové výklady snadno zapouštějí kořeny a jejich vyvracení je následně mimořádně složité. Able Archer 83 je v tomto směru zářným případem.
Autor je historik.
Související
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
komentář , NATO , Ronald Reagan
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
před 2 hodinami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 2 hodinami
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 2 hodinami
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 3 hodinami
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 3 hodinami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 3 hodinami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 4 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 4 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 4 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 4 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 5 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 5 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 6 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 6 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 6 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 6 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 7 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 7 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 7 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Německý kancléř Olaf Scholz se ve čtvrtek večer v Paříži setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na večeři, při které budou diskutovat o politice Evropské unie a Číny.
Zdroj: Radek Novotný