V roce 1968 ztělesňoval Alexander Dubček snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit "socialismus s lidskou tváří" však po několika měsících ukončila ruská ozbrojená intervence. Jako hlavní symbol takzvaného Pražského jara musel Dubček následně odejít z veřejného života, do něhož se mohl znovu zapojit až po změnách v Československu nastartovaných událostmi z listopadu 1989. Jeho obnovenou politickou kariéru ale počátkem listopadu 1992 ukončila těžká autonehoda.
Na vrchol mocenské pyramidy vynesl Dubčeka frakční boj ve vedení KSČ. Jeho volba prvním tajemníkem strany v lednu 1968 byla kompromisem mezi táborem reformistů a konzervativním křídlem. Dubčekovi se ale podařilo názorové proudy ve straně spojit a v očích veřejnosti se stal tribunem počínajícího obrodného procesu.
Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy byl Dubček spolu s dalšími členy vedení KSČ internován v Moskvě, kde pod nátlakem podepsal protokol stvrzující okupaci. Právě tato skutečnost se stala základem Dubčekova rozporuplného hodnocení. Zatímco pro jedny zůstal hrdinou boje za svobodu, demokracii a humanismus, jiní mu dodnes vyčítají slabost a nerozhodnost. Loni v lednu vzbudil pozornost i kritiku český prezident Miloš Zeman, který při návštěvě Slovenska, řekl, že by bylo vhodné se zamyslet, proč se po okupaci Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy našel mezi tehdejší politickou elitou pouze jeden statečný člověk, a to František Kriegel, a "proč se všichni ostatní podělali hrůzou".
Alexander Dubček se narodil 27. listopadu 1921 v obci Uhrovec nedaleko Topoľčan. Většinu mládí však prožil v Sovětském svazu, kam odešel spolu se svými rodiči. Na Slovensko se vrátil v roce 1938, a nedlouho poté vstoupil do komunistické strany. Koncem války se zúčastnil Slovenského národního povstání a byl raněn.
V padesátých letech prošel řadou stranických a státních funkcí a také vystudovala pověstnou "vokovickou Sorbonu", tedy Vysokou školu politickou ÚV KSČ v Praze. V roce 1963 byl zvolen členem předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a prvním tajemníkem téhož orgánu v Komunistické straně Slovenska. Na vrchol mocenské pyramidy vystoupal 5. ledna 1968, kdy ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ nahradil prezidenta Antonína Novotného.
Obrodný proces dostal 21. srpna 1968 dramatickou tečku v podobě vojenské intervence členů Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. V následujícím období normalizace nebylo pro Dubčeka ve veřejném životě místo. V dubnu 1969 byl sesazen z postu prvního tajemníka ÚV KSČ a ze všech stranických funkcí. Na krátký čas se ještě stal předsedou Federálního shromáždění (v této funkci mimo jiné podepsal neblaze proslulý "pendrekový zákon", který uděloval mimořádné pravomoci policejním složkám a byl zneužíván k perzekuci lidí) a poté velvyslancem Československa v Turecku. Byla to ale už jen labutí píseň Dubčekovy politické kariéry.
V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a v následujícím období pracoval jako dělník a technický úředník žijící pod dohledem Státní bezpečnosti. Z ústraní vystoupil částečně až po nástupu Michaila Gorbačova k moci.
S pádem komunismu na podzim 1989 začala Dubčekova politická hvězda znovu stoupat. Zejména na rodném Slovensku stále velmi populární politik byl v polovině prosince navržen na funkci prezidenta. O nejvyšší ústavní post se však hodlal ucházet i někdejší disident a hlavní tvář sametové revoluce Václav Havel. Po řadě jednání Dubček, byť nerad, souhlasil s tím, že se místo prezidentského postu ujme křesla předsedy parlamentu. Do Federálního shromáždění ČSSR byl kooptován 28. prosince a ještě týž den v jeho čele nahradil Stanislava Kukrála. Předsedou zákonodárného sboru byl až do léta 1992.
O Dubčekovi, jenž se v březnu 1992 stal předsedou Sociálně demokratické strany Slovenska, se v souvislosti s rozpadem federace uvažovalo také jako o možném prezidentovi samostatné Slovenské republiky. Jejího vzniku se však Dubček nedožil.
Ráno 1. září 1992 nasedl politik do služebního BMW a vydal se na cestu z Bratislavy do Prahy. Na 88. kilometru dálnice D1 dostala jeho limuzína v hustém dešti smyk a ve více než stokilometrové rychlosti vyletěla ze silnice. Zatímco řidič vozu měl jen lehká zranění, nepřipoutaný Dubček vyletěl zadním oknem a utrpěl řadu tříštivých zlomenin. Po prvotním ošetření v nemocnici v nedalekém Humpolci byl vrtulníkem přepraven na ARO v Praze na Homolce. Tam také 7. listopadu večer zemřel.
Držitel řady domácích i mezinárodních ocenění byl v lednu 2003 vyznamenán prezidentem Václavem Havlem Řádem Bílého lva I. třídy in memoriam.
Související
Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara
Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu
Alexander Dubček , historie , Československo
Aktuálně se děje
včera
Slováci zadrželi 14letého mladíka. Škole vyhrožoval bombou
včera
Policie obvinila muže z vraždy v Plzni. Oběť dnes v nemocnici zemřela
včera
Na extraligovou scénu se vrací bývalý reprezentační kouč. Plzeň nově přebírá Jandač
včera
Nejen Zelenského měli zabít. Toto je plán členů ochranky
včera
Peskov nechtěl komentovat tvrzení Kyjeva, že za pokusem o vraždu Zelenského stojí ruská FSB
včera
Miliardy pro Kyjev. EU schválila vyzbrojení a obnovu Ukrajiny z výnosů ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur
včera
Rulík a spol. nemůžou počítat s Hertlem. Vedení Vegas českého útočníka na domácí MS nepustí
Aktualizováno včera
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
včera
Zemřela hvězda filmu Pomáda, Susan Bucknerová
včera
Dohoda je na světě. EU použije zmražená ruská aktiva na pomoc Ukrajině
včera
Kůň zranil dítě během dostihů v Pardubicích, bez jezdce se dostal mezi lidi
včera
Ukrajinci pošlou vězně na frontu. Parlament rozhodl, kteří to budou
včera
Němečtí politici nemohou být v klidu. Policie šetří další útok
včera
Nebyl to první atentát na Zelenského. Ukrajinci mluví o ruských pokusech od začátku války
včera
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
včera
Šéf BIS Koudelka se dočkal dalšího povýšení. Pavel jmenoval generály
včera
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
včera
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
včera
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
včera
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
Policie ještě v úterý upřesnila informaci o násilném trestném činu v centru Plzně. Strážci zákona původně uvedli, že napadená žena nepřežila. Záchranářům se ji ale nakonec podařilo zachránit. Žena byla hospitalizována v nemocnici.
Zdroj: Jan Hrabě