Před pouhými několika dny bylo zaznamenáno jedno z vůbec největší tsunami v dějinách. Šlo o skutečné „megatsunami“, uvádí server IFL Science, podle kterého ale tento jev, ke kterému došlo 17. června, zaznamenal jen málokdo.
Tato vlna o délce 100 metrů zdevastovala malou grónskou komunitu. Obří tsunami zřejmě vyvolal sesuv půdy, který byl tak velký, že blízké seizmografy naměřily zemětřesením o síle čtyř stupňů.
Nejčastější příčinou běžných tsunami jsou zemětřesení pod hladinou oceánů. Čím silnější zemětřesení je, tím větší je pravděpodobnost vzniku tsunami a jeho intenzita. Méně časté příčiny tsunami jsou nejrůznější sesuvy půdy nebo ledovců v okolí velkých vodních ploch, nejen oceánů a moří, ale i velkých jezer či přehrad. Další příčiny jsou například erupce sopek.
Nejsilnější zemětřesení téměř vždy vyvolají vlny tsunami, které jsou vždy ničivější než jejich méně významní bratranci, kteří ale nesou mnohem děsivější název - „megatsunami“. Od „klasické“ tsunami se liší svou velikostí a zasaženým územím.
Megatsunami má i na moři charakter velké vlny. Normální tsunami je na moři téměř nerozpoznatelné, zatímco megatsunami je díky síle, která ji způsobila, viditelná na otevřeném moři. Může dosahovat výšky 50 metrů i více. Po přiblížení k pevnině narůstá do výšky desítek až stovek metrů. Hlavní příčinou vzniku megatsunami jsou pády meteoritů nebo masivní sesuvy půdy, kde se vlna nemůže šířit do všech směrů.
Přestože megatsunami je pouze lokalizovaná vlna, její výška je mnohem větší než klasické tsunami. I přes malé měřítko jsou ale tyto vlny nepředstavitelně ničivé. O megatsunami geologové poprvé spekulovali v roce 1953, když na Aljašce objevili známky neobvykle velkých vln v zátoce Lituya. Devátého července 1958 tam pak sesuv horniny do vody během zemětřesení o síle 7,7 Richterovy škály způsobil vlny, které zasáhly do výšky 530 metrů nad obvyklou hladinu moře
V roce 1963 se v Itálii při naplňování přehrady Vajont sesulo 270 milionů kubických metrů půdy ze svahu hory Monte Toc. Vzniklá vlna o výšce 100 metrů zničila několik blízkých vesnic, zemřelo přes dva tisíce lidí. V roce 2017 způsobil sesuv půdy z výšky asi 1 km do západogrónského fjordu Karrat vlnu, která dosáhla výšky přibližně 90 metrů. Na protějším pobřeží vynesla vodu až do výšky 50 m, poničila vesnici Nuugaatsiaq vzdálenou asi 30 km. Megatsunami ve vesnici zničila jedenáct domů a pravděpodobně zabila čtyři lidi.
Grónská megatsunami nebyla jiná. Otázkou tedy je, co způsobilo sesuv půdy? Na rozdíl od události z roku 1958 nebyla zaznamenána žádná tektonická činnost, takže zemětřesení vlnu nezpůsobilo. Je pravděpodobné, že tající voda narušila útes do té míry, že způsobila rozpad masy. „Tato rozpouštějící se voda je spojena se stále více horkými léty. Je v tomto konkrétním případě na vině změna klimatu? Možná, ale je příliš brzy na definitivní závěry. Jedna věc je ovšem jistá: čím horší změny klimatu nastanou, tím častěji se tyto megatsunami budou opakovat,“ píše server IFL Science.
Související
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
Tongu zasáhlo zemětřesení, varování před tsunami vydáno nebylo
Tsunami , grónsko , Vlny / tsunami
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí na příští víkend: Bude panovat typické jaro
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
včera
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
včera
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
Za pouhých pár měsíců před dosažením čtvrtstoletí ve funkci, ruský vůdce, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, Vladimir Putin v úterý složí přísahu na kopii ústavy a zahájí další šestileté funkční období prezidenta, které bude opět provázáno s mimořádnou mocí.
Zdroj: Radek Novotný