Jistě mi dáte za pravdu, laskaví čtenáři, že je snad všeobecně známo, že mezi nejohroženější sociální skupiny v tuzemsku patří kvůli vývoji inflace především senioři, samoživitelé nebo mladé rodiny s dětmi. Ale to neznamená, že by si většina ostatních sociálních skupin v zemi jen bezstarostně pískala o tom, že se jich přetrvávající krize netýká. Poslední odhad Ministerstva financí naznačuje, že meziroční inflace by měla ve 4. čtvrtletí za rok 2022 díky energetickému úspornému balíčku výrazně poklesnout. A za celý rok 2022 tak průměrná míra inflace má podle odborníků z resortu financí dosáhnout 15 %.
Na druhou stranu důchody, ale i třeba i přídavky na děti vzrostly, a ještě budou i růst, ovšem palčivá otázka o tom, zda tyto valorizace pokryjí zdražování potravin, energií a dalších komodit, je pořád na stole. Lidé se tak mohou ptát, pomůže nám zvýšení dávek a vyřeší se tím něco?
Není těžké zjistit, jak by si české důchody měly v roce 2023 stát. Například odborářské analýzy tvrdí, že průměrný důchod se v roce 2023 bude pohybovat okolo dvaceti tisíc korun. Podle České správy sociálního zabezpečení mají čeští senioři poměrně rovnostářské starobní důchody. Data z podzimu roku 2022 ukazují, že nejčastěji od státu pobírají každý měsíc 14 až 19 tisíc korun. A dobrou zprávou je, že podle těchto dat významně klesl počet velmi nízkých důchodů pod deset tisíc korun. Další analýzy nejen domácích ekonomických médií ukazují, že i díky vládním zásahům rostly penze v loňském roce doslova nevídaným tempem. Deník E15 třeba konstatoval, že kdo bral loni průměrný důchod, ten si během jediného roku polepšil přibližně o 2500 korun.
Penzisté se navíc mohou těšit na další vlnu valorizace svých dávek, která by měla proběhnout už nyní, tedy v lednu 2023. Není snad ale třeba říkat, že to, co je plusem pro jedny, musí být minusem pro druhé. A v tomto případě tím minusem je další obrovské zatížení státní pokladny. Možná, že se hodí připomenout, že zásadní reforma, týkající se nejen důchodů, ale celkového stavu mandatorních výdajů, je více než nutná. Pořád jsem ale nenapsal to, zda bude navýšení všemožných dávek stačit v letošním roce na pokrytí nejen životních nákladů.
Ani rodiny s malými dětmi nepřijdou zkrátka. Od ledna totiž vzrostou přídavky na dítě o 200 korun na 830 až 1 580 korun měsíčně. Vláda navýšení přídavků schválila v polovině listopadu. Reagovala tak na rychle rostoucí životní náklady. Nárok na přídavek na dítě mají domácnosti s čistým příjmem do zhruba trojnásobku životního minima – i to se od ledna zvýší a díky tomu bude mít na dávku nárok víc lidí. Dávku teď v Česku pobírá asi 300 tisíc dětí.
Když se zeptáte ekonomů, jak vidí vývoj základních ekonomických veličin, které jsou pro odpověď na otázky typu „Budou všemožné valorizace stačit na pokrytí životních nákladů?“ nutné, zjistíte, že Česko by už snad mělo letos překonat ty nejhorší scénáře. „Pokud jde o hrubý domácí produkt, patřím spíše mezi optimisty, když čekám růst poblíž jednoho procenta,“ řekla serveru EuroZprávy.cz Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Podle něj nezaměstnanost mírně stoupne, vrcholit by mohla poblíž hodnoty 4,5 % a v průměru za celý rok dosáhnout zhruba 4 %. „A inflace? Ta dosáhne zhruba 9 % a podobnou hodnotu čekám i od nominálních mezd, což znamená, že reálné příjmy budou stagnovat. Průmyslová produkce vykáže nepatrný pokles v řádu nízkých jednotek procent,“ doplnil Vít Hradil.
Ptáte-li se na to, zda se i po navýšení dávek, důchodů a dalších sociálních příspěvků konečně zlepší statistiky „chudoby", neexistuje na to ale univerzální odpověď. „Jak jsem uvedl výše, reálné mzdy podle mého názoru vykáží přibližnou stagnaci. Úspory budou spíše čerpány, nežli vytvářeny, a to jak z důvodu nutnosti – u nižších příjmových skupin – tak z obav o další zdražování,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Vít Hradil. Podle něj základní úroková sazba České národní banky již nad stávajících 7 % nezamíří, a naopak ve druhém čtvrtletí roku 2023 lze podle Víta Hradila čekat její první snížení. Rok by mohla zakončit poblíž 5,50 %. „Úměrně klesajícím očekáváním na budoucí politiku ČNB předpokládám pokles i u delších tržních úrokových sazeb, které budou pozvolna klesat v průběhu celého roku,“ dodal hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Sami dobře víte, milí čtenáři, že průměrná čísla o všem jsou vždy sestavena i z nejrůznějších extrémů. V našem případě tu máme bohaté důchodce či rodiny s nadprůměrnými příjmy, a na druhé straně ty, které jsou opravdu rády, že vyjdou s rozpočtem aspoň na nákup základních potravin. Příkladů stran těch, které trápí zvyšující se ceny všeho možného a kteří mají velké potíže to finančně ustát, jistě najdete několik. Je proto dobré si uvědomit, že musíme při odpovědích na to, zda bude český stát nejen schopen navyšovat sociální dávky pro ohrožené skupiny lidí, myslet na to, zda si bude moci nějaké zvyšování dávek dovolit.
„Většina západního světa si letos projde mělkou recesí vyvolanou zpřísňováním měnové politiky v rámci boje proti inflaci,“ řekl třeba serveru EuroZprávy.cz Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrusu. Přesto on očekává, že právě inflace, která tlačí řadu lidí ke zdi zdražování všeho možného, v roce 2023 překvapí spíše posunem směrem dolů, což nakonec povede k dřívějšímu uvolnění měnových podmínek, a tedy i lepšímu ekonomickému výkonu, než s jakým trh aktuálně počítá. „Podobně předpokládám, že i odklon Evropy od ruských fosilních paliv směrem k alternativním zdrojům proběhne snáze, než jsme se původně obávali a závěr roku se již ponese ve znamení optimistických očekávání na opětovné nastartování ekonomického růstu,“ doplnil Vít Hradil. A to není opravdu zase tak málo po všech krizových útrapách z minulých let.
15. května 2024 16:39
Bezpečnostní expert po atentátu na Fica varuje před další polarizací společnosti
Související
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
komentář , Ekonomika , Vláda ČR , důchody , Sociální dávky , inflace , ČNB
Aktuálně se děje
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
včera
Šestnáct žen obvinilo slavného kouzelníka Davida Copperfielda z obtěžování
včera
Barrandovský most nebude opravený už na konci léta. Praha musí změnit plány
včera
Fica zasáhly čtyři kulky. Je stabilizovaný, stále ale bojuje o život
včera
Izraelský tank střílel po vlastních vojácích. Pět jich zemřelo
včera
Jednání o míru na Ukrajině bez Ruska? Zbytečnost, žádný výsledek nebude, tvrdí Kreml
Plánovaný červnový summit, při kterém Švýcarsko doufá, že vydláždí cestu pro mírový proces, je podle Kremlu bez ruské účasti zbytečný. Uvedla to agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák