Středověk se v obecném povědomí stal temnou epochou dějin, plnou násilí, nemocí a drastické úmrtnosti. Nedávné výzkumy ale tuto představu vyvrací - lidé raného středověku byli zdravější než jejich potomci z 19. století.
Interdisciplinární tým složený z ekonomů, archeologů a antropologů shromáždil data z posledních dvou tisíciletí evropských dějin v nebývalé rozsáhlém bioarcheologickém výzkumu. Vědci z Univerzity z´v Tubingen a University of Durham a Ohio state university vytvořili rozsáhlou databázi lidských hrobů napříč evropskými zeměmi. Tým 75 antropologů poté během deseti let prozkoumal na 15 tisíc kosterních pozůstatků ze všech koutů Evropy (celkem to bylo přes stovku jednotlivých lokalit) z rozmezí od 3. století do poloviny 19. století. Jejich hlavním cílem bylo sledovat dopady globálních klimatických a socioekonomických změn na lidské zdraví a kvalitu života.
Antropologové hodnotili zejména stav zubů, který vypovídá o kvalitě stravy a celkový stav kostry, který zase vypovídá o velikosti fyzické námahy. Do výzkumů zahrnuli i sledování stop po násilném úmrtí, jakými jsou traumatické poskožení koster a zejména lebky. Výsledek byl, jak jinak, překvapivý. Podle všechno největší zdravotní katastrofou v evropských dějinách byl slavný Justiniánův Velký mor z 6. století, a ne slavná středověká Černá smrt. Paradoxně generace, které se narodily po morové epidemii byly celkově v nejlepší zdravotním stavu. Darwinismus tady zafungoval nečekaně silně a přežili proto jen jedinci z nejsilnějším imunitním systém. Podle vědců navíc měli k dispozici mnohem větší zdroje k obživě ve srovnánni s jejich předchůdci. To, že se dostali k lepší stravě se příznivě projevilo i na jejich celkovém zdravotním stavu.
Z tohoto poznatku plyne i povaha druhého překvapivého zjištění. Od těchto několika generací po Justiniánově moru se zdravotní stav lidstva postupně zhoršoval, a to dokonce až do průmyslové revoluce 19. století. Do jisté míry to tak potvrdilo závěry nechvalně proslulého ekonoma Thomase Malthuse z 18. století, který se obával nerovnoměrnosti vývoje lidské populace. Ta podle něj roste geometrickou řadou, zatímco možnostmi pěstování jídla mohou narůstat pouze aritmetickou řadou. Jinými slovy, lidí přibývá rychleji než jídla pro ně. Ovšem Malthusem navrhované řešení tohoto problému bylo více než drastické – schvaloval prakticky jakékoli zákroky jejichž výsledkem byl úbytek populace, které tuto nerovnováhu napravovaly. Jeho názory se potom odrazily i v nauce sociálního darwinismu. jeho zastánci odmítali altruistické zásahy státu i jedinců, které by vedly k zlepšení postavení nejnižších vrstev společnosti. Podle sociálních darwinistů tím totiž dochází k narušení darwinistického principu evoluce spočívající v přežití nejsilnějších. Stav evropské populace po Justiniánově moru by těmto tezím na první pohled nasvědčoval. Jenomže Malthus a sociální darwinisté nepočitali s takovým rozvojem vědy a techniky, takže dlouho dobu už se jejich názory považují za překonané.
Ne až tak překvapivým, ale o to důležitějším byly výsledky výzkumu v oblasti násilných úmrtí. Autoři studie došli k celkem jednoznačnému závěru, že se stoupající úrovní civilizace úměrně klesá množství násilných smrtí. Rozvinutější vláda a společenské vazby mají větší možnosti prevence i vykonání trestu za páchání násilných činů, což se projevuje kvantitativním úbytkem vražd. Tyto závěry potvrzuje i starší studie z prostředí střední Ameriky vedená Richardem H. Stecklem, který našel velmi podobnou korelaci mezi nárůstem organizovanosti společnosti a úbytkem násilných činů u předkolumbovských civilizací indiánů v Mexiku.
Související
Čínské děti postihuje ve velkém zápal plic. WHO po konzultacích uklidňuje svět
Covid je na vzestupu. Případů přibývá, ale průběh nemoci bývá mírnější než dříve
zdraví , Životní úroveň , věda , historie
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Hamás odmítl "mimořádně velkorysou" nabídku Izraele na příměří
před 56 minutami
Rusko navrhlo členům OSN rezoluci o zákazu zbraní ve vesmíru. Samo ji před týdnem vetovalo
před 1 hodinou
Ruská armáda na Ukrajině opět použila zakázané chemické zbraně, tvrdí USA
před 1 hodinou
Turecko se přidá k žalobě JAR, která u Mezinárodního soudního dvora viní Izrael z genocidy
před 2 hodinami
Medvěd na Slovensku opět zaútočil na člověka. Šlo o houbaře
před 3 hodinami
Letní počasí se příští týden nevrátí, teploty se ale ustálí
před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
Klimatický fenomén známý jako El Niňo byl klíčovou příčinou nízkých srážek a rekordního sucha, které loni narušily lodní dopravu v Panamském průplavu. Ve středu to uvedli vědci, informuje agentura AP.
Zdroj: Libor Novák