Rozkazem 00447 vyvrcholila nejkrutější fáze stalinismu, čistky se dotkly milionů lidí

Moskva/Petrohrad – Před 80. lety vyvrcholila nejkrutější fáze masového vyvražďování politických a třídních nepřátel sovětského režimu. Stalo se tak, když 30. července 1937, podepsal tehdejší lidový komisař vnitra Sovětského svazu Nikolaj Ježov rozkaz číslo 00447.

Nařízení 00447 se začalo uplatňovat 5. srpna 1937. Oficiálně se represe měly týkat „bývalých kulaků, kriminálníků a dalších antisovětských elementů", dotkly se ale také mnoha intelektuálů, spisovatelů a umělců.

Svým nařízením sovětský diktátor Josif Stalin zavedl systém takzvané „trojky", kdy místní hodnostáři získali pravomoci rozhodovat o osudu údajných nepřátel režimu. Šéf místní tajné policie (NKVD), tajemník místního výboru komunistické strany a oblastní prokurátor mohli nově odsoudit bez soudu k dlouholetému vězení nebo k smrti bývalé kulaky, bělogvardějce, carské funkcionáře, zástupce církví či údajné špiony. Perzekuce se měla týkat i jejich rodinných příslušníků.

Rozkaz 00447 předpokládal dva druhy trestů: internaci v táborech či vězeních na dobu osmi až deseti let nebo popravu. Pro každý region a republiku byly dokonce stanoveny kvóty.

Stalin represe rozpoutal naplno už v roce 1934 po 17. sjezdu komunistické strany, kdy při tajné volbě generálního tajemníka dostal populární Sergej Kirov více hlasů než on. Stalin to tak nenechal a výsledky voleb zmanipuloval.

Ze 139 členů a kandidátů ústředního výboru zvolených na tomto sjezdu jich bylo později 98 zastřeleno; stejnou čistku provedl Stalin i mezi hlasujícími delegáty tohoto „sjezdu vítězů". Ve stejném roce byl zabit Kirov, na jehož vraždě se Stalin podle historiků nesporně podílel a jehož smrti využil i k likvidaci protivníků, možných nositelů odlišných názorů, ale hlavně k vytvoření atmosféry strachu.

Symbolem Stalinských „čistek" se kromě rozkazu 00447 staly hlavně tři takzvané moskevské procesy s údajnými nepřáteli státu. Podle odtajněných sovětských archivů zatkla NKVD během let 1937 a 1938 asi 1,5 milionu lidí, z nichž bylo přes 680.000 zastřeleno. Podle některých odhadů byl počet obětí "čistek" ještě vyšší. Odhady počtu obětí celé Stalinovy hrůzovlády se pohybují od deseti až do 40 milionů.

Související

Více souvisejících

Josif Stalin Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy