První republika se celou svou existenci potýkala s problémem soužití s německou menšinou. Podle mnoha německých historiků nově vzniklý stát nedokázal dostát v tomto ohledu svým demokratickým závazkům a vůči německé menšině se choval přezíravě a imperialisticky. Byli Němci v Československu skutečně diskriminováni?
Vyhlášení československého státu 28.října 1918 nebylo přijato s nadšením občany německé národnostní skupiny, kteří obývali poměrně rozsáhlá území na okraji hranic nově vzniklého států. Reakcí bylo vyhlášeni samostatnosti provincie „ Deutschböhmen“ (německé Čechy) v dolnorakouském zemském sněmu a její připojení k k republice Deutschössterreich (jednalo se krátkodobý, mezinárodně neuznaný, státní útvar, vyhlášený na konci první světové války v předlitavské části Rakousko-Uherska, jehož cílem bylo spojení s Německem – poznámka redakce). K této republice též připojily další území Československa obývané převážně německou menšinou, např. provincie „Sudetenland“.
Československo si však toto rozparcelování území nenechalo líbit a zahájilo vojenskou invazi. Nezávislost Deutschböhmen trvala jen 44 dní, v provincii Sudetenland jen 50 dní. Začlenění oblastí se neobešlo bez četných protestů, které vlivem nezkušenosti a nedostatečné disciplíny československé armády vedlo k řadě ztrát na životech v některých městech. Odhaduje se 54 mrtvých a 107 zraněných Němců.
Podle řady německých historiků je tato vojenská okupace znakem „imperialismu“ nově vzniklého státu neochotného uznat německé menšině právo na sebeurčení, které uplatňovalo při svém vzniku. Němečtí historici zvláště kritizují jednání Československa na Pařížské mírové konferenci, během níž mělo Československo úmyslně zatajit některé důležité údaje týkající se postavení Němců v zemi. Podle českých historiků jejich kritika není zcela neoprávněná. V memorandu č. 3 s názvem Problém Němců v Čechách Československo zamlčelo asi milion Němců žijících v Čechách a označilo německá území za nesourodá.
Československo na konferenci tvrdilo, že Němci v Československo nemají žádné politické vůdce a netvoří organizovaný celek a že mnozí čeští Němci upřednostňují z hospodářských důvodů Československo před Německou říší. Sudetští Němci skutečně neměli na mírové konferenci své zástupce, jejich zájmy však do jisté míry zastávali zástupci německé delegace a zvláště pak Republiky „Deutschössterreich“. Němci však jako představitelé poražených národů měli na konferenci citelně horší postavení než jaké náleželo příslušníkům nově vzniklého Československa a byli prakticky připuštěni na konferenci až poté, co byla rozhodnuta.
Německá historiografie taktéž hojně kritizuje fakt, že Němci – ale i příslušníci jiných národnostních menšin, tj. rusínské, maďarské či polské – nebyli vůbec zastoupeni v Prozatímním národním shromážděním ustanoveným v letech 1918 až 1920. Nicméně, podle českých historiků zavedení volebního principu poměrného zastoupení prakticky německou menšinu zvýhodňovalo neboť v prvních parlamentních volbách v roce 1920 získaly německé strany v Poslanecké sněmovně podíl 25,5% a v Senátu dokonce 26% hlasů, ač celkový podíl německého obyvatelstva činil 23,5%.
Německé roztrpčení a pocit nedostatku dostatečného respektu však přervával, ačkoliv spíše negativní postoj německého obyvatelstva k československému státu se poněkud otupil v roce 1926, když německé strany vstoupily do vlády. Přesto tyto strany svůj vstup rámovaly jako pokus zamezit největšímu bezpráví na Němcích ze strany československého státu.
Němci byla jako menšina chráněny ústavou, zaručující rovnost bez ohledu na rasu, jazyk či náboženství. Nicméně, Němci neměli možnost jak se bránit porušování tohoto závazku daného z Saintgermainská smlouvy určující postavení Československa po zániku Rakouska-Uherska. Porušením této mírové smlouvy se mohly zabývat jen členové Rady Společnosti národů. Národnostní menšiny mohly pouze vytvořit petici, kterou ale musel člen Rady přímo předložit grémiu Rady. Odhaduje se, že v národností menšiny v Československu mezi lety 1920-1926 sepsaly padesát takovýchto petic, žádná se však před Radu společnosti národů nedostala.
Hlavní okruhy nespokojenosti Němců
Němci si stěžovali na omezení práv v pozemkové reformě či hospodářské politice či ve veřejné správě. V případě pozemkové reformy se výtky týkaly praxe československého státu rozdělit velkostatkářskou půdu menším rolníkům. Většina velkostatkářů bylo německé národnosti, menší rolníci pak českého původu. Podle německých historiků se tímto způsobem snažilo Československo čechizovat německé oblasti.
V případě hospodářské oblasti se týkalo povinnosti německých majitelů továren povinně zaměstnat určité procento českých zaměstnanců, pokud chtějí dosáhnout na státní zakázky. Podle Němců to vedlo k cílenému propouštění německých zaměstnanců. V době hospodářské krize bylo skutečně dvakrát více nezaměstnaných občanů německé národnosti než občanů české národnosti, což bylo Němci vnímáno jako snaha potlačit „německého prvku“ v Československu.
Co se týče veřejné správy, Němci zvláště citlivě vnímali požadavek znalosti československého jazyka státních zaměstnanců. Vedlo to např. k tomu, že v převážně německých oblastech se občané německé národnosti nemohli dorozumět se zaměstnanci pošty či železnice, kteří neuměli německy. Nicméně v případě soudů v oblastech s více než 20% občanů jiného jazyka než československého bylo zákonem dáno, aby byli v případě potřeby ustanoveni soudci či úředníci se znalostí tohoto jazyka. Praktická znalost jazyka však nebyla nikterak úředně zkoumána což vedlo k tomu, že práva německé menšiny na možnost domluvit se u soudu svým jazykem byla porušována.
Celkově tedy nebyl nikdo pořádně spokojen, co se týče ochrany menšin. Zatímco občané německého původu se cítili být utiskováni, československý stát vnímal jejich požadavky jako ohrožení jeho suverenity. Právě tato určitá diskriminace podle německých historiků vedlo k tomu, že sudetští Němci se přidali k nacistům. Němečtí historici upozorňují, že jen málokdo ze sudetských Němců znal program nacistů a takřka nikdo nečetl „Mein Kampf“.
Související
Sudetští Němci letos na sjezdu ocení Libora Roučka a Christiana Schmidta
Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu
sudetští němci , Československo , Sudety
Aktuálně se děje
před 52 minutami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 1 hodinou
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 2 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 3 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 4 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěli mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
včera
Steinmeier na návštěvě Prahy jednal s Pavlem a uctil památku obětí střelby na FF UK
včera
Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?
včera
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
včera
Facebook a Instagram bude vyšetřován EU
včera
Zákaz rozdělávání ohně. Střední Čechy reagují na výstrahu ČHMÚ
včera
Rus v Německu zavraždil dva Ukrajince. Byli to vojáci, tvrdí Kyjev
včera
Pavel považuje Vrbětice za nejbrutálnější napadení české suverenity Ruskem od roku 1968
včera
Slovák, který donášel Rusům, míří za mříže. Neplatil udělenou pokutu
včera
Pavel posvětil nová pravidla pro svazky lidí stejného pohlaví. Platit budou od ledna
Prezident Petr Pavel v pondělí podepsal novelu občanského zákoníku, která od ledna 2024 zavádí nová pravidla pro partnerství stejnopohlavních párů. Předpis už dříve schválila Poslanecká sněmovna, Senát se jím nakonec vůbec nezabýval.
Zdroj: Jan Hrabě