Zapomenutá invaze: Napoleonská Francie a carské Rusko uzavřeli nečekané spojenectví

Napoleonská Francie a carské Rusko byli většinu času po dobu vlády ambiciózního, na Korsice narozeného vojevůdce v nepřátelském stavu. Nicméně, během vlády cara Pavla I. došlo k nečekanému uzavření spojenectví, které mělo za cíl jediné – dobýt hlavní klenot britské koloniální říše, Indii.

Carské Rusko vedlo s Napoleonem Bonapartem, císařem Francie, několik válek. Ačkoliv bylo na straně Británie, které s Francií taktéž bojovalo, Rusko začalo být nespokojené s tím, že zatímco jeho vojáci umírají, ti britští jsou chráněni na francouzským loďstvem nedobytných ostrovech.

Poslední kapkou pro cara Pavla I. bylo dobytí ostrova Malty Británií v roce 1800. Ačkoliv Britové ostrov osvobodili od francouzské posádky, nevrátili jej Maltézským rytířům a ponechali si jej. Pro Pavla I., který byl velmistrem této organizace, to byla osobní urážka.

Ihned navázal diplomatické a kdysi přerušené styky s Francií. Napoleon poslal zpět do Ruska 6 000 zajatých ruských vojáků v plné vojenské parádě, což na cara udělalo značný dojem. V odpověď vyhnal z Ruska budoucího Ludvíka XVIII., který zde našel exil poté, co uprchl z revoluční Francie.

Obě strany se shodly na tom, že Británie je zdrojem problémů v Evropě – a samozřejmě hlavní překážka jejich mocenským ambicím. Obě strany ale zároveň ihned došly k závěru, že i s jejich kombinovanou námořní silou nejsou Británii na moři schopny porazit. Napoleon tak přišel s jiným plánem, jak významně poškodit Británii a využít moci jejich pěšího vojska.

Korunou Britského koloniálního impéria byla bohatá Indie a právě tu si Napoleon vybral jako místo, kde provede společnou rusko-francouzskou invazi. O jejím dobytí snil Napoleon už od své anabáze v Egyptě. Plán počítal s francouzským kontingentem 35 000 vojáků doprovázených lehkým dělostřelectvem, který se spojí s 35. ruskou armádou (15,000 pěchoty, 10,000 kavalérie a 10,000 kozáků). Po dobytí Indie měla Francii připadnou jižní část poloostrova, Rusku ta severní.

Separovaná jednotka kozáků o síle 22 000 byla poslána v předstihu v roce 1801 do Indie přes kazašské stepy. Francouzská a ruská diplomacie zajistila, že kazašští náčelníci s tím nebudou mít problém. Jízda měla získat na svou stranu lokální bojovníky a navázat síly Východoindické společnosti, která měla poměrně stejný počet mužů, než na ni udeří sjednocená síla Ruska a Francie. 

Kozáci došli až k Aralskému moři, když se doslechli o carově úkladně vraždě. Jeho nástupce Alexandr I. je musel stáhnout pryč. Napoleon zuřil, že ztratil cenného spojence. Alexandr I. se přidal k protifrancouzské koalici a to byl počátek pádu ambiciózního francouzského vojevůdce. Velká Británii si udržela moc nad Indií až do 20. století.

Související

Napoleon I. ve své pracovně v Tuilerijském paláci

Napoleonův konec. Památník Mohyla míru připomněl 205 let od bitvy u Waterloo

Asi 250 lidí navštívilo dnes u obce Prace na Brněnsku památník Mohyla míru, kde se konala akce k 205. výročí bitvy u Waterloo. ČTK to řekl vedoucí památníku Petr Bělohoubek. Příchozí se mohli podívat do památníku, připravené byly panoramatické prohlídky a letní kino s filmem Waterloo z roku 1970 režiséra Sergeje Bondarčuka.

Více souvisejících

Napoleon Bonaparte Velká Británie Indie Rusko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 6 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 12 hodinami

Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu

Americký prezident Joe Biden v neděli vyzval k okamžitému příměří v Gaze a uvedl, že pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu. Informaci přinesla agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy