Jen před několika málo dny si nejen celá Evropa, ale celý svět připomněl, že krvavá válečná ruská agrese na Ukrajině trvá už rok. A ač je utrpení obyvatel Ukrajiny nezměrné a nepopsatelné, snad o to víc se v poslední době objevují zprávy, které vystavují doslova krvavý účet administrativě totalitního vůdce Ruska Vladimira Putina, který tuto zemi ničí. A nejde tak přitom ani o sumy, které souvisejí s nějakou pomocí.
Tak třeba podle berlínského výzkumného institutu DIW válka na Ukrajině a související prudký růst nákladů na energie v loňském roce snížily výkon německé ekonomiky o téměř 2,5 procenta, tedy o zhruba 100 miliard eur. Pro představu, jde zhruba o více než dva biliony korun. A že taková čísla nebudou v Evropě ojedinělá, není snad nutné dodávat. Lze se proto oprávněně ptát, kolik vlastně stojí válka na Ukrajině a má cenu vyčíslovat, o kolik země přicházejí kvůli ruským agresorům?
Hned zkraje je nutno říct, že tahle čísla se rozhodně musejí zjevovat a zveřejňovat, a to i s patřičným komentářem k tomu, aby bylo jasno, kdo za co může a kdo bude za to všechno jednou pykat. Už nyní se ukazuje, že nepůjde o žádný malý účet. Třeba podle nedávné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou cituje například americký deník The New York Times, by reálné globální příjmy v letošním roce mohly být kvůli ruské invazi až o 2,8 bilionu dolarů nižší. Můžete ale namítnout, že to nejsou ty přímé náklady, které řada ekonomik světa vynakládá kvůli tomu, aby pomohla bránit se Ukrajině ruským vojenským barbarům. A pořád se tak můžete ptát, kolik ta válka vlastně stojí.
Při hledání relevantních informací lze ve virtuálním prostoru najít řadu čísel. Jen v českém případě jde o sumy rovnající se vyšším desítkám miliard korun. A ani u ostatních zemí Evropy to není většinou jinak. Ale jak říká jeden mediální titulek: „Pomoc Ukrajině je investice, která možná překoná inflaci.“ Tak se proto možná shodneme na tom, že vše není jen o nákladech.
Tak třeba podle zdrojů amerického Think tanku Atlantic Council, který byl založen v roce 1961 se zaměřením na mezinárodní vztahy, po jednom roce války bylo Ukrajinci zničeno přes 50 procent ruského tankového arzenálu, dále se rychle prohlubuje schodek ruského státního rozpočtu, který se tak stává stále rizikovějším pro financování válečných operací a Evropa po dvanácti měsících konfliktu dokázala výrazně omezit dovoz zemního plynu z Ruska, který byl jedním z hlavních zdrojů financování válečných aktivit.
Ale zpět k těm nákladům, zmíněný think tank odhaduje, že peněžní hodnota pomoci zaslané Ukrajině členskými zeměmi Evropské unie od začátku války až dosud se blíží částce 55 miliard eur. Podle Kiel Institute for the World Economy dostala Ukrajina velkou pomoc také od Spojených států amerických, které jí poslaly v přepočtu více než 73 miliard euro, a země schované do označení „ostatní“ téměř 15,5 miliardy euro. Z dalších čísel ale lidem nemůže být dobře, a to je taky ten důvod, proč, jak jsem uvedl na začátku, je dobré vědět, kdo za to zaplatí.
Podle zprávy UNHCR (Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky) je humanitární situace na Ukrajině nedobrá a „rychle se zhoršila“. Přibližně 40 % populace je nyní závislých na humanitární pomoci. Katastrofální je i ekonomická situace. Podle Světové banky a ukrajinského ministerstva pro agrární politiku a potraviny se hrubý domácí produkt (HDP) země v roce 2022 snížil o 35 % a přibližně 60 % populace nyní žije na hranici chudoby. Ruské útoky zničily ukrajinskou infrastrukturu v hodnotě asi 130 miliard eur.
Výzkumná agentura Ipsos v lednové zprávě ve výsledcích o postojích veřejnosti ve světě k válce na Ukrajině konstatovala, že ani po roce trvání konfliktu neztrácí téměř dvě třetiny dospělých respondentů (64 %) ve 28 zemích světa zájem o podrobné zpravodajství o této záležitosti. Ipsos také zjistil, že globální veřejné mínění o konfliktu se od doby krátce po invazi na Ukrajinu až dosud příliš nezměnilo a že občané většiny západních zemí světa nadále neochvějně podporují Ukrajinu. Tak ať to i přes stále delší dobu trvání války a růst vlastních potíží neustane a ať jsou čísla o pomoci ve válce sebevětší, bude je muset po konci války někdo „odpracovat“.
15. května 2024 16:39
Bezpečnostní expert po atentátu na Fica varuje před další polarizací společnosti
Související
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
komentář , válka na Ukrajině , Ekonomika , Rusko , Ukrajina , Česká republika
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 1 hodinou
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 1 hodinou
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 2 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 2 hodinami
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 3 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 4 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 4 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 5 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 5 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 6 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 7 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
Evropská unie sankcionovala čtyři mediální subjekty, které šíří ruskou propagandu. Kromě agentury RIA Novosti a deníku Izvestija a Rossijskaja Gazeta byly uvaleny sankce také na platformu Voice of Europe, kterou Česko už na konci března umístilo na národní sankční seznam. O sankcích informovala Rada EU.
Zdroj: Lucie Podzimková