Dnešní 100leté výročí založení Československa je ve znamení vzrůstající nespokojenosti s Evropskou unií. Vzrůst tzv. populistických stran podle některých připomíná nárůst fašistických stran po celé Evropě v době První republiky. Představitelé těchto stran se ale odvolávají na to, že pouze usilují o národní svobodu a tudíž následují Masarykova, nikoliv Hitlerova příkladu. Koho by však spíše podporoval samotný Masaryk?
Odpověď na tuto otázku je samozřejmě velmi ošemetná. Dnešní EU je výsledkem jiných procesů, než jaké řešil Masaryk a i jednoznačně říci, že jedna strana sporu je spojena s Masarykem dost dobrá nejde vzhledem k velmi odlišným politickým i kulturním situacím dneška a minulosti (ačkoliv politici i novináři velmi rádi s takovými jednoznačnými soudy pracují).
Přesto lze ze spisů, výroků a politických aktivit Masaryka i jeho nástupce, Edvarda Beneše, zjistit některé obecné pohledy na Evropu, státnost, národ, federaci a svobodu a z nich částečně vyvodit, jak by se pravděpodobně se dívali na myšlenku Evropské Unie.
Základním textem, který ozřejmuje pohled Československa na uspořádání Evropy, je Masarykův tenký text Nová Evropa:Stanovisko slovanské, který vyšel nejprve anglicky v roce 1918. Masaryk v něm představuje své názory ohledně postavení československého národa v Evropě v kontextu první světové války a v ní bojujících stran. Ačkoliv čeští a slovenští vojáci bojovali za Rakousko-Uhersko, Masaryk zcela jednoznačně vidí úlohu československého národa na straně Spojenců. Boj mezi státy Spojenců a Dohody je dle něj jednoznačně bojem mezi dobrem a zlem, světlem a temnotou, svobodou a otroctvím.
Masaryk rozlišuje mezi demokratickými státy Spojenců v čele s USA, které uznávají právo národů na sebeurčení, s absolustickými, teokratickými a imperialistickými státy Dohody. V jeho koncepci USA, Francie, Velká Británie jsou postavené na národnostním základě, zatímco Rakousko-Uhersko, Německo a Osmánská říše představují státy. V Masarykově koncepci národ je přirozeným orgánem lidstva, zatímco stát je orgánem umělým. Národy vznikají sami ze svého určení, jako volná organizace daná přírodou, zatímco stát je organizovanou mocí, co si podmaňuje národy vlastní a cizí.
Rakousko a Turecko jsou podle Masaryka příklady států řízené minoritou panující nad majoritou. Na základě toho dochází Masaryk k názoru, že státy jsou aristokraticky řízené, na rozdíl od demokratických národů, kde každý jedinec se může uplatňovat. Jistou národní smíšenost států vnímá Masaryk jako důsledek nesvobodných imperialistických ambicí jejich vládnoucí tříd, nikoliv jako znak jejich kulturní a politické vyspělosti.
Masaryk nicméně uznává, že i demokratické národy se organizují v státy – dle něj každý uvědomělý národ usiluje o stát. Nicméně, stát je mu prostředkem, nikoliv cílem společenského úsilí, tím pravým cílem je právě národ a národnost.
Podle Masaryka Rakousko-Uhersko a Osmánská říše jsou nejenom reprezentanty „špatných států“, ale též i „špatných federalizací“. Rakousko-Uhersko je dle něj federalizací jen na papíře, jinak je „organizovaným násilím menšiny nad většinou“, příklad panovačného centralistického státu prosazujícího germanizaci na úkor národních států.
Masaryk však zároveň uznával „dobré federace“ a celou svou politickou kariéru se o takovou evropskou federalizaci pokoušel. Podle něj malé národy se mohou bránit jen zvůli velkých států, pokud budou spojeny ve federalizaci svobodných, samostatných národů. Pro Masaryka takovou organizací byla Společnost národů, předchůdce dnešní OSN.
Československo se za Masaryka i Beneše aktivně pokoušelo uskutečnit ambiciózní projekty evropského sbližování, představené řadou politických filozofů a teoretiků. Takovými projekty byla např. Panevropa hraběte Coudenhove-Kalergiho, kterého tajně podporovávalo ministerstvo zahraničí, či Spojené státy evropské francouzského socialistického politika Aristide Brianda a sociálního demokrata Jaromíra Nečase.
Že myšlenka větší evropské organizace sdružující řadu národů byla v Československu živá, dokazuje i osoba československého premiéra z roku 1935 až 1938 a významného slovenského politika Milana Hodži, který už před první světovou válkou v kruhu blízkých poradců vojenské kanceláře Františka Ferdinanda d'Este připravoval přeměnu hasburské monarchie na federativní stát. Hodža usiloval o vytvoření středoevropské federace, zahrnující Bulharsko, Československo, Jugoslávii, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Řecko, která by se postupně sblížila se západními mocnostmi a pomohla by uzavřít dohody s Německem, čímž by se zabránilo jeho rozpínavosti.
Hodža ve svém návrhu vycházel z už existující tzv. Malé dohody, která podle historiků má v českých i slovenských dějinách jedinečné postavení, kdy se tyto státy staly vedoucím činitelem v mezinárodním svazku. Malá dohoda vznikla především z obav z Maďarska a jeho možným mocenským ambicích a touze navrátit imperiální status quo. Malá dohoda sestávající z Československa, Jugoslávie a Rumunska se stala inspirací pro některé integrační projekty na severu Evropy a jinde. Nicméně, vzhledem k mnoha odlišným politickým záměrům zúčastněných stran měla jen poměrně krátkého trvání a po mnichovské dohodě došlo k prakticky k jejímu definitivnímu rozpadu.
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.) , evropa , Československo
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
před 1 hodinou
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
před 2 hodinami
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
před 2 hodinami
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
před 3 hodinami
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
před 4 hodinami
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
před 4 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
před 5 hodinami
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
před 5 hodinami
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
před 5 hodinami
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
před 6 hodinami
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
před 6 hodinami
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 7 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 8 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 8 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 9 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 10 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 10 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 11 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) se podívali do hlavy ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusko podle nich předstírá zájem o mírová jednání, aby ovlivnilo přemýšlení západních spojenců Ukrajiny.
Zdroj: Lucie Podzimková