Oslo - Tento pátek bude odhaleno, kdo bude letošním laureátem Nobelovy ceny za mír. Mezi největší favority patří vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu o omezení jaderného programu Íránu, spekuluje se též o papeži Františkovi, kancléřce Angele Merkelové či dobrovolných záchranářů v Sýrii přezdívaných Bílé helmy. Mnozí z těchto favoritů jsou velmi kontroverzní a jejich ocenění by vzbudilo velké vášně. Ostatně, nebylo by to v dějinách Nobelovy ceny za mír poprvé. Historik Richard Evans ve svém článku pro magazín Foreign Policy se táže, zda-li je Nobelova cena vůbec o míru.
Kontroverze jsou spjaté s Nobelovou cenou míru od jejího počátku. Její zakladatel, švédský chemik a podnikatel Alfred Nobel, v roce 1867 vynalezl dynamit a osm let později vydal patent na další výbušninu, gelignit, který se stal velmi užívaným armádou i teroristy. Vlastnil zároveň zbrojní firmu Bofors.
Zároveň ale se přikláněl k pacifismu, k jehož myšlence jej přivedla jeho sekretářka, rakouská hraběnka Bertha Kinskyová, autorka známého pacifistického letáku Lay Down Your Arms! (Položte své zbraně!). Jiným impulzem pro založení nejprestižnější ceny míru byla smrt jeho bratra, Ludviga, kterého jedny noviny mylně považovaly za Alfreda a okomentovaly jeho smrt titulkem „Obchodník se smrtí je mrtev.“
Nobel ve své poslední vůli stanovil, že jeho cena míru má být udělena každý rok osobě nebo organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Tyto podmínky, které se zdají být v dnešní době poněkud zvláštní, reflektují dobu, kdy byla Nobelova cena poprvé uvedena v život. Liberálové požadovali zrušení armád a jejich nahrazení lidovými milicemi a velké mírové kongresy byly v té době poměrně běžnou záležitostí, např. v letech 1899 a 1907 proběhly dva kongresy v Haagu zaměření na omezení ničivé činnosti armád v době války.
První světová válka ukončila předávání Nobelovy ceny míru na několik let, s výjimkou roku 1917, kdy byla kolektivně dána Mezinárodnímu výboru Červeného kříže. V roce 1919 kdy bylo vytvořena Společnost národů, předchůdce dnešních Organizací spojených národů (OSN), začala být cena předávána jednotlivcům, kteří se podíleli na jeho utváření a fungování – jako např. americký Woodrow Wilson – a byla též dávána jiným prominentním osobnostem v dalších mírových organizacích jako je např. Mezinárodní liga žen pro mír a svobodu.
Cena, jenž se stala svého druhu oceněním za „celoživotní úspěch“, byla věnována především vedoucím vyjednavačům mezinárodních smluv: profesionálním diplomatům a politikům, odpovědným za náročná jednání míru. Právě jedno z těchto ocenění vyvolalo jednu z prvních opravdu velkých kontroverzní týkajících se kritérií, za kterých je udělována cena. V roce 1973 cenu získal americký ministr zahraničí Henry Kissinger a vietnamský vůdce Le Duc Tho. Ten však odmítl ji přijmout a pokračoval ve válce, zatímco Kissinger – který se též nedostavil na ceremonii – se rozhodl věnoval peníze za cenu na charitu a po pádu Saigonu v roce 1975 chtěl ocenění dokonce vrátit, to však pravidla ceny neumožňují.
Nový kontroverzní směr
Ocenění strůjců krátkodobých mírových smluv, jakkoliv kontroverzní, spadá do kritérií, na kterých bylo udělení ocenění postaveno. Mnohé z ocenění, až od současnosti, však překračují její stanovy a vnímají zásluhy o mír v poněkud odlišném smyslu jako zásluhy o humanitární pomoc a lidská práva. Za zřejmě prvního laureáta, který prakticky nepřispěl k mezinárodního míru, byl v roce 1952 Albert Schweitzer, zakladatel nemocnice Lambarene v africkém státě Gabon.
Podobně sporný je přínos dalších aktivistů v oblasti humanitární pomoci a lidských a občanských práv. Martin Luther King Jr., aktivista proti apartheidu Desmond Tutu, sovětský vědecký a demokratický aktivista Andrej Dmitrijevič Sacharov, íránská advokátka Širín Ebadiová,jeptiška a později katolická svatá Matka Tereza, čínský obhájce lidských práv Liou Siao-po, přeživší holocaustu a literát Elie Wiesel či polský prezident Lech Walesa. Ačkoliv nelze popírat jejich přínos na poli obhajoby demokracie a lidských práv, o žádném z jmenovaných nelze říci, že by hrál významnou roli v přinesení míru mezi národy.
Vzrůstající pozornost komise k lidským právům způsobila, že cena začala být vnímána jako kontroverzní politický komentář. Dokonce i „tradiční“ udělení ceny politikům a diplomatům vyjednávajícím mírová opatření začalo být nahlíženo touto optikou. Velmi kontroverzní udělení ceny palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi a za izraelskou stranu Jicchaku Rabinovi a Šimonu Perseovi bylo vnímáno oběma zapojenými stranami jako výsměch obětem konfliktu. Zatímco Arafat byl z izraelské strany vnímán jako vrchní podporovatel protiizraelského terorismu, Peres byl Palestinci vnímán jako podporovatel etnických čistek.
Doživotní zásluha?
Podezření, že tato cena vyjadřovala spíše politické přání než skutečnou realitu, bylo ještě podpořeno velmi brzkým rozpadem mírového procesu, který měla pomoci uvést v život. V současnosti prestiž Nobelovy ceny dostává další drtivou ránu. V roce 1991 obdržela Aun Schan Su Ťij, barmská disidentka, cenu za „její nenásilný boj za demokracii a lidská práva.“ Nyní však současná barmská premiérka je terčem silné kritiky za její neaktivitu v případě údajného porušování lidských práv muslimské minority Rohingů.
Tato smutná ironie má za následek vzrůstající počet hlasů, kteří požadují, aby se změnila pravidla a Nobelova cena za mír mohla být odebrána vlastníkovi, pokud se zprotivní jejímu duchu. Evans za možnou inspiraci pro tuto změnu vidí Anglii, ve které je možné odebrat přidělený rytířský titul jeho nositeli. Příklady jsou sir Anthony Blunt, jehož titul byl formálně odebrán v roce 1979, když byl veřejně odhalen jako sovětský špion během druhé světové války nebo Sir Fred Goodwin, bývalý výkonný ředitel Royal Bank of Scotland, jenž byl v roce 2012 zbaven titulu v reakci na bankovní krizi z roku 2008. Pokud dokáže prestižní ocenění odebrat konzervativní a tradicemi svázaná Británie, Norsko to určitě zvládne též, uzavírá svůj článek Evans.
Související
Nový rozměr světového skandálu. Norsko nominovalo na Nobelovu cenu za mír UNRWA, jejíž zaměstnanci měli pomáhat Hamásu
Donald Trump byl nominován na Nobelovu cenu za mír
nobelova cena , Aun Schan SuŤij , Jásir Arafat
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 1 hodinou
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 2 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 2 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 3 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 4 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
Izrael v pátek na půdě Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu uvedl, že válka v Pásmu Gazy je tragická, nejde však o genocidu. Reagoval na tvrzení Jihoafrické republiky (JAR), která ještě v prosinci podala stížnost vůči Izraeli za údajnou genocidu.
Zdroj: Libor Novák