Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.
Reaganův projev přišel v době eskalace napětí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, které bývá historiky označováno jako „druhá studená válka“. Vypukla na přelomu 70. a 80. let, kdy na pozadí sporů o rozmisťování raket středního dosahu v Evropě, sovětských vojenských intervencí ve Třetím světě a částečně též nedodržování závazků Helsinského aktu v otázce lidských práv zeměmi východního bloku zkrachovalo détente, neboli uvolňovaní tensí mezi studenoválečnými bloky, které určovalo tón mezinárodní politiky v předchozím desetiletí.
„Druhou studenou válku“ charakterizovaly nárůst nedůvěry mezi supervelmocemi a jejich spojenci, další kolo masivního zbrojení, celkový nárůst konfrontace a návrat úvah o možném vypuknutí nové globální války. Pravděpodobnost takového scénáře snižoval koncept vzájemně zaručeného zničení – Spojené státy a Sovětský svaz disponovaly rozsáhlými jadernými arzenály zaručujícími, že i v případě nečekaného devastujícího úderu zbyde napadené zemi dostatek prostředků, které v okamžité odvetě vymažou agresora z povrchu. Ač Reagan sám neměl na rozpoutání takové války zájem, netajil se tím, že tento koncept udržování míru považuje za nebezpečný, doslova sebevražedný hazard.
Jádrem Reaganem iniciovaného programu bylo rozmístění technologicky sofistikovaného protiraketového systému ve vesmíru. Laserové a plazmové zbraně měly učinit z obávaných mezikontinentálních balistických střel překonané bojové prostředky. Projekt měl jednoznačně protisovětský osten, navíc byl oznámen jen dva týdny poté, co americký prezident vyhrotil svou rétoriku a Sovětský svaz veřejně označil za říši zla. Na domácí půdě šéf Bílého domu obhajoval nákladnou iniciativu jako nástroj, který může Moskvu přivést k jednání o jaderném odzbrojení za amerických podmínek. Do značné míry se tak nakonec stalo, byť zůstává nezodpovězenou otázkou, zda by Reagan dosáhl stejného úspěchu za jiné personální konstelace v Kremlu.
„Hvězdné války“ se velmi rychle zařadily mezi klíčové spory mezi studenoválečnými supervelmocemi. Byly významným tématem prakticky všech sovětsko-amerických jednání až do konce Reaganova prezidentství. Proč vlastně sovětští představitelé přikládali SDI takový význam a v boji proti němu výrazně angažovali i své spojence, Československo nevyjímaje? Na první pohled šlo o to, že navrhovaná forma protiraketové obrany mohla potenciálně eliminovat existující jaderný potenciál Sovětského svazu, a východní supervelmoc tak učinit zranitelnější vůči překvapivému americkému úderu, jelikož bořila koncept vzájemně zaručeného zničení a snižovala riziko odvety pro případného agresora. Problém byl ovšem složitější.
Důležité bylo načasování projektu. Zahájen byl v době, kdy sovětské vojenské analytiky stále více znepokojovalo posilování amerického jaderného arzenálu, především zavádění nové generace mnohem přesnějších nosičů. Po nástupu Jurije Andropova do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS na sklonku roku 1982 navíc Kreml definitivně zjistil, že výkon sovětské centrálně plánované ekonomiky nedokáže držet krok v dalším kole zbrojení. Někdejší předseda KGB věděl, že Sovětský svaz zkrátka nemůže soupeřit se Západem na poli nejmodernějších, technologicky stále sofistikovanějších a úměrně tomu dražších zbraní. Studenoválečná logika, která do té velela oběma supervelmocem nedopustit výrazné zaostávání za protistranou v jakékoliv zbrojní kategorii, na pozadí SDI otevírala dveře k rozsáhlé a pochopitelně velmi nákladné militarizaci vesmíru.
Navzdory zažité představě Moskva SDI za bezprostřední hrozbu pro rovnováhu vojenských sil nepovažovala. Panel sovětských vědců vedený fyzikem Jevgenijem Velichovem dospěl k závěru, že projekt nevyžaduje okamžitou protireakci. Ta navíc nemusela spočívat přímo v masivních investicích do nových technologií, jejichž vývoj navíc závisel na zvýšení úrovně sovětské výpočetní techniky, která výrazně zaostávala za tou západní. Nabízela se i technicky méně náročná alternativa, asymetrické opatření v podobě radikálního navýšení sovětských jaderných zbraní na počty, které by americký systém nikdy nedokázal souběžně sestřelit.
Bylo jasné, že takový krok by vedl k další eskalaci studené války, kterou se Sovětský svaz – pod tíhou svých kupících se problémů – snažil naopak utlumit. V důsledku tohoto tlaku, který projekt SDI dále stupňoval, začala Moskva ještě před nástupem Michaila Gorbačova předkládat o poznání konstruktivnější mezinárodní iniciativy. Na jednáních o redukci konvenčních sil v Evropě dokonce připustila dříve kategoricky vylučovanou možnost asymetrického snížení stavů armád Varšavské smlouvy, které by částečně snížilo její kvantitativní převahu. Reaganova administrativa však neměla v dané konstelaci sebemenší důvod ustupovat a přistoupit na dohodu, z níž by profitovala i protistrana.
Odzbrojovací dohody na dlouhou dobu uvázly na mrtvém bodě, Washington záměrně předkládal návrhy, které omezovaly výhradně takové typy zbraní, v nichž měla Moskva převahu. Američané neignorovali jen výzvy, aby byl projekt „hvězdných válek“ zastaven - navzdory dialogu, který po roce 1985 Reagan navázal s novým sovětským vůdcem Gorbačovem, nikdy nepřistoupili ani na apely, aby vývoj SDI nepřekročil práh laboratoří.
Hluboká defenziva, ve které se Sovětský svaz díky svým problémům v jednáních se Spojenými státy ocital, se projevila ve změně jeho rigidního postoje. Gorbačov po roce 1986 začal v interních diskuzích prezentovat názor, že SDI má Sovětskému svazu především nahnat strach a ekonomicky, vojensky i politicky jej vyčerpat; varoval před „nedozírnými následky“ přistoupení na tuto psychologickou hru. Moskva se tak pod Gorbačovovým vedením rozhodla zaměřit na radikální redukci jaderných arzenálů s perspektivou jejich celkové likvidace. Jednalo se o jeden z prvních klíčových ústupků Gorbačova, který umožnil ukončení studené války.
I díky tomu SDI zůstala především symbolem americké neústupnosti a ekonomické i technologické převahy. Ve skutečnosti se jednalo o natolik ambiciózní projekt, že byl po roce 1987 na základě objektivních vědeckých problémů spojených s jeho realizací zásadně přehodnocen. Přestože čtyři desetiletí poté, co byl představen veřejnosti, již víme, že nebyl zásadním dílkem pomyslné skládačky, která zajistila západní vítězství ve studené válce (jak se v devadesátých letech hojně spekulovalo), výrazným způsobem se zapsal do nedávné historie a spoluvytvořil prostor pro přehodnocení sovětské politiky, jež o několik let později ukončilo čtyři desetiletí trvající bipolární rozdělení světa.
Související
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
komentář , Ronald Reagan , USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně , Sovětský svaz , Michail Gorbačov , historie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 2 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 3 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 4 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 4 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 6 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěli mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
včera
Steinmeier na návštěvě Prahy jednal s Pavlem a uctil památku obětí střelby na FF UK
včera
Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?
včera
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
včera
Facebook a Instagram bude vyšetřován EU
včera
Zákaz rozdělávání ohně. Střední Čechy reagují na výstrahu ČHMÚ
včera
Rus v Německu zavraždil dva Ukrajince. Byli to vojáci, tvrdí Kyjev
včera
Pavel považuje Vrbětice za nejbrutálnější napadení české suverenity Ruskem od roku 1968
včera
Slovák, který donášel Rusům, míří za mříže. Neplatil udělenou pokutu
Specializovaný trestní soud na Slovensku poslal Bohuše Garbára do vězení za vyzvědačství pro Rusko a braní úplatků. Soud nevyhověl žádosti odsouzeného o odpuštění zbytku dříve uloženého finančního trestu. Garbár si má nově odsedět přes rok a půl, proti rozsudku podal stížnost.
Zdroj: Jan Hrabě