V letošním roce uplynulo přesně 500 let od dobytí dnešního Mexika, respektive Aztécké říše, Španěly. V srpnu roku 1521 bylo pod vedením Hernána Cortése definitivně dobyto hlavní město Aztéků - Tenochtitlán. Společně s městem padla téměř 200 let stará říše, což znamenalo začátek konce starého světa.
Víra Aztéků již dlouhá desetiletí zvěstovala návrat jejich boha Quetzalcoatla. Ten měl podobu opeřeného hada s bílou pletí a vousem. Připlout měl z východu. Jeho návrat měl znamenat novou éru. A tak se skutečně stalo.
Sám aztécký panovník Moctezuma II. už několik let očekával návrat velkého boha. Proto když se k němu v roce 1519 dostala zpráva o bílých mužích na východním pobřeží dnešního Mexického zálivu, byl si jist, že se jedná o příchod bohů. Alespoň tak nás o tom zpravují španělské zápisy, ve kterých je však jistě velká dávka přibarvení ve prospěch dobyvatelů.
Jaké byly přesné pohnutky a myšlenky velkého krále Moctezumi II. už se nikdy přesně nedozvíme. Je nutné si uvědomit, že Aztékové o blízkosti bílých mužů jistě věděli již dříve. Ostatně již v roce 1517 a 1518 se Španělé objevili na pevnině, i když jen krátkodobě. Zprávy o nich se skrze síť zvědů a pozorovatelů jistě dostali i do nitra největší středoamerické říše, do Tenochtitlánu.
Hlavní město Tenochtitlán leželo na několika ostrovech v západní části jezera Texcoco, které se nacházelo údolí obklopeném horami a sopkami. Vévodily mu sopky Popocatépetl a Iztaccíhuatl. Město bylo spojeno s pevninou několika cestami v podobě hrází na severu, západě a jihu. Vzniklo někdy ve 20. letech 14. století. Asi o sto let později v roce 1428 po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco vznikla spojením tří městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu do konfederace Aztécké říše. Následně se Tenochtitlán stal hlavním městem konfederace. Do konce 15. století ovládli Aztékové další území i mimo údolí jezera Texcoco od pobřeží Mexického zálivu až k Tichému oceánu. S velkou mocí a prosperitou však přicházeli i závistivci a nepřátelé.
A na to také v roce 1519 Aztékové doplatili. Moctezuma II., který od svých zvědů z Tabasca slyšel o bílých mužích a velkých domech na moři, očekával návrat bohů. Jakmile se dozvěděl, že jsou bílí muži opět na pobřeží, bedlivě jejich cestu sledoval. Jistě si byl vědom jejich síly a možnosti ji využít proti svým nepřátelům.
Stejné příležitosti však využili také odvěcí nepřátelé Aztéků, obyvatelé města Tlaxcala, kam Hernán Cortés na cestě do srdce aztécké říše přišel v létě roku 1519. Právě jeho bojovníci v listopadu tohoto roku doprovázeli španělské vojáky do aztéckého hlavního města.
Často se uvádí, že se Aztéckou říši podařilo dobýt jen hrstce Španělů. To ale není pravda. Když Cortés poprvé s přivítáním velkého aztéckého krále vstoupil v roce 1519 do Tenochtitlánu, měl s sebou 550 vojáků, patnáct koní, deset mosazných děl, kuše a arkebuzy. Vedle toho ho však doprovázely tisícovky domorodých bojovníků, především z řad Tlaxcalanů.
Právě spojenců Španělů během let přibývalo, neboť, jak bylo uvedeno v úvodu, toužili po bohatství svých nepřátel. Vedle toho zde panovala touha pomstít se jinak velice krutým Aztékům, kteří více než jiné středoamerické kultury holdovali lidským obětem z řad bojovníků svých nepřátel. Ale ne jen těch. Obětmi často byly i ženy a děti. Přehnané zprávy španělských dobyvatelů mluvily i o tisícovkách obětí denně. Konec teroru ze strany Aztéků, který jistě Španělé svým domorodým spojencům slibovali, byl lákavou, byť klamavou nabídkou.
Do roku 1521 v Mexiku přibylo i Španělů. Proti Cortésovi totiž připlula trestná výprava. Cortésova cesta byla totiž zakázána a Cortés sám měl být zatčen. Mohla ho čekat i šibenice. Nakonec se mu však podařilo pod ochranou noci a prudkého deště velitele trestné výpravy Narvaéze a jeho muže překvapit a porazit. Získal tak další cenné posily a vybavení, včetně koní a děl.
V osudný rok 1521 měl Cortés k dispozici 86 jezdců, 118 střelců z kuší a arkebuz, 700 mužů s meči a píkami a 18 děl. Především však měl k dispozici přibližně 75 000 tlaxcalských a jiných bojovníků. K dobytí Tenochtitlánu významně pomohly také lodě, které nechal Cortés vybudovat a které decimovaly aztécké kánoe a ostřelovaly město z dálky.
Velkým pomocníkem v díle Španělů však byl neviditelný spolubojovník. Byly to nemoci, které sem Španělé zavlekli, především neštovice, proti kterým Aztékové, stejně jako jiní indiáni, neměli protilátky. I když tak proti Cortésovi a jeho spojencům stálo přibližně 250 000 aztéckých bojovníků, jejich řady byly rychle decimovány právě chorobami, stejně jako hladem a žízní. Cortés totiž volil pro Aztéky neznámé taktiky boje, jako bylo obléhání a vyhladovění města.
13. srpna roku 1521 dobyli jednotky Cortése poslední opevnění na severu Tenochtitlánu. Pád hlavního města znamenal pád celé říše a odstartoval dobývání celé střední Ameriky plný masakrů, které zdaleka předčily krutost Aztéků. Jejich pád znamenal začátek konce starého světa.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , Mexiko , Aztékové , válka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 2 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 3 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 4 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 4 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 6 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěli mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
včera
Steinmeier na návštěvě Prahy jednal s Pavlem a uctil památku obětí střelby na FF UK
včera
Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?
včera
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
včera
Facebook a Instagram bude vyšetřován EU
včera
Zákaz rozdělávání ohně. Střední Čechy reagují na výstrahu ČHMÚ
včera
Rus v Německu zavraždil dva Ukrajince. Byli to vojáci, tvrdí Kyjev
včera
Pavel považuje Vrbětice za nejbrutálnější napadení české suverenity Ruskem od roku 1968
včera
Slovák, který donášel Rusům, míří za mříže. Neplatil udělenou pokutu
Specializovaný trestní soud na Slovensku poslal Bohuše Garbára do vězení za vyzvědačství pro Rusko a braní úplatků. Soud nevyhověl žádosti odsouzeného o odpuštění zbytku dříve uloženého finančního trestu. Garbár si má nově odsedět přes rok a půl, proti rozsudku podal stížnost.
Zdroj: Jan Hrabě