Zelenina byla jistě součástí jídelníčku našich předků. Archeologické doklady o jejím pěstování se však zpravidla nedochovaly. O konzumované zelenině v minulosti nás ale informují dochované písemné prameny.
Archeologické prameny nás informují o pěstování okurky v našem prostředí. Semena této zeleniny byla nalezena v Mikulčicích ve vrstvách z 9. století, dále pak v Mostě ve vrstvách z vrcholného a pozdního středověku. Od 17. století se v písemných pramenech objevují recepty na nakládané okurky.
Paleobotanické studie dokládají, že mrkev znali a používali již naši předci v období neolitu a eneolitu. Písemné zmínky o této kořenové zelenině na našem území pak pocházejí z první poloviny 13. století. V pramenech je mrkev někdy uváděna jako žlutá řepa, ze které se často připravovala sladká zavařenina. Pokud se smíchala s medem, zázvorem, skořicí, vínem nebo třeba s hřebíčkem, vznikla směs, kterou se plnily oplatky nebo koláče. Do polévek se začala mrkev přidávat až na přelomu 18. a 19. století.
Už v jídelníčku starých Slovanů se objevovala řepa, ze které však byly konzumovány především listy. Někteří odborníci se však domnívají, že řepa v minulosti plnila funkci brambor. Etnografové tento názor podporují – v 18. a 19. století se při neúrodě brambor skutečně konzumovala řepa.
Naši předkové si připravovali také saláty, a to například z kopřiv, polníčku, kostivalu, šťovíku, kozlíčku, řeřichy, merlíku, a podobně. Tyto rostliny se konzumovaly jak v syrovém stavu, tak v podobě jakéhosi špenátu, který se dochucoval nejčastěji česnekem. Dochovaly se nám doklady pěstování šťovíku – ty nejstarší pocházejí z pera Virgilia, který se zmínil, že v Římě dokonce existovaly zahrady plné této byliny. Za šťovík pak bohatí patricijové neváhali zaplatit nemalý finanční obnos. Pěstování šťovíku bylo běžné také v období středověku a raného novověku, kdy se také prodával na tržištích. Využíval se při pečení masa, při přípravě omáček a polévek. Podobné použití měla v kuchyni také kopřiva.
Hlávkový salát je známý již ze starověku. Pěstoval se v Egyptě, Mezopotámii, Řecku i v Římě. Ve středověku byl používán i v našem prostředí, ovšem minimálně. V kuchařských knihách se začal objevovat až v 19. století. Tehdy se konzumoval zcela běžně, a to převážně tepelně upravený. Pak byl servírován s masem, bramborami, knedlíky, nebo jako samostatný pokrm zalitý smetanou, s vařenými vejci a chlebem. Od středověku je u nás také doloženo zelí. To bylo oblíbené zejména v období 14. až 16. století a nejčastěji se konzumovalo v kysané podobě. Zelí se podávalo k pokrmům, ale také se jím třeba plnilo pečivo. V 17. století byly oblíbené zelné listy naplněné masem či slaninou. Zelné listy se pak používaly i jako obklady na otoky, opruzeniny nebo drobné rány.
Od 15. století si naši předci prokazatelně pochutnávali na melounech. Nejčastěji se meloun konzumoval v syrovém stavu. V 17. století se také připravovala zvláštní zavařenina z melounové kůry a medu. Tyto zavařeniny pak byly podávány jako lék při horečkách a nachlazení.
Související
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
historie , Zelenina , potraviny jídlo
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
před 34 minutami
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
před 1 hodinou
Lavrov vzkazuje Západu: Pokud se chcete bít za Ukrajinu, Rusko je připraveno
před 1 hodinou
Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou
před 1 hodinou
Zeman popsal svou verzi příběhu o abolici pro Mynáře. Fiala ji prý slíbil
před 2 hodinami
Ukrajinská armáda přiznala, že ruským silám se daří v postupu
před 3 hodinami
Zelenskyj: Ruská ofenzíva v Charkovské oblasti rozšiřuje frontovou linii. Nesmíme podlehnout
před 3 hodinami
Suché počasí může působit potíže. Hrozí požáry, varuje ČHMÚ
před 4 hodinami
Ukrajina plánuje v pondělí rekordní dovoz elektrické energie z pěti evropských zemí
před 4 hodinami
Rusko se připravuje na válku s NATO? Odvolání Šojgua z funkce ministra naznačuje, co Kreml chystá, tvrdí ISW
před 4 hodinami
Navzdory bojovnému srdci Poláci nestačili na zkušenější Švédy, alpské derby nabídlo jedenáct branek
před 4 hodinami
Blinken kritizuje Izrael: Zabíjíte civilisty, ale vůdce Hamásu jste neutralizovat nedokázali
před 5 hodinami
Polární záři jste ještě neprošvihli. Vidět může být až do úterního večera
před 5 hodinami
Rusko hlásí dronové útoky na Lipeckou, Belgorodskou a Kurskou oblast
před 6 hodinami
Válka v Gaze způsobuje strašné lidské utrpení, ničí životy a trhá rodiny, prohlásil Guterres
před 6 hodinami
Británie se k USA nepřidá. Zákaz prodeje zbraní Izraeli odmítá
před 8 hodinami
Počasí bude příští víkend deštivé. Mohou se objevit i bouřky
před 8 hodinami
Zemřel filmař Roger Corman, mentor mnoha největších hollywoodských hvězd
před 8 hodinami
Herec Steve Buscemi byl napaden v New Yorku. Skončil v nemocnici
včera
Kanada si připsala druhou tříbodovou výhru. Lotyši vyhráli v prodloužení opět díky Daugavinšovi
Hokejisté Dánska možná pomýšleli na to, že by mohli v Praze zopakovat dva roky starou senzaci a vyhrát nad Kanadou třeba stejným výsledkem 3:2, jenže na to mohli pomýšlet maximálně tak první dvě třetiny. Po nich totiž Seveřané ztráceli na favorita pouze gól, když prohrávali 1:2, přičemž především ve druhé třetině dokázali Dánové Kanadě zatápět. Jenže zámořští mají ve svých řadách vycházející hvězdu Bedarda, který opět ukázal svou genialitu, k níž přidal hned dvě branky. Nejen díky nim, ale pak i suverénně odehrané třetí třetině nakonec Kanada dokráčela k jasné výhře 5:1. Daleko vyrovnanější duel se v neděli odpoledne hrál v Ostravě, kde Lotyši s Francouzi dospěli až do prodloužení, v němž za stavu 2:2, podobně jako v prvním zápase s Polskem, rozhodl o vítězství pobaltského účastníka turnaje jen vteřinu před koncem kapitán Daugavinš.
Zdroj: David Holub