Největší tajemství Jiřího z Poděbrad: Na jednu zásadní otázku z jeho života dodnes neznáme odpověď

Král Jiří z Poděbrad, známý též jako husitský král, vládl naší zemi v dobách vypjaté situace, kdy se mu po letech bouří podařilo opět konsolidovat poměry v zemích Koruny české, aby ke konci své vlády, opět při snaze o dodržování kompaktát a své suverenity, rozehrál nebezpečnou hru o existenci království při boji s papežem a Matyášem Korvínem. To vše jsou známá fakta, která známe ze školních lavic. Badatelé již osvětlili Jiříkův život, způsob vlády i boje. Známe čas i místo jeho úmrtí, ale přesto se dodnes neví, kde se poslední český král narodil.

Život a životní osudy krále Jiřího z Poděbrad jsou dobře známé, například jeho účast v bitvě u Lipan ještě v jinošském věku, která jistě ovlivnila jeho život. Stejně tak jeho role coby hejtmanem východočeského landfrýdu, později správce země za nezletilého Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků a následně za podpory svých mocných přátel v roce 1458 korunovace českým králem. Vládl po více jak deset let až do své smrti v roce 1471. Nemocný a jistě i vyčerpaný, ovšem za svůj život ve svém přesvědčení nikdy nezlomený Jiří, umírá ve věku 50 let v Praze, v královském sídle Králův dvůr na Starém městě. Kde se však slavný král narodil?

O nalezení místa Jiříkova narození se již léta vedou spory, jelikož neexistují přímé písemné prameny, které by tuto skutečnost jednoznačně osvětlily. Jiří se tak mohl onoho 23. dubna roku 1420 narodit buďto na hradě Poděbrady, Bouzov či Kunštát, ale uvádí se i místa jako hrad Litice nad Orlicí či tvrz Hořovice.

Moravský hrad Kunštát byl založen již v první polovině 13. století a stal se rodištěm významného rodu pánů z Kunštátu, kteří se poprvé osobou Kuna ze Zbraslavi a z Kunštátu připomínají v 50. letech 13. století. Jednalo se o důležité sídlo tohoto rodu až do počátku 16. století. Je jisté, že zde pobýval i samotný Jiří, jelikož hrad ve své době značně přestavěl a dobově upravil.

Hrad Bouzov představuje starý moravský rod, který vznikl již někdy na počátku 14. století. Jeho zakladatelem byl jistý Búz, který byl též zakladatelem významného rodu Buziců. Páni z Kunštátu hrad získávají v roce 1396 a drží jej až do druhé poloviny 15. století. Jednalo se o významný, pevný hrad, kde se projevila i značná aktivita pánů z Kunštátu, též i Viktorína, otce Jiřího, což ukazuje, že se zde skutečně jeho rodina vyskytovala.

Panská tvrz a hospodářský dvůr Hořovice ve Středních Čechách pochází nejspíše již z počátku 14. století. O narození Jiřího se zde spekuluje především proto, že se sem na čas uchýlili Jiřího rodiče během husitských bouří.

Hrad Poděbrady byl původně založen jako královský hrad nad řekou Labe králem Přemyslem Otakarem II. v druhé polovině 13. století. Významný vodní hrad drželi králové až do časů Jana Lucemburského, který ho často dával do zástavy, až se hrad ocitl v majetku významného rodu Lichtenburků. Právě od nich v roce 1347 získávají hrad i páni z Kunštátu, konkrétně Boček z Kunštátu. Nikoliv však koupí, ale vyženěním. Byl to důležitý hrad a důležité území, kde se členové rodu často zdržovali a také se po něm často psali.

Hrad Litice nad Orlicí v pohraniční oblasti Orlických hor vznikl snad již na konci 13. století za pánů Drslaviců. Původní hrad se však nedochoval, ať už kvůli dobyvačným akcím, nebo razantními přestavbami, díky nimž hrad získal základní podobu dvoupalácové dispozice snad již v polovině 15. století. Sám Jiří z Poděbrad si tento hrad značně oblíbil a jeho dnešní podoba, kterou představují dva protilehlé paláce, věž a obvodové dělostřelecké opevnění pochází právě z jeho časů. Jiří mu značně přidával na důležitosti, jelikož uvažoval, že se právě sem na čas uschovají korunovační klenoty. K tomu však nakonec nikdy nedošlo. 

Jak je vidno, každá z nabízených lokalit má určité oprávnění říkat, že právě zde se narodil slavný český král Jiří z Poděbrad, ovšem nikde k tomu neexistuje jasný důkaz. Proto je na každém z nás, abychom si dané místo dle vlastního přesvědčení vybrali, přičemž pravda nám asi navždy zůstane největším Jiříkovým tajemstvím.

Související

Ústav pro studium totalitních režimů. Komentář

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

Více souvisejících

historie zajímavosti Jiří z Poděbrad

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila evakuaci Rafahu

Izraelská armáda v pondělí vyzvala obyvatele ve východní části města Rafah ležícího na jihu Pásma Gazy, aby se dočasně přesunuli do "humanitární oblasti". Informuje o tom deník Times of Israel.

před 5 hodinami

Miroslav Imrich

Zemřel Miroslav Imrich, zpěvák skupin Tango a Abraxas

Českou hudební scénu zasáhla v neděli smutná zpráva. Ve věku 71 let zemřel zpěvák Miroslav Imrich, který se proslavil působením v kapelách Tango a Abraxas. Podle dostupných informací nepřežil srážku s vlakem. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl požadavek palestinského teroristického hnutí Hamás na ukončení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění rukojmí. Podle něj by to znamenalo, že Hamás zůstane u moci a bude nadále ohrožovat Izrael. Politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja jej obvinil ze sabotování snah o zprostředkování dohody.

včera

Rusko, Kreml

Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby

Evropské tajné služby varují před ruskými sabotážemi napříč kontinentem, napsal prestižní deník Financial Times v neděli. Podle listu by mělo jít o žhářské útoky či akce namířené proti klíčové infrastruktuře. Moskva přitom nehodlá brát ohledy na případné oběti v řadách civilistů.

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli na pravoslavné Velikonoce prohlásil, že Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě. V projevu vyzval spoluobčany, aby se modlili za sebe navzájem a za vojáky na frontě. Kyjev už déle než dva roky vzdoruje ruské agresi, jde o třetí velikonoční svátky během probíhající války. 

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců

V Kostelní Lhotě na Nymbursku došlo v neděli odpoledne k vážné nehodě. Řidič vjel se svým osobním autem na chodník, kde srazil čtyři osoby. Informace o charakteru zranění zatím nejsou známé, na místo však letěly dva záchranářské vrtulníky. 

včera

Bernard Hill jako Théoden v Pánovi prstenů.

Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů

Velkou Británii dnes zasáhla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel v neděli ráno herec Bernard Hill, který si zahrál ve dvou z těch vůbec nejúspěšnějších filmů světové kinematografie. O jeho úmrtí informovala stanice BBC.  

včera

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

včera

včera

včera

Josef Středula

Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům

Odbory svolaly na úterý 21. května protest v Praze, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na webu. Zástupci zaměstnanců se chtějí vymezit proti chystaným změnám v zákoníku práce či důchodech, například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do penze.

Aktualizováno včera

Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let

Českou hereckou obec zasáhla během prvního květnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 59 let zemřela známá herečka Simona Postlerová. O jejím úmrtí informoval Nadační fond Dvojka srdcem na sociální síti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy