Dělba moci je základní poučku občanské výchovy už od základních škol, ale kde se vzala? Vznikla až během demokratických revolucí nebo jde o ideu starší? A jak se chápání dělby moci dostalo k současnému pojetí, které převládá v drtivé většině demokratických systémů, včetně toho českého?
Jisté rozdělení mocí bylo běžné ve starověkých městských státech. Aristotelés ve svém spise Politika, které stojí na zkoumání desítek ústav řeckých městských států přišel s pojmem smíšené ústavy, která kombinuje prvky monarchie, demokracie a oligarchie. Ukázkovým příkladem takovéto smíšené ústavy podle pozdějšího historika Polybia byla Římská republika, kde byla moc rozdělena mezi senát (oligarchie), zákonodárná shromáždění občanů (demokracie) a výkonné úřady (monarchie).
Senát řídil zahraniční a vojenskou politiku a mohl vydávat příkazy výkonné moci. Zákonodárná shromáždění všech občanů vydávala zákony a volila vysoké úředníky, jimž pak byla svěřena moc výkonná. Zásadní problém, který znamenal konec Římské republiky byl úřad diktátora, který byl sice volen pouze na omezenou dobu a pouze v případě vojenského ohrožení, ale jeho úřad právě toto rozdělení moci narušoval. A bylo tak jen otázkou času, než diktátoři postupně přeměnili republiku na císařství.
Princip dělby moci byl částečně uplatňován také v pozdním středověku v tzv. stavovských monarchiích (například země Koruny české mezi husitstvím a Bílou Horou), ve kterých byl král omezen částečně v soudní (panský zemský soud), výkonné (vybírání daní a svolávání zemské hotovosti) i legislativní moci (volební kapitulace, kterými zaručoval, že nebude rušit starodávné zákony a privilegia jednotlivých stavů). Toto středověké pojetí moci bylo tak mnohem více jeho rozdělením a nikoli oddělením, jak ho chápeme dnes. Jinými slovy dvě základní mocenská těla měla v určité formě podíl na všech třech v moderní době uznávaných typech moci.
Každopádně postupem času se panovníci snažili všemožnými způsoby usilovali o svou absolutní moc a snažili se zbavit kontroly sněmem a stavy. U nás k tomuto přerodu došlo poměrně náhle po Bíle hoře ve většině Evropy ale tento přerod probíhal mnohem pozvolněji a postupnou a pomalou uzurpaci moci panovníkem.
Trochu překvapivě je pro moderní chápání dělby státní moc významné období reformace, zejména postava radikálního reformátora Jana Kalvína. Ten se inspiroval Aristotelovou teorií smíšené ústavy a snažil se prosadit jakousi rovnováhu mezi monarchií a demokracií. Zásadní je, jeho názor, že by se jednotlivé složky moci měly navzájem kontrolovat a udržovat tak politický systém v rovnováze.
Není rovněž náhodou, že zakladateli amerických kolonií byli náboženští radikálové inspirování Kalvínem, kteří byli vyhnáni z Britského království. Jejich kolonie v Novém světě měly totiž poměrně značnou volnost ve samosprávě, která fungovala na volbě soudního shromáždění, které mělo na starosti soudní a zákonodárnou složku moci a kterým byl zvolen guvernér. Guvernér poté dosadil několik dalších úředníků, kteří spolu s ním představovali výkonnou moc.
Jedním z prvních, kdo myšlenku dělby moci zásadněji teoreticky rozpracoval a spojil s demokratickým zřízením byl filosof John Locke. Dospěl k názoru, že pro stát je dělba moci klíčová. Jeho koncepce ale byla od dnešního chápání poněkud odlišná, nepočítal totiž se samostatnou justicí, místo toho uznával jako třetí složku moc federativní, v podstatě zahraniční politiku. Klasický princip dělby moci navrhl až francouzský filosof Montesquieu ve spise O duchu zákonů, kde představil rozdělení na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Základní myšlenkou je, aby se zajistila soudcovská nezávislost a výkonná moc byla omezena zákony, jež si nemůže dávat sama.
Významné rozpracování tohoto principu pak provedl James Madison v Listech federalistů. Tímto způsobem se princip dělby moci inspirovaný samosprávou kolonií v Americe vrátil oklikou do ústavy Spojených států Amerických, které byla velmi ovlivněna myšlenkami francouzských osvícenců. Nejzávažnější dokument Francouzské revoluce, Deklarace práv člověka a občana celý vývoj víceméně završila prohlášením, že „společnost, ve které není zajištěna záruka práv a vytyčena dělba moci, nemá vůbec ústavu“.
Související
Vláda slibuje dokončení trestního řádu i digitalizace veřejné správy
Končící ministryně Benešová souhlasí s justičním programem koalice, má i výhrady
justice , zákony , filozofie , historie
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Hamás souhlasil s příměřím v Pásmu Gazy. Podle Izraele je to lest
před 1 hodinou
Invaze do Rafahu znepokojuje i USA. Biden chce mluvit s Netanjahuem
před 2 hodinami
Rusko si předvolalo velvyslance Británie. Důvod ale tají
před 2 hodinami
Civilisté mohou Rafah opustit. Egyptský hraniční přechod zůstává otevřený
před 3 hodinami
EU se snaží přivést Izrael k rozumu: Izraelské příkazy k evakuaci Rafahu znamenají to nejhorší
před 4 hodinami
Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů
před 4 hodinami
Rusko vyhlašuje cvičení. Použije jaderné zbraně
před 5 hodinami
Ve Vatikánu zadrželi faráře z Česka. Měl u sebe pistoli
před 5 hodinami
Ruská armáda údajně postupuje. Tvrdí, že dobyla další ukrajinské vesnice
před 6 hodinami
Itálie: Protiofenzíva Ukrajiny byla chyba. Když Putin nechce jednat, Západ se musí víc snažit
před 6 hodinami
Čecha zadrželi ve Vatikánu kvůli zbraním v tašce. Šlo o faráře
před 6 hodinami
Česká diplomacie objasnila, jak momentálně funguje velvyslanectví v Rusku
před 7 hodinami
Putin nařídil ruské armádě manévry s nácvikem použití taktických jaderných zbraní
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové letos poprvé varují před bouřkami. Hrozí do půlnoci
před 8 hodinami
Proč USA odkládaly pomoc pro Ukrajinu? Jeden z politiků konečně prozradil důvod
před 9 hodinami
Vracet uprchlíky na Ukrajinu? Polsko je pro, Maďarsko to dělat nehodlá
před 9 hodinami
Netanjahu: Pokud se neubráníme sami, nikdo nás neubrání. Zvládneme to i sami
před 10 hodinami
Jednání o příměří není ztraceno. Hamás se vrátí do Káhiry, dorazí i ředitel CIA
před 10 hodinami
Izraelská armáda zahájila evakuaci Rafahu
před 11 hodinami
Zemřel Miroslav Imrich, zpěvák skupin Tango a Abraxas
Českou hudební scénu zasáhla v neděli smutná zpráva. Ve věku 71 let zemřel zpěvák Miroslav Imrich, který se proslavil působením v kapelách Tango a Abraxas. Podle dostupných informací nepřežil srážku s vlakem.
Zdroj: Jan Hrabě