Obsazení Rakouska nacistickým Německem před 85 lety, 12. března 1938, patří ke klíčovým událostem období před vypuknutím druhé světové války. Nacistický vůdce již v roce 1937 hovořil o potřebě získat pro Němce další "životní prostor" a mezi první oběti zařadil Československo a Rakousko, což zdůvodnil jejich strategickou polohou.
Ačkoliv se při pohledu na fotografie davů vítajících zdviženou pravicí příjezd německých vojáků zdá, že takzvaný anšlus neznamenal pro Němce vážnější problém, okolnosti, jež mu předcházely, naznačují, že to tak hladké nebylo.
O Hitlerově vizi dalšího vývoje v Evropě, včetně konkrétních cílů a přibližného časového rozvržení akcí, svědčí takzvaný Hossbachův protokol, tedy neoficiální záznam schůzky nejvyšších představitelů německé armády a diplomacie, kteří se u Hitlera sešli počátkem listopadu 1937. I přes námitky některých účastníků schůzky, kteří se obávali reakce Francie a Británie, začal vůdce svůj plán realizovat.
Hitler si 12. února 1938 pozval rakouského kancléře Kurta Schuschnigga do svého sídla v Berchtesgadenu a svému hostu předložil seznam sedmi požadavků. Jednalo se především o legalizaci rakouských nacionálních socialistů, propuštění jejich soukmenovců zatčených po nezdařeném pokusu o převrat v roce 1934 a jmenování rakouského nacisty Arthura Seysse-Inquarta ministrem vnitra. Schuschnigg nic nepodepsal, odjel a Hitler rozhodl, že na odpověď počká tři dny.
O několik dní později byla v Rakousku vyhlášena amnestie nacistů a byla přetvořena vláda v duchu nacistických požadavků. Rakouský kancléř odmítl další Hitlerovy požadavky a oznámil, že o otázce nezávislosti země nechá vypsat referendum. Výsledek hlasování byl nejistý. Hitler proto pohrozil Rakousku vojenskou intervencí, čímž si zajistil odvolání plebiscitu i Schuschniggovo odstoupení. Na uvolněný post měl být dosazen nacista Seyss-Inquart, kterého se však rakouský prezident Wilhelm Miklas zdráhal jmenovat. Nakonec ale i on tlaku Berlína ustoupil.
V noci na 11. března vydal Hitler rozkaz k zahájení operace Otto, tedy plánu na obsazení Rakouska. Německé jednotky následující den vpochodovaly na území svého menšího souseda. Značná část Rakušanů při tom doprovázela pochod německých jednotek od hranice až na Náměstí hrdinů v centru Vídně s nadšením, jak dosvědčují četné dobové fotografie.
O den později bylo Rakousko začleněno jako takzvaná Východní marka do německé říše. V referendu, které se konalo o necelý měsíc později, tento krok schválilo 99,7 procenta obyvatel. Hlasování se nicméně konalo v atmosféře zastrašování oponentů, přičemž více jak 70.000 režimu nepohodlných osob bylo už před hlasováním preventivně zatčeno, dalším 200.000 Rakušanům bylo odebráno volební právo.
"V březnu 1938 byla podpora nacistů mnohem silnější než hlasy proti, nesmíme ale zapomínat na to, že někteří Rakušané byli opravdovými oběťmi, zažili perzekuce a pronásledování. Jiné Rakousko vždy existovalo," napsal známý rakouský historik Gerhard Jagschitz, podle kterého nahrál nacistům i fakt, že pro státy Dohody stálo Rakousko vždy na okraji zájmu. Svědčí o tom podle Jagschitze i skutečnost, že proti anšlusu protestovalo jen daleké Mexiko a Sovětský svaz.
Nacistická minulost země je v Rakousku citlivým tématem dodnes. Oficiální výklad anšlusu od roku 1945 dával přednost tvrzení, že alpská republika byla první obětí německé expanze. Až v 90. letech se sociálnědemokratický kancléř Franz Vranitzky odvážil vyslovit, že "kromě obětí byli mezi Rakušany i viníci". Rakouský prezident Heinz Fischer v roce 2015 zdůraznil, že se nesmí zapomenout na spoluvinu Rakouska na hrůzách nacistické diktatury. Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz události označil za "ostudné a smutné". "Rakousko přiznává svůj podíl viny a hlásí se k odpovědnosti," psalo se v programu tehdejší rakouské vlády.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
II. světová válka , nacisté , Rakousko
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Rusko tajně dodává rafinovanou ropu do Severní Koreje, zákazu navzdory
před 1 hodinou
Předpověď počasí naznačuje, že současný trend bude pokračovat
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
Donald Trump včera riskoval, že znovu zažehne spor se Sadiqem Khanem poté, co prohlásil, že imigrace změnila Londýn „k nepoznání“ a že obě evropské metropole (Londýn a Paříž - poznámka redakce) „otevřely své dveře džihádu“.
Zdroj: Radek Novotný