Klimatické změny, nukleární apokalypsa, pandemie či vzbouřená umělá inteligence. Hrozeb, kterého mohou dovést lidstvo k vyhynutí, je mnoho. Katastrofický expert Seth Baum ve svém příspěvku pro BBC pokouší naznačit, s jakými problémy by se lidstvo potýkalo, i kdyby přežilo.
Podle Bauma lidé, pokud přemýšlí o katastrofách, tak na ně pohlíží poněkud fatalisticky a berou v úvahu jen počet mrtvých. Katastrofa je tak měřená tím, kolik lidí během ní zemřelo. Tyto čísla ale zastiňují dlouhotrvající efekty katastrofy na přeživší. To je do určité míry dáno tím, že je těžší je dokumentovat.
Hrozby jsou vzájemně propojené. Nukleární apokalypsa může vést k zničení některých ochran proti globálnímu oteplování či naopak potíže způsobené klimatickými změnami mohou vést k vzrůstajícímu napětí a následné nukleární přestřelce. To dále ztěžuje odhadnout, jaká katastrofa se stane, jaké boudou její důsledky a jak se ně připravit.
Ne všechny katastrofy taktéž musí zasáhnout všechny lidi stejně. Některé státy jsou na ně lépe připravené nebo mají díky své geografické poloze větší štěstí, že se je katastrofa nedotkne. Např. nukleární válka mezi zeměmi, které mají jaderní zbraně k dispozici – zvláště mezi USA a Ruskem, které drží 90% světového jaderného arzenálu – by zřejmě se příliš neohrozila státy Latinské Ameriky či Afriky, které se nachází mimo oblasti možného konfliktu.
I země těchto regionů by však byly zasaženy dlouhotrvajícími efekty, které vyplývají z těchto katastrof. Dnešní globální dodavatelské řetězce jsou natolik provázané a křehké, že stačí jen malé narušení, aby byly ohroženy. Jaderná apokalypsa by rozhodně nebyla malým narušením. Moderní ekonomika je s těmito řetězci natolik pevně provázána, že by důsledky jaderné apokalypsy pocítili i zapadlé vesnice nacházející se daleko mimo střediska konfliktu.
Svět by najednou čelil nedostatku spotřebního zboží, náhradních dílů pro průmyslovou strukturu či základních zdrojů jako jsou léky či jídlo. Navíc i ty komunity, kterým by nehrozilo nebezpečí radioaktivního ozáření, by čelily zhoršeným klimatickým podmínkám vzniklým v důsledku ohromných explozích, zastírajících stratosféru nerozpustitelným prachem a popelem, blokujícím sluneční svit, ochlazujícím povrch a snižujícím srážky. To samozřejmě by významně poškodilo zemědělství.
Nukleární katastrofa by tak mohla vést k tomu, co Baum nazývá „dvojí katastrofou“, tj. k vypuknutí ihned další katastrofy v závislosti na té první. Důsledky nukleární katastrofy by tak mohly způsobit rozšíření pandemie (epidemie velkého rozsahu) díky oslabené zdravotní infrastruktuře nebo k hrozivému selhání geoengineeringu (lidské cílené ovlivňování stavu Země, např. klimatu), který by vedl ještě k zhoršení už tak nepříznivých klimatických změn.
Ačkoliv by se po nukleární apokalypse lidé potýkaly s zhoršeným zemědělstvím, jsou to paradoxně lokální zemědělci, kteří patří mezi nejchudší lidi dneška, kteří by na tom byli lépe než boháči dneška, kteří už nejsou zvyklí si sami opatřit potravu, poukazuje Baum.
Rozmachu civilizace by mohly pomoci ta opatření, která jsou dnes někdy považována za vyhazování peněz. Zatímco fosilní paliva a další dnes nepostradatelné zdroje budou zřejmě zcela vyčerpány, energie získaná z vodních či větrných elektráren zůstanou stále dostupné. Jídlo se též bude moci vytvořit z umělého světla.
Hlavním kritickým úkolem přeživších bude reprodukce. Podle vědců musí být alespoň 150 až 40 000 lidí, aby bylo možné utvořit geneticky životaschopnou populaci. Čím více jsou podmínky příznivé, tím méně je jejich potřeba. Kromě velikosti svou roli hraje i blízkost lidí.
I kdyby tedy bylo zabita více než tři čtvrtiny lidstva, člověk má stále šanci, že přežije a že vytvoří zase širokou populaci. Samotný život ale může mít z dnešního hlediska až neuvěřitelně těžký. A to platí i pro dnešní mocné lidi. Snad tato nuzná vyhlídka je tím, co nejen je přinutí nesahat po zbraních, které by mohly zničit svět nejenom v jednom okamžiku, ale i v těch dalších.
Související
Extrémní počasí si za 50 let vyžádalo dva miliony mrtvých, způsobilo škody za biliony dolarů
Přírodní katastrofy letos způsobily výrazně nadprůměrné škody
katastrofy , Jaderné zbraně , Apokalypsa
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno před 1 hodinou
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
před 2 hodinami
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
před 2 hodinami
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
před 3 hodinami
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
před 3 hodinami
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
před 3 hodinami
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
před 4 hodinami
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
před 5 hodinami
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
před 6 hodinami
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
před 6 hodinami
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
před 7 hodinami
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
před 8 hodinami
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
před 8 hodinami
Australská policie zastřelila 16letého chlapce. Pobodal muže v Perthu
před 8 hodinami
V Gaze vládne plnohodnotný hladomor, tvrdí šéfka Světového potravinového programu
před 8 hodinami
Ukrajinské jednotky sestřelily bitevník Su-25, prohlásil Zelenskyj
před 9 hodinami
USA pomohou Ukrajině v roce 2025 znovu zaútočit a vytlačit Rusy z okupovaných území, oznámil Sullivan
před 9 hodinami
Záhada imploze ponorky Titan. Nová studie naznačuje, proč došlo k tragédii
před 9 hodinami
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Aktualizováno před 10 hodinami
Barcelona pomohla svému rivalovi. Real Madrid slaví rekordní 36. titul v La Lize
Fotbalisté Realu Madrid získali svůj rekordní 36. titul ve španělské La Lize. Rozhodlo se o tom v sobotu ve 34. kole, když Real zdolal Cádiz 3:0 a Barcelona pak prohrála na hřišti Girony 2:4.
Zdroj: Martin Hájek